právě před 100 lety, 28.října 1919 zasedlo ke slavnostní schůzi československé Revoluční národní shromáždění, aby oslavilo první výročí existence našeho suverénního a samostatného státu. Byla to v pořadí 85. schůze NS, jeho předsedou byl tehdy sociální demokrat František Tomášek a hlavním řečníkem byl samozřejmě prezident republiky, T.G. Masaryk. Mluvil dlouho, s řadou tehdy aktuálních narážek a postřehů, které dnes už samozřejmě aktuální nejsou. Dovolím si však ocitovat z jeho tehdejšího projevu tři krátké pasáže, které podle mě jsou nadčasové, a tedy relevantní i dnes. Nebo právě dnes.
Já si to překládám takto: vlastní stát a státnost jsou hodnoty samy o sobě. Nedávají se zadarmo, je třeba si je vydobýt a potom pěstovat. Tak jak to geniálně dokázali Masaryk, Beneš a další před více než 100 lety, kdy využili historického okna příležitosti během WW I, riskovali, jednali bez jakýchkoliv záruk, tvrdě pracovali a byli nakonec úspěšní.
Dále: národy a jejich zájmy existují, není třeba se od toho slova odtahovat. Je dobré žít s jinými národy v přátelství a v míru, jak se to v posledních desetiletích daří v Evropě. Je ale zároveň nutné udržovat vlastní identitu, vlastní tradice, vlastní historické povědomí. Neexistuje jedna jediná univerzální šablona, do níž bychom mohli být všichni zažehleni. Ani o ni neusilujme.
Konečně: prosperita státu a národa není vytvářena velkými hesly, smělými papírovými strategiemi a permanentními revolucemi. Ale každodenním neviditelným úsilím statisíců občanů, kteří mají nestejné, leckdy i protichůdné motivy,někdy ušlechtilé, někdy méně, kteří se mezi sebou sváří, soutěží, ale dohromady vytvářejí společnost, která funguje.
28.říjen by měl být pozitivním svátkem. Měli bychom především poděkovat těm, kdo nám před více než 100 lety darovali naši novodobou státnost. Měli bychom si uvědomit, že to byl a je úspěch – přežili jsme dvě totalitní diktatury, již 30 let máme svobodu a demokracii, jako národ jsme nezmizeli, náš stát má stále stejné hranice, které nám před 100 lety zajistila Versailleská smlouva a smlouva ze Saint-Germain – a máme to štěstí, že žijeme v jedné z nejbohatších částí světa, v klidu, míru, prosperitě a že naše problémy už neřešíme válkami, ale u jednacího stolu.
Myslím, že T.G. Masaryk, kdyby to mohl vidět, by byl spokojen. Popřejme si proto vzájemně, vážení přítomní, všechno nejlepší k dnešnímu státnímu svátku.
Děkuji za pozornost.