„Je to zachránkyně a hrdinka. Měla by mít sochu,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a připomíná Nicholase Wintona, který před nacisty zachránil stovky židovských dětí.
„To také nebyla žádná akce státu, probíhalo to za dramatických okolností a on vlastně také nabádal ostatní židovské rodiny, aby své děti poslaly vlakem do Británie,“ doplňuje.
Racketeová prý jako jediná dbala příkazů mezinárodního práva, které má přednost před tím italským – vyžaduje záchranu lidí na moři a zakazuje jejich vracení do nebezpečného prostředí, kde by jim hrozilo mučení a nelidské zacházení.
Libye je podle Rozumka doslova peklem na zemi, odkud Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) evakuuje lidi nejen do zemí původu, ale část z nich přijímá i Itálie. Vracet sem zachráněné lidi je tak prý vyloučené a v rozporu s evropským právem.
Většina lidí, kteří v roce 2017 přijeli do Itálie, nakonec získala azyl. Takže v nebezpečí zřejmě byli. Tehdy byli zachráněni loděmi Evropské unie a také nevládních organizací – nyní už bohužel zůstaly jen ty. Martin Rozumek
„Uprchlická migrace takřka nikdy neprobíhá legálně. Pokud si někdo myslí, že českoslovenští uprchlíci odcházeli s výjezdní doložkou, vízem a devizovým příslibem, tak je to nesmysl. Žádné legální cesty neexistují,“ upozorňuje.
Rozumek připouští, že proti pašerákům je třeba rázně zakročit, dokud ale nebudou otevřeny legální cesty pro lidi v nebezpečí, budou existovat ty nelegální: „Naštěstí existují lidé ochotní pomoci trpícím a uprchlíkům,“ oceňuje.
Podporují obchod s lidmi
„Je to morálně odsouzeníhodné. Ona vybízí uprchlíky, aby se vydávali na nebezpečné plavby s tím, že se o ně vždy někdo postará. A to nahrává pašerákům, kteří s nimi dělají špinavé obchody,“ kritizuje europoslanec Jan Zahradil (ODS), který odmítá srovnání s Wintonem i československou emigrací – dnes prý jde zejména o ekonomické migranty.
Pašeráci prý lidi systematicky vypouštějí na gumových člunech a předem vědí, že někdo je zachrání a doveze do Evropy. „Vytvářet tuto falešnou naději a podporovat obchod s lidmi je nepřijatelné. Musí to skončit,“ zdůrazňuje.
Hlavní problém je neochota rázně se vypořádat s pašováním lidí a také dát najevo nevládním organizacím, že jejich přístup je nepřijatelný, protože podporuje nelegální migraci. Jan Zahradil
Za vším jsou prý ideologické důvody, což europoslanec dokládá i rozhovorem, který Racketeová poskytla německému deníku Bild:
„Podle ní mají evropské země kvůli své koloniální minulosti zodpovědnost za vývoj v Africe. Z 28 zemí Unie ale těch koloniálních mocností bylo osm. Pokud v nich převládne pocit provinění, bylo by dobré, kdyby to nepřenášely na ostatní.“
Lidé ze subsaharské Afriky podle Zahradila mnohdy podlehli dojmu, že v evropských sociálních systémech se jim povede lépe. „Skočili na lep pašerákům, kteří využili situace, a nevládní organizace – i když v dobré víře – jsou součástí tohoto řetězu. A ten je třeba přeseknout.“
Podle Rozumka jde ale o velmi zjednodušující pohled. Uznává, že většina africké migrace je ekonomická, část lidí ale nárok na azyl má. Například polovina úspěšných žadatelů ve Švýcarsku – které jak podotýká nemá koloniální minulost – pochází z Eritreji, kde diktátorský režim terorizuje své obyvatele: „Takových zemí, v nichž lidé mají velmi dobré důvody obávat se o život a odcházet, je celá řada,“ uzavírá.