Vážené dámy, vážení pánové,
školní rok 2018/2019, do kterého právě vstupujeme, bude pro Evropu i pro Evropskou unii v mnoha ohledech rokem přelomovým. Očekávám, že vysvědčení, které EU dostane na sklonku května v evropských volbách, nebude právě dvakrát lichotivé. Ukazuje se, že idylické „devadesátky“ s jejich vírou v konec dějin a v harmonický vývoj evropské integrace směrem k jen a jen lepším zítřkům byly chimérou.
Euro nezmenšilo, ale naopak prohloubilo rozdíly mezi různými ekonomikami eurozóny. Představu o stále těsnější politické integraci kontinentu občané odmítají, kdykoli dostanou příležitost se vyjádřit, stejně jako sny o otevřených hranicích a neregulované migraci. Evropská komise, jejíž mandát se pomalu chýlí ke konci, za sebou nechává EU bez Británie, EU rozdělenou jako nikdy za posledních několik dekád.
Každý rozumný politik by dávno viděl, že se něco děje. Ne tak ovšem stávající evropský mainstream ztělesňovaný již léta evropskými lidovci, socialisty a liberály. Namísto naslouchání občanům slyšíme stále dokola jen o hrozbě extremismu a populismu. Dokud nebude toto sektářské myšlení zaslouženě potrestáno ve volbách, obávám se, že se Evropa nikam dál neposune a dál na sebe budeme jen pokřikovat zpoza svých barikád. Přál bych si proto, abychom na konci tohoto školního roku viděli Evropskou unii pružnější, pragmatičtější, respektující občany i suverénní členské státy.
Dámy a pánové, přeji Vám příjemné čtení.
Jan Zahradil
[dg order=“DESC“ columns=“1″ new_window=“true“ ids=“8254″]