„Když Komisi bude dál symbolizovat pan Jucnker, tak to samozřejmě bude těžko uvěřitelné. Já si na rozdíl od paní Jourové, jakkoliv chápu, že kope za svého šéfa, tak si myslím, že Juncker by měl odejít, protože on je symbolem neúspěchu Evropské unie a je to člověk, který už nemůže přijít s nějakou představou reformy nebo transformace Evropské unie, protože mu to prostě nikdo nebude věřit.“
Celý pořad ke shlédnutí zde: Otázky Václava Moravce 26.6.2016
Václav MORAVEC, moderátor:
Britské odcházení z Evropské unie. Jaké bude mít důsledky? Nebezpeční bílí imigranti ze střední a východní Evropy. To bylo jedno z hlavních témat britského referenda a jeden z argumentů, proč Británie vystupuje z Evropské unie. Proč není uprchlík jako uprchlík, koho se kde bojí a čeho se máme bát nejvíc? Téma nejen pro ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a europoslance Jana Zahradila a Pavla Teličku. Policie v politice a politika v policii. Komu prospívá válka policistů? Co se vyšetřilo, co se nevyšetřilo a co se nikdy nevyšetří. Jak dopadly mediálně slavné zátahy a jak chutná policejní moc? Rozhovor s bývalým ředitelem ÚOOZ odcházejícím do civilu Robertem Šlachtou. Je cen za Velkou cenu velká? Legendární závody na brněnském okruhu mají v politických kruzích zatím víc příznivců než nepřátel. Tahanice o Velkou cenu Brna má řešit spolek, který tvoří město a kraj. Z privátní akce se tak stala věc 100% veřejná. Co to veřejnosti přinese? V Aktech OVM s brněnským primátorem Petrem Vokřálem. I to jsou témata, o kterých se po dnešních Otázkách začne mluvit. S nadhledem a v souvislostech. Vítejte a hezkou neděli vám všem. Evropa v nové éře. Britové ve čtvrtek ve všelidovém hlasování rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie. Brexit se tak stává skutečností a má už i své první oběti. Britský premiér David Cameron oznámil, že na podzim v Downing Street po šesti letech končí. Ve svém projevu britské občany ujistil, že v nejbližší době se nemusejí obávat žádných zásadních změn.
David CAMERON, britský premiér; 24.6.2016:
Chci ujistit všechny investory, všechny trhy, že britská ekonomika je silná. Chci také ujistit Brity, kteří žijí v dalších evropských zemích a evropské občany, kteří žijí tady, že nedojde k žádným změnám jejich životních podmínek.
Václav MORAVEC, moderátor:
David Cameron a jeho páteční slova. Uklidnil Británii? Uklidnil Evropu? Konec jednotné Evropy předpovídá Nigel Farage, euroskeptik a šéf UKIP. Tady jsou jeho slova.
Nigel FARAGE, předseda UKIP; 24.6.2016:
Evropská unie končí, Evropská unie se rozpadá. Doufám, že tohle je první krok k Evropě plné suverénních národních států, které budou spolu žít, obchodovat a budou přátelé. Budou mít ale svoje vlajky, svoje hymny a nebudou řízeny nevolenými úředníky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Euroskeptik Nigel Farage a jeho velkolepé vystoupení. Už příští týden by mohly Evropská komise a Evropská rada odpovědět na některé zásadní otázky. Kupříkladu, jak dlouho budou unijní orgány čekat na oficiální žádost Velké Británie o vystoupení z Evropské unie, popřípadě jak dlouho samotný odchod potrvá. Prvními hosty Otázek jsou ministr zahraničí České republiky, místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. Vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Dobré poledne přeji.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pozvání přijali i 2 europoslanci, Pavel Telička, bývalý eurokomisař za Českou republiku z hnutí ANO. Vítejte. Hezký dobrý den.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Děkuji. Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i občanského demokrata Jana Zahradila. Vítejte v po čase v Otázkách, pane europoslanče.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Dobré poledne.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dobré poledne vám přeji. Jak dlouho by, pane ministře, měla Evropa, respektive evropské orgány čekat na tu oficiální žádost Velké Británie o vystoupení z Evropské unie?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já jsem se teď účastnil vlastně v tomto týdnu jednání ministrů zahraničí v Lucemburku. Ten výsledek toho jednání byl jasný. My jsme vlastně deklarovali, že je třeba, aby Británie co nejrychleji podala žádost o vystoupení a aby ty rozhovory začaly co nejdříve. Jedná se o dvě věci. Jedná se jednak o tu žádost o vystoupení a pak samozřejmě, aby byly zahájeny rozhovory, které se týkají budoucího uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií. Ten náš postoj byl takový, že my toho velice litujeme. Teď nemá cenu mluvit o všech možných důsledcích. Ale především, že cítíme, že to musíme respektovat. Je to rozhodnutí, které bylo dosaženo naprosto transparentním, legitimním způsobem, dokonce v zemi, která má mimořádně silnou a hlubokou demokratickou tradici. A takže nemůžeme víc než litovat. Respektovat ale zároveň potřebujeme začít jednat, protože to, z čeho byl strach, byl, že Evropa v této chvíli má celou řadu docela vážných věcí, které musí řešit, a myslím, že je ani tady nemusím vyjmenovávat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co nejrychleji znamená, že je možné čekat až do října, až si Británie vybere nového premiéra a až bude konzervativní strana Davida Camerona vědět, kdo bude…?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já se domnívám, že některé hlasy, které teď z Británie zaznívají, jsou trochu, děsí, děsí tím, že jsou úplně nesmyslné. Například vyhlášení Borise Johnsona, že není třeba nic dělat, že můžeme počkat, jakoby se nic nestalo a dokonce jeho představa, že Británie si podrží vlastně ty výhody, které má, jak vůči, a zároveň se začne chovat jako nezávislá země, je, nezlobte se, ale úplně absurdní.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tak co je to to nejrychleji? Dá se čekat do října?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já na to odpovím. Evropská unie má své zájmy. My nemůžeme akceptovat stav, kdy některá země si vystoupení představuje tak, že ona si podrží všechny výhody a Evropská unie prostě bude, bude akceptovat její omezení. Ale to, co si myslím, že je teď důležité, já moc neberu vážně to, co teď slyším z Británie. David Cameron končí po té své nešťastné, je evidentně mrtvým politikem a Boris Johnson podle mě prozrazuje naprostou neznalost věci. To, co teď Británie potřebuje, aby se tam objevili politici, kteří si uvědomí, že tohle je zásadní situace, která vyžaduje zapnout všechny síly. A dokonce nejenom konzervativci ale i labouristé. A musí se objevit politici, kteří jsou připraveni ta jednání vést. Jakmile se, ti politici se objeví ve chvíli, kdy tam bude jasné, že i pro Británii je obrovský zájem ta jednání vést co nejrychleji.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, pane ministře, zatím se z těch reakcí zdá, že pro Británii není zájem vést ta jednání co nejrychleji. Ptám se, jestli co nejrychleji pro vás znamená do října?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já si teď dovolím, já si dovolím tvrdit, že to je naprostý omyl jako. Ten důvod je ten, že ekonomické dopady na Británii, pokud se nebude situace řešit, budou bohužel asi tím těžší. Už v této chvíli víte, že ta libra sice padla a bude se možná vracet, nicméně asi ne na původní úroveň a podle mě otázka investic do Británie za chvilku bude ukazovat, jak nepříjemná ta situace pro a bude veliká nutnost to řešit. Takže já si…
Václav MORAVEC, moderátor:
Co je to co nejrychleji ve vašem podání? Může se čekat do října?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
To já… Podívejte se, ten parlament v této chvíli jako kdyby nemá mandát na to, aby rozhodl. Já rozumím tomu, že David Cameron, té jeho pozici politické rozumím. Oni vlastně hájili úplně opačnou, opačný výsledek, oni nemají vůbec žádný plán B připravený a ten parlament vlastně také není schopen zřejmě vypracovat ten mandát. Totiž na to, aby se šlo do Evropy s mandátem, tak ho musí parlament schválit?
Václav MORAVEC, moderátor:
Může se čekat do října?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Víte, já to nebudu řešit za Brity. Je možné, že by bylo nejlepší, aby se rozpustil parlament a hledala se ta. A chápete, to je politický úkol, který má vyřešit Británie. My bychom byli rádi, kdyby to udělala co nejrychleji.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ta nikam nespěchá. Proto se vás ptám jako člověka, který bude na druhé straně stolu. Britové se rozhodli odejít. Je to říjen?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Ano. A já vám vysvětluju, že my spěcháme, chceme co nejrychleji a domnívám se, že v Británii se bude situace měnit tak, že tam bude stále větší vědomí toho, že i v britském zájmu je postupovat co nejrychleji. Jako a pak se ukáže, jestli najdou způsob, jak urychlit jak podání té nebo a to je na Britech. To je jejich politická systém a oni musí najít způsob, jak to urychlit ve chvíli, kdy zjistí, že to je jejich zájem. Já věřím, že to zjistí velmi rychle.
Václav MORAVEC, moderátor:
Zkusím to u Pavla Teličky, protože 4 velké frakce v Evropském parlamentu chtějí vyzvat britskou vládu, aby už v úterý zahájila jednání o vystoupení z Evropské unie. Mezi těmi čtyřmi velkými frakcemi v Evropském parlamentu jste i vy v rámci frakce liberální. Jaká je vaše časová představa? Je možné čekat do října, než si Britové vyřeší svůj vlastní problém?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Já bych nejradši možná začal u britského komisaře, lorda Hilla.
Václav MORAVEC, moderátor:
Který rezignoval v sobotu.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Přesně tak. Co udělal pár hodin po referendu, on rezignoval. Dokonce já bych řekl, že ani nemusel. Sice některé politické subjekty po tom volaly, ale já si myslím, že on je členem kolektivního orgánu, odváděl velmi dobrou práci. Z mého pohledu tam nebyl možná tak eminentní důvod. Ale udělal to. Udělal to, protože si velmi dobře uvědomuje, že se bez ohledu na to, jestli dojde k notifikaci nebo ne, dostává celé toto uspořádání do nějakého provizoria. To provizorium je nešťastné. Jak o tom hovořil pan ministr, je asi ne úplně optimální pro Británii. Ale to je věc Británie. Ale rozhodně to je nešťastný pro Evropskou unii. Jinými slovy, podle představ Davida Camerona bychom měli čekat do října a kdoví, jestli do října, protože uvidíme, jak bude vypadat ten politický proces na britské straně, ale řekněme do měsíce x, než Británie bude de facto notifikovat nebo aktivovat ten článek, který, kterým se zahájí jednání o vystoupení. Já tím neříkám, že ta jednání mají být překotná, vůbec ne. Ale Británie nemůže sedět na dvou židlích.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jaká tedy bude ta rezoluce, kterou chcete navrhnout v Evropském parlamentu?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Tam bude, tam bude více bodů a bude mimo jiné bod, který vyzve Británii, aby tak učinila co nejdříve. Je to korektní k veřejnosti britský, protože ta si nějak rozhodla, obyvatelstvo. Ale myslím si, že nemůže sedět na dvou židlích, de facto čekat na ten samotnej akt, chovat se jakoby řádný člen, zasahovat tudíž ale už do věcí, které se Británie za pár let týkat nebudou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co je ve vašem podání co nejrychleji? Stejná otázka jako pro Lubomíra Zaorálka.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že asi by bylo korektní, kdyby řádově ve dnech, v týdnech Británie ten krok učinila. Ale tady je třeba zdůraznit…
Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy není možné čekat déle než měsíc, pane /nesrozumitelné/.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Ale my třeba budeme muset čekat. A možná budeme muset čekat do října, protože tady není žádná, žádná, tady není žádný právní nástroj. My nemůžeme de facto toto, není věc, kde můžeme Británii donutit. Ale já to považuju za nekorektní.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže Evropa se může zmítat. Takže Evropa se může zmítat v chaosu.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Přesně tak. A vy jste to teďko přesně pojmenoval. My se budeme zmítat v nějakém provizorium, v chaosu a logicky, ale já si myslím, že to je taktika dokonce ze strany Británie, protože ona bude se z toho snažit vytěžit maximum. Ale my budeme ve velmi nestabilní situaci. Budeme čekat, než teda Johnson anebo někdo se ujme kapitánského kormidla. Takže z tohoto hlediska myslím si, že Británie by se měla zachovat jako lord Hill. Je to paralela, která je trošku umělá, ale nicméně je relevantní.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane europoslanče, vy jako konzervativci, přidáte se k té rezoluci, kterou chystají 4 frakce v Evropském parlamentu, že by neměla Británie natahovat a prodlužovat nejistotu Evropské dnes už asi sedmadvacítky?
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Já bych především zachoval klid. Tady se nikdo nezmítá v žádném chaosu. Tady došlo k velmi důležitému rozhodnutí, které velmi pravděpodobně ovlivní budoucnost Evropské unie na dlouhou dobu dopředu a já doufám, že ovlivní i její vnitřní mechanismy fungování. A já jsem přesvědčen, že v několikaletém jednání, že to jednání bude trvat dlouho, nějaké 3 měsíce nehrají roli a že je v zásadě jedno, jestli ta notifikace, to oznámení přijde teď anebo v říjnu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás to vůbec nehraje žádnou roli.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Podle mě to nehraje roli. Tady se v tu chvíli, kdy ta notifikace přijde, odstartuje určitá dvouletá lhůta, během které by se mělo jednat. Ale to ještě neznamená, že tou dvouletou lhůtou to skončí. Vlastně se dostáváme do stavu, který ještě nikdo nikdy nevyzkoušel, takže je možné všechno. Já bych tady mohl vzpomínat na osmdesátá léta, kdy z Evropských společenství, to ještě nebyla Evropská unie, byla to Evropská společenství, čili značně jednodušší komplex, vystupovalo Grónsko, což ani nebyla země ale autonomní území, jenom 55 tisíc obyvatel, a Grónsko pak po tom svém referendu jednalo s evropskými společenstvími 3 roky o nové právní úpravě svých vztahů. To jednání s Velkou Británií…
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže není podstatné, kdy podle vás Velká Británie tu žádost podá?
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
To jednání s Velkou Británií bude podstatně komplikovanější a já jsem přesvědčen, že 3 měsíce v tom nehrají žádnou roli. Já rozumím tomu, že v Evropské unii některé politické kruhy teď mají takovou touhu jakoby tu Británii z té unie vykopnout co nejdřív a jako říct jim, tak a teď prostě táhněte. Ale, ale myslím si, že je zapotřebí, aby tady zavládl klid. Já myslím, že…
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, pane europoslanče, tady zmínil Pavel Telička, že to není korektní. Neměla by se ta přímá demokracie a rozhodnutí 52 % voličů Velké Británie realizovat co nejrychleji a nehrát…?
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Bude se to realizovat, ale musí na té britské straně také být někdo, kdo to bude realizovat. A já myslím, že je naprosto správné, že premiér, který nasadil svoji osobní politickou kariéru za to, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii a prohrál, tak odchází a hledat za něj náhradu, to prostě je určitý politický proces. To se stane, k tomu dojde, bude tady někdy v říjnu nový premiér. Ten si sestaví nový tým. Ten tým bude vyjednávat s Evropskou unií o nové právní úpravě vztahů a to bude trvat několik let. To je celé. Čili jako hádat se tady, tahat se tady o 3 měsíce, já myslím, že je trochu nedůstojné. A řekl bych, že je zapotřebí, aby i v těch evropských politických kruzích zavládl klid a přestala tady ta excitovaná atmosféře a nějaká taková nervozita, kterou tam ze strany různých Junckerů a Schulzů teď pozoruji, padají různé silné výroky. Tak já bych to tedy sesadil o několik stupňů níž.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pavel Telička, Lubomír Zaorálek.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
A já jsem taky pro klid, padají silné výroky. Ostatně padají i od vás, že už se vyzývá Juncker k rezignaci a podobně. Ale tady přece jde o něco /nesrozumitelné/.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Zvážit by to měl, samozřejmě.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Jistě. Ale pak musíme se bavit o tom, kdo všechno by to měl zvážit. Ale ta poznámka si myslím, že nebyla korektní, protože nikdo, nikdo a rozhodně ne naše frakce a rozhodně ne já je zastáncem toho vypudit Británii.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Já jsem nehovořil o vás.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Když dovolíte, já to jenom dopovím. Není tady určitě nějaká ambice Británii vytlačit. Ale všichni vidíme, co se děje v Británii. Petice, kterou podepsali, já nevím, 2,5 milionu obyvatel, štěpení společnosti a podobně. Ale my máme v unii celou řadu velmi aktuálních až akutních problémů, které musíme řešit a my de facto toto oddalujeme. Takže je legitimní spustit ten proces, který nemusí být překotný a kde bude jasný, že Británie není tady a je tady a začíná se zbytkem unie vyjednávat a my samozřejmě budeme mít přece jenom trošku volnější ruce, abychom řešili problémy, do nichž jinak Británie bude zasahovat a na to má jiný názor. Ale opravdu nelze sedět na dvou židlích. To je jediný, v čem se asi lišíme. Jinak je jasný, že to bude trvat několik let. Smlouva hovoří o dvou letech, může se prodloužit podle smlouvy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy myslíte, že to bude delší než dva roky?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Nelze vyloučit. Ale to srovnání s Grónskem tady není relevantní, protože samozřejmě dopad Grónska na vystoupení a Británie /nesrozumitelné/.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Je to určitá analogie.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Nemyslím si, protože to byla opravdu jak jste řekl, jiná doba, jiná smlouva, ale tak…
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
A stejně to trvalo 3 roky.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Určitě to nebyla priorita uspořádat si vztahy s Grónskem, kdežto s Británií. V tom se asi shodneme.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Ne. Ale trvalo to 3 roky. Takže v případě té Británie já čekám, že to bude trvat několik let. Já nechci říkat jak dlouho ale několik let určitě. A proto znovu opakuji, z hlediska toho budoucího jednání jsou podle mě 3 měsíce irelevantní. A nemyslím si, že je dobré, aby teď Evropská unie zase znovu se pokoušela vybudit nějaké vášně na té britské straně tím, že jim bude říkat, a teď musíte udělat to, to a to. Prostě chce to klid. Opravdu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jistá prodleva, jistá prodleva před oficiálním podáním žádosti o vystoupení Velké Británie z Evropské unie není problém například pro německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tady jsou její slova.
Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka; 24.6.2016:
Není třeba se bavit o tom, co znamená toto rozhodnutí pro Evropu. Je to krok směrem, který jsme nemohli předvídat a je to krok významný. V příštích měsících a letech uvidíme, co to rozhodnutí bude pro Evropu znamenat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Slova německé kancléřky Angely Merkelové. Přibližně 2 roky, jak jsme slyšeli, může trvat odchod Velké Británie z Evropské unie. Podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska evropská sedmadvacítka brexit zvládne, byť Evropu oslabí.
Donald TUSK, předseda Evropské rady; 24.6.2016:
Plně si uvědomuji, jak závažný nebo dokonce dramatický je tento okamžik. Není možné předpovědět všechny politické důsledky, a to zejména pro Velkou Británii. Je to historický moment, ale rozhodně zde není prostor pro hysterické reakce. Chci všechny ujistit, že jsme připraveni na tento negativní scénář.
Václav MORAVEC, moderátor:
Slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který se v úterý sejde s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou a ve středu se uskuteční summit Evropské sedmadvacítky už bez Velké Británie. Pane ministře, co by mělo být jeho výsledkem?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
No, počkejte, jako my jsme nějak odběhli od toho základního. My se tady bavíme o takových věcech, jako je rychlost výstupu a podobně a neměli bychom si taky něco říct o příčinách toho, proč se to stalo? Není teda první debata o tom. My jsme dostali do zubů, přátelé. Evropská unie dostala do zubů a měli bychom si říci, proč jsme ten úder schytali a kdo za to nese odpovědnost. Nebo tohle prostě přejdeme a budeme se bavit jenom o rychlosti a takových věcech? Není tohle základní debata, kterou bychom měli také my tady v Česku vést anebo se budem bavit o margináliích?
Václav MORAVEC, moderátor:
No počkejte, marginálie, že…
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Nevím, jestli teďkon tady.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy myslíte, že Česko může za to, že Britové odcházejí z Evropské unie. Pokud máte na mysli pracovní sílu, která přišla z východní Evropy, protože to bylo, to bylo…
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Ne. Česko ponese ale důsledky tohoto kroku a my bychom si měli říct teda, co se vlastně stalo a proč se to stalo. To snad je základní, co by v té debatě mělo znít.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Pan ministr Zaorálek začal moderovat debatu zjevně. To je zajímavé.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
To ne. Ale já jsem…
Václav MORAVEC, moderátor:
To jsem zvědav, jestli to, pane ministře, pojmenuje summit evropské sedmadvacítky. Jestli se ve středu dozvíme…
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já nechci čekat na nějaký summit. Já chci, abychom se o tom bavili tady doma taky. Nebo snad my na to nemáme právo? Jako podívejte, říkám, opakuji ještě jednou, dostali jsme do zubů a ten odchod Británie je něco, co bych opravdu přirovnal k amputaci ruky nebo nohy. My jsme byli s Británií velmi těsně spojeni. Na tom se shodneme. Jako a jestliže vám někdo najednou uřízne takto, tak to není legrace pro ten život. Není to legrace pro Brity a není to legrace pro nás. A my bychom si měli říct, jak je možné, že se to stalo?
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Tady o tom nemusíte nikoho přesvědčovat. Já myslím, že to je asi každému jasné.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
To je možná. Ale asi se neshodneme v tom, proč se to stalo. Jako já se domnívám, že bychom se měli bavit o odpovědnosti, která je na straně Británie, ale také o odpovědnosti, která je na straně Evropské unie. Na jedné straně…
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
To rád slyším.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale, ale to je to, co říká Jan Zahradil. Konzervativci vyzývají k rezignaci šéfa Evropské komise Jeana Clauda Junckera.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Mohu se k tomu vyjádřit také?
Václav MORAVEC, moderátor:
To mi řekněte, ano, zda česká vláda a Česká republika je proto, aby došlo k personálním změnám, protože Juncker a jeho předreferendová rétorika je viněna nebo je vnímána jako jeden z důvodů, proč Britové řekli…
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já nebudu vyzývat ale rád bych se k tomu vyjádřil. Protože já si myslím, že je evidentní vina Davida Camerona jako premiéra Británie, který dělal politiku, kterou tak říkajíc vyhnal Brity na stromy, tou svou rétorikou a způsobem, jak o Evropské unii mluvil. A pak je prosil v kampani, aby slezli dolů. A samozřejmě to bylo naprosto nevěrohodné, takže se to dalo těžko uhrát. Ale druhá věc je politika Evropské komise, kde já prostě představuju si, že v čele komise je člověk, který má autoritu, který je důvěryhodný a třeba který v takovéto situaci, když se něco tak zásadního děje a hrozí mi, že přijdu o ruku nebo o nohu, tak třeba do té zemi jede a tam jako člověk, který je ctihodný a věrohodný, těm Britům řekne, my chceme, abyste byli naší součástí. Ptám se, stalo se to nebo ne?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Je otázka, jestli by to nebylo kontraproduktivní možná.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Proč? Protože pan Juncker je člověk, který je nevěrohodný, protože nahrával daňovým rájům v Lucemburku a podobně? Protože ty elity jsou nevěrohodné. Chápu-li to…
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Přesně tak. Pane ministře, pane ministře, prosím pěkně, zní to všechno velice dobře, ale já vám teda řeknu jednu věc. Pana Junckera do té funkce instalovali společnými silami poslanci socialistické frakce, tedy ČSSD, poslanci liberální frakce, tedy ANO, poslanci lidovecké frakce, tedy za nás topka a KDU-ČSL. Já jsem pro pana Junckera ani pro jeho komisi nehlasoval. Takže já za jeho činy nenesu odpovědnost. /Souzvuk hlasů/. A byl bych, byl bych samozřejmě rád, kdyby lidé jako Juncker nereprezentovali Evropskou unii, protože ano, on je nevěrohodný. To je člověk, který je nevěrohodný. A jestli tento člověk bude dál reprezentovat Evropské unii, tak to je antireklama na celou Evropskou integraci. To je jasná věc.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já teďka, víte, nechci jenom to zužovat na to, kdo jako na čem se podepsal. Mně jde teďka třeba o to, já jsem byl také ten, který v době, kdy se začaly zvedat kvóty, tak jsem jednal s představiteli Evropské komise, panem Avramopulosem a podobně a říkal jsem jim, že to, co dělají, znamená, že poškodí, že vytvoří politický svár, vytvoří rozdělující linie v Evropě a že to je velice nebezpečné a kontraproduktivní. Dokonce Britové se na mě obraceli, že začínat podobnou debatu před jejich referendem je nepro… Já jsem o tom se bavil s evropskými komisaři. Říkal jsem jim, že politiku, kterou dělají, je ničivá. Tady potom došlo k amputaci té nohy a já se ptám, kdo je za to zodpovědný a myslím si, že je třeba o tom mluvit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Chápu správně… A chápu tedy správně, že jako ministr zahraničí České republiky se domníváte, že krok Jonathana Hilla, tedy britské eurokomisaře, který rezignoval kvůli tomu, že většina Britů řekla v referendu, odcházíme nebo chceme odejít z Evropské unie, myslíte si, že by měl složit svou funkci Jean Claude Juncker? Jasná odpověď.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já tady nechci dneska vyzývat. Já se domnívám, že jestli někdo, jestli někdo mluví o demisích, tak by možná ji měl opravdu zvažovat i někdo v Evropské unii. Protože uřezání té nohy je prostě odpovědnost, kterou na sebe měl někdo vzít.
Václav MORAVEC, moderátor:
Je Jean Claude Juncker podle vás věrohodným lídrem Evropské komise?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já znám celou řadu evropských komisařů, kterých si vážím, se kterými jsem rád, že mohu spolupracovat. Ale v této chvíli předsedu Evropské komise nevidím jako muže na svém místě. Ale to není jenom Juncker. Já si myslím, že ten problém evropských elit je prostě větší. Tady je přece více lidí, u kterých je otázka…
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Je v tom nějaká symbolika, to určitě je prostě.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Počkejte, počkejte, jde o to, jestli tady dneska se říká, že to bylo hlasování obyčejných lidí proti Evropské unii, jestli prostě ti mají pocit, že byli podvedeni celou řadou věcí za poslední léta, tak se musíme ptát, kdo se na tom podílel? A já se domnívám, že v evropské politice je více lidí, kteří za to nesou odpovědnost.
Václav MORAVEC, moderátor:
Bude na tom středečním summitu Česká republika požadovat, aby došlo k restartu Evropské komise?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Samozřejmě. Já se domnívám, že potřebujeme, já vám řeknu, co potřebujeme. My potřebujeme dneska držet zbytek Evropy pohromadě, vyhnout se jakýmkoli velkým integračním iniciativám a zároveň se pustit do praktických projektů, na kterých ukážeme, že jsme schopni něco lidem nabídnout.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Pan Zaorálek vykrádá program ODS. Já to rád slyším. Mě to těší, mě to těší, že po těch letech konečně se přibližujete k nám. /Souzvuk hlasů/. Ale je to přece jenom trochu pozdě, protože k tomu brexitu nemuselo dojít. Ale dobrá, jako lepší pozdě než vůbec ne.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pavle Teličko, očekáváte, a byl by to dobrý tah, pokud by sám Jean Claude Juncker seznal, že po všech těch kvótách, protože bezesporu to byla migrační krize, která přispěla k tomu, proč Britové řekli v referendu, že chtějí vystoupit z evropské unie, aby nabídl svou funkci k dispozici současný šéf Evropské komise, jak říká Lubomír Zaorálek, že pro něj ztratil veškerou věrohodnost?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Máme černou ovci, máme obětního beránka a položí funkci pár dalších a pojedeme dál. Je to přesně to, co chceme? Já si myslím, že ten problém je podstatně strukturovanější.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, v symbolické rovině podle vás by nebylo vhodné…
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
V symbolické rovině, tady pan kolega Zahradil říkal, že neinstalovat Junckera. My jsme teda se nakonec připojili k dvěma stranám, která vyhrály volby, jo. Pojďme si to teda přiznat, že tady nějaký systém /nesrozumitelné/, vyhráli volby, se dohodli a byli jsme žádáni o podporu a my jsme teda nakonec podporu dali, ale taky jsme něco vyjednali. To znamená, byl tam nějakej konstruktivní přístup, který bral v potaz realitu. Ale víte, já když vemu Junckera a Barrosa, to je tak jeden za 18 a druhej bez dvou za 20. Dodneška si pamatuji, jak ODS, jak ODS, když dovolíte…
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
To bych řekl, že ten Barroso byl teda lepší než Juncker, jo. Ne o moc, ale o něco prostě.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Pane kolego, jestli můžu domluvit, já chápu, že na to máte teďkon defenzivní názor, nicméně pamatuji si na rozhovory s celou řadou představitelů ODS, včetně Saši Vondry, a opravdu ta podpora Barrosovi, který mimochodem kam vítr, tam plášť, který neměl vůbec žádnou představu, který opravdu se choval podle toho, jak se chovaly velký členský státy, takže pro mě je to jeden za 18 druhý bez dvou za 20. To je zaprvé. Zadruhé dnes můžeme možná dospět do nějaké situace, kdy by bylo účelný vyhodnotit zodpovědnost. Ale mně se líbí, jak tady vytváříme, a chápu, že je asi předvolební kampaň a vidím, že zasáhla i tu debatu tady do jisté míry, ale…
Václav MORAVEC, moderátor:
Chcete tím říci, že české stanovisko se bude řídit předvolební kampaní?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Ne. Ne. Ale bylo to takový, myslím si, že to trošku, trošku to sem zasáhlo. A jestli můžu domluvit jednu věc. My máme ten Bruselu a zaplať pánbůh za to, že ho máme. My se teďkon do Junckera trefíme, do Bruselu. To je vlastně politika ODS zhruba 10 let a pan Zahradil do jisté míry řekl po pravdě, že teďkon pan ministr Zaorálek ten program vykrádá. Já říkám něco jiného. Evropská unie je nadále unií členských států, osmadvaceti, stále osmadvaceti členských států a komise, pokud by tedy skutečně byla, a tady souhlasím, kdyby tady byly politické elity, kdyby tady byli lídři, kdyby se opravdu zabývali podstatnými otázkami a nikoliv buď prkotinami anebo věcmi, jako jsou kvóty, který štěpí, jako to nevzešlo z Evropský komise, tak potom, potom bychom měli…
Václav MORAVEC, moderátor:
To nevzešlo z Evropské komise?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Ne, to víte, že ne. Tady byla nějaká poptávka, poptávka. Tady byla nějaká politická jednání…
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale ukazovalo se, že část východní Evropy, a docela podstatná, je proti tomu a Junckerova komise nezměnila, nezměnila…
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Ale pojďme, ne, pojďme ale, pojďme na začátek debaty o Evropském parlamentu. V první debatě a v prvním hlasováním o kvótách pouze europoslanci za ODS a za ANO hlasovali proti. Taková byla realita. Poprvé, kdy se to nastolilo. Tak si pojďme nalít čistého vína. To znamená, já jenom říkám, že my tady mám Evropskou unii jako celek v nějakých problémech, že tady je opravdu krize politických elit a že se tady…
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže teď není podle vás čas vyzývat k rezignaci Jeana Clauda Junckera?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Já si myslím, že teď je čas stanovit jasnej reformní program, konkrétní otázky, já už kočím, konkrétní otázky a já si skutečně dovedu představit, že mimo jiné se budeme muset podívat na to, jak fungují instituce, ale systémově. A pak si myslím, jak třeba lord Hill vyhodnotil svoji politickou zodpovědnost, tak že ji mohou vyhodnotit další. Ale neomezoval bych to pouze na Brusel. Potom si musíme říci, kdo jakou politiku vedl v tom uplynulém období, kdo jaké otázky řešil. To znamená, ten problém je podstatně složitější, strukturovanější. A pokud ho vememe velmi zjednodušeně, že odstřelíme Junckera, tak ta unie nebude za rok za dva jiná.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já souhlasím s tím, že tady nemůže jít jenom o nějakou jednu osobu. To je zjednodušení a jde o architekturu těch institucí, jde o roli Evropské komise, jde o to, že ty instituce vlastně neodkázaly zabránit té amputaci jednoho z klíčových členů ekonomicky i bezpečnostně. To je prostě, do této situace jsme se dostali a je třeba mluvit o tom, co je špatně. Není možné to omezit jenom na jednání s Británií. Není to jenom osud Británie. A ten problém je hlubší. Přece to, co se odehrálo, to je výzva globalizaci, to je prostě výzva establishmentu, to je výzva politikům obecně. Nebylo, nešlo o to, že bychom neměli argumenty. Nejde o to, že by Evropská unie nebyla k ničemu. Jde o to, že to nejsme schopni důvěryhodně podat. A já jsem tady, mluvím oproti možná panu Zahradilovi, v jedné věci se mýlí. Já jsem přesvědčen, že ten projekt Evropské unie má obrovskou cenu. Já vám to řeknu na jediném příkladu. Třeba Irsko. Jako vy jste říkal, vy jste spíš jako tvrdíte, že se nic nestane. Já se obávám, co se stane v Severním Irsku, protože díky existenci Evropské unie se podařilo…
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Já neříkám, že se nic nestane. Já neříkám, že se nic nestane.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Se podařilo držet problém, který je nesmírně nebezpečný. A to není jenom Irsko. /Souzvuk hlasů/.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
V Evropské unii je celá řada věcí, které Evropská unie pomáhala držet pohromadě. Jestliže přestane fungovat, tak nevíme, do čeho /souzvuk hlasů/.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Severní Irsko je velmi dobrej důvod, proč formálně, právně nečekat a jasně vytyčit, kam se jde, to znamená spustit ten článek. A těch problémů takových je celá řada.
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď mi velmi stručně všichni odpovězte na jednu otázku, vy nejdříve, pane ministře, na to, co podle vás bude výsledkem toho středečního summitu, už nikoli evropské osmadvacítky ale evropské sedmadvacítky? Myslíte, že tedy když Česko podle vás bude prosazovat to, aby Jean Claude Juncker jako předseda Evropské komise vyvodil také zodpovědnost, co budou další závěry?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já jsem vám řekl, že to, co já budu prosazovat a co budu navrhovat premiérovi, tak to bude právě to držet zbytek Evropy pohromadě, nejít do žádných velkých integračních iniciativ a soustředit se na praktické věci, které se týkají, které se týkají praktických věcí, jak je nezaměstnanost, nerovnost v Evropě, zabránění další finanční krizi, otázka bezpečnosti a tyhle věci, které může, to je to, co budu navrhovat já. Já jsem na pondělí pozval na snídani Frank-Waltera Steinmeiera. Přijedou všichni ministři Visegrádu a budeme ráno v 9 hodin tady v Praze se bavit o tom, co je podle mě připravit právě na ten summit, o kterém vy mluvíte.
Václav MORAVEC, moderátor:
A máte, máte zajištěnou zatím v diplomatických kuloárech podporu ostatních ministrů zahraničí zemí Visegrádské čtyřky k tomu vašemu návrhu, že by Jean Claude Juncker měl pocítit, že je pod tlakem a měl by rezignovat a Evropa by měla…
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já jsem nemluvil teďka o stanovisku České republiky, já jsem tady řekl svůj názor. Já jsem vám prostě řekl to, že já se domnívám, že i v Evropě bychom se měli bavit o odpovědnosti. To neznamená, že to teďka budu navrhovat premiérovi jako návrh. Je to můj osobní názor. Já jsem ten, kdo jednal s komisaři, ten kdo jednal dokonce i s Brity.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
Ale to jednáme všichni, pane ministře.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Ne. Ale mně jde o to, že já jsem je varoval před tím, že pokud se bude pokračovat v krocích, které rozdělují Evropu, tak to může mít vážné důsledky. Jsou prostě svědci na to, že to ode mě vyslechli. A mně teďka připadá, když se díváme na důsledky, tak…
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
To jsme dělali skoro všichni.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Pane Teličko, já si myslím, že tady je jeden velký problém. Jako že totiž to není jenom problém pana Junckera, to je problém vůbec evropských politiků.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
To je to, co jsem řekl.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Ne. Já vám řeknu něco jiného. V době, kdy já jsem se soudil s panem Bakalou za to, že jsem o něm řekl, že je gauner, jak zachází s lidmi v Ostravsku, tak vy jste pobíral desítky milionů odměn v radě NWR a v radě Bytů OKD. Jako rozumíte, jak vy hájíte…
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
To mi přijde opravdu, opravdu… Já chápu, že jste před volební kampaní, ale… /souzvuk hlasů/.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Vy jste evropský politik, vy jste evropský politik, vy dneska prezentujete toho, kdo by měl hájit ty zájmy obyčejných lidí a já jsem přesvědčen, že my dva v tomhle spolu moc společného nemáme. A mně jde o to, jestli v této zemi budou skutečně vládnout oligarchové, jestli budeme za chvilku jak Janukovyč na Ukrajině anebo jestli budeme skutečně jde… /Souzvuk hlasů/.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
A chovejte se korektně, protože víte, že já teď tady ve dvou minutách nemohu vyvrátit tyhlety nesmysly. Takže bohužel… /Souzvuk hlasů/. No jistě, tak se podívejte na ztrátový podniky, ve kterých sedí lidé spřažený se sociální demokracií a pobírají stejný peníze a jsou to státní podniky a ztrátový. /Souzvuk hlasů/.
Václav MORAVEC, moderátor:
Velmi stručně mi řekněte, myslíte si, že je velmi pravděpodobné referendum ve Skotsku, kde by Skotové si mohli odhlasovat, že se chtějí připojit k Evropské unii a že by tedy osmadvacítka zůstala osmadvacítku, protože Velkou Británii nahradí v unii Skotsko? Jasná odpověď.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Ne. Podívejte se, není /nesrozumitelné/. Paní Nicola Sturgeonová sice řekla, že je to velmi pravděpodobné. Jestli je to tak skutečně, to se ukáže. Já, situace ve Skotsku, v Británii dnes není vůbec přehledná. Jako to, co říkají občas politici, je podle mě naprosto neujasněné. Takže my nejsme schopni dneska řešit Británii. A já říkám, řešme problémy Evropské unie. To je dneska ta největší výzva, kterou máme. Udržet unii pohromadě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile, Skotsko a skotské referendum vidíte jako pravděpodobné?
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Já hlavně myslím, že není naším úkolem to řešit, jo. Já teda se tady královsky bavím koalicí v přímém přenosu. Jestli to takhle vypadá na zasedáních vlády, tak pozdrav Pánbůh. Ale pokud jde o Skotsko, já skutečně nemám ambici předvídat, co se tane, zasahovat prostě do vnitřního vývoje Velké Británie. Jediné, co já vím, je, že skotská národní strana nemá v tom skotském parlamentu většinu a tedy bude pro ni velmi těžké ne-li nemožné prosadit nějaké opakované referendum. A i kdyby ho prosadila, tak není vůbec jisté, že by nějaká většina Skotů se vyslovila pro odtržení od Velké Británie. Takže to jsou spekulace, které bych opravdu teď nechal stranou. Není náš úkol to řešit. A rozhodně bych se vyvaroval jedné věci v této souvislosti. Vyvaroval bych se toho, aby kdokoli z Evropské komise nebo z nějakého evropského státu začal naznačovat Skotům, když se odtrhnete, tak my vás vezmeme do Evropské unie a takhle ovlivňoval vnitřní stabilitu nějakého jiného státu. Nám do toho nic není. My bychom měli být velmi zticha, měli bychom to sledovat jako neutrální pozorovatel. A to je věc, kterou si Britové budou a Skotové budou muset vyřešit sami. Já souhlasím s tím, že ten brexit tady odstartoval nějaký proces, který nevíme, kde skončí. Jestli mu Evropské unie, evropské politické elity nepůjdou vstříc, jestli na to nezareagují, tak budou podle mě následovat další odchody, napětí poroste. To není záležitost jenom Británie. Británie je špička ledovce. Podívejte se, co si lidé o Evropské unii myslí ve Francii, v Nizozemí. Podívejte se, co si myslí u nás. My jsme vyšli z průzkumů veřejného mínění jako ten nejeuroskeptičtější národ v Evropě. A svádět to pořád někde na Václava Klause je prostě nesmysl. Ti lidé mají nějaký názor na tu Evropskou unii. A pokud lidé jako Juncker, a to já samozřejmě souhlasím s tím, že to není jenom Juncker, ale pokud lidé jako Juncker budou symbolicky reprezentovat celý ten komplex, no tak ten obrázek té Evropské unie se nezlepší.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale tady jste ve shodě s ministrem zahraničí. Pojďme se podívat na data, která se týkají britského referenda o budoucnosti Velké Británie v Evropské unii. Po sečtení hlasů se ve všech 382 britských obvodech pro brexit vyslovilo 52 % hlasujících, tedy přes 17,4 milionu obyvatel, zatímco v Evropské unii chtělo setrvat necelých 48 %, což je 16 milionů obyvatel. Odchod z Evropské unie podpořily zejména venkovské oblasti Anglie, také menší města. Naopak obyvatelé velkých měst byli proti, avšak ne v tak silné míře, jak se předpokládalo. Prakticky celé Skotsko hlasovalo pro setrvání v Evropské unii. Baštou brexitu se naproti tomu stal Wales. Referenda se zúčastnilo 72 % voličů, co je 6 procentních bodů víc, než kolik přišlo k loňským parlamentním volbám ve Velké Británii. Vysoká účast byla v Anglii, naopak poměrně málo lidí přišlo k urnám ve Skotsku, v Severním Irsku, v nichž lidé hlasovali pro setrvání v Evropské unii. Skotští nacionalisté dali najevo, jak byla řeč, že budou usilovat o nové referendum o nezávislosti na Velké Británii, které by jim umožnilo opětovné přistoupení k Evropské unii. Pokles libry. Jeden zásadní aktuální důsledek, který přišel v souvislosti s vyhlášením výsledků britské referenda, stejně jako propad na burzách. Jaké budou dlouhodobější ekonomické následky? Dalším hostem Otázek je v Bratislavě ekonom, analytik Juraj Karpiš ze slovenského Institutu ekonomických a společenských analýz. Přeji hezké poledne do Bratislavy. Dobrý den.
Juraj KARPIŠ, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz:
Dobrý den z Bratislavy. A jak poslouchám, zatím relativně poklidnější než z Prahy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tak nám řekněte, jestli myslíte, že to tak pokojné bude i z toho dlouhodobého hlediska právě na burzách? Protože kupříkladu miliardář George Soros odhaduje, že světové finanční trhy zůstanou neklidné po celou tu dobu odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Juraj KARPIŠ, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz:
Jestli mám říct pravdu, nevím, jak to bude vypadat v nejbližší budoucnosti a nemyslím si, že někdo ví. Ono to do velké míry závisí od toho, jaké budou následující signály z Evropské unie. Ale i teda z Velké Británie. Jak budou vypadat následující kroky. Jestli ta další vyjednávání budou v přátelštějším duchu anebo naopak evropští představitelé se budou snažit udělit Spojenému království nějakou lekci, aby odstrašily ostatní země od podobného kroku. Obávám se, že kdyby to byl ten druhý případ, že teda chtěli bysme potrestat toho člena, který se snaží o výstup, tak ty ekonomické následky a následně i vliv na finanční trhy by byl zásadnější a to spíš teda v tom negativním významu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jiným slovy, když se bude tlačit na rychlý odchod Velké Británie, to co zatím ukazuje se z úst evropských politiků, tak to bude mít horší následky než dlouhodobější odchod, respektive čekáním do října, než budeme vědět, kdo bude za Británii vyjednávat o odchodu?
Juraj KARPIŠ, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz:
Myslím si, myslím si, že tak to je. Když se podíváme na finanční trhy, tak ty největší zúčtovací domy zatím fungovaly bez větších problémů. Některé větší centrální banky zareagovaly tím, že jsou ochotné poskytnout sektoru dodatečnou likviditu. Ono závisí od toho, jaký model se zvolí pro Velkou Británii. Takto, já bych ještě úplně nevyloučil ani možnost, že Velká Británie nakonec nevystoupí a že teda to referendum se nějakým způsobem zopakuje. Víme, z historie Evropské unie už takové příklady známe, že například nějaká nečinnost povede ke zvolení nové vlády a ta vyhlásí znova to referendum. Ale tato možnost je zatím málo pravděpodobná. Jestli se půjde tedy cestou hledání modelu jako například Norsko, že teda Velká Británie by zůstala v evropském hospodářském prostoru, tak by byla nějaká doba vyjednávání, jak by to vypadalo. Stejně tak je možný i model Švýcarska, že by se teda ty obchodní dohody vyjednaly bilaterálně. Všechny tyto ale modely trvají nějaký čas a tak odhadem podle historických, historických dohod můžeme čekat, že to bude minimálně teda ty 2 roky, spíš 3 až 10 let.
Václav MORAVEC, moderátor:
Podle odhadů OECD, tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, by i ten klidný odchod Velké Británie z Evropské unie mohl snížit hospodářský výkon celé unie v roce 2018 o 1 %. Evropská unie by takový pokles pocítila i dalších pár let. Podle Mezinárodního měnového fondu se dopady brexitu neomezí jenom na britskou ekonomiku ale na ekonomiku Evropské unie jako takové. Jsou podle vás na místě obavy, že by se mohla opakovat podobná ekonomická krize v Evropě, jako tomu bylo v roce 2008 až 2009?
Juraj KARPIŠ, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz:
Obavy na místě jsou. Tyto odhady je však potřeba brát s rezervou. Oni byly často produkované ještě v době, kdy měly ovlivnit výsledek toho hlasování, když nikdo z evropských představitelů ani z větších finančních institucí nechtěl ten brexit. Pravda je taková, že nikdo neví. Podle mě když by došlo teda k nějakému přátelskému rozloučení, teda vystoupení Britů z unie bez toho, že by byl narušený ten svobodný obchod, bez toho, že by se zastavil pohyb kapitálu, tak podle mě ty ekonomické dopady nemusí být tak zásadní. Je ale pravda, že ve finančním systému vzhledem na množství dluhu, který tam je, existují jen malé rezervy pro negativní šoky. A já bych celou situaci přirovnal k tomu, jako když po vydatném sněžení se nakupí sníh na nějakém kopci a teď vy nevíte, co spustí tu lavinu. Může to být ten brexit, že někdo zakřičí brexit, ale může to být i jiný výkřik, jako například že Amerika přešla do recese anebo nějaký jiný nečekaný šok.
Václav MORAVEC, moderátor:
No o tom nečekaném šoku jste mluvil, když jste tady byl v Otázkách letos v březnu, tak jsme se bavili o riziku pumpování peněz do globální ekonomiky ze strany centrálních bank, rozumějme americké ale i té evropské, popřípadě české v souvislosti s českou korunou. Nemůže tato souhra ještě s brexitem, se změnami toku kapitálu kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie podobnou krizi, jako byla ta mezi roky 2007 a 2008 opravdu odstartovat? Že je to další rizikový faktor?
Juraj KARPIŠ, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz:
Je to další rizikový faktor. A jestli toto stačí, uvidíme v následujících týdnech, popřípadě měsících. Pravda je, jak jsem už říkal, v tom systému je naakumulované množství dluhů a ten systém je proto inherentně nestabilní a i nějaký menší šok ho může posunout teda do krizového stavu. Ta evropská ekonomika stále dobře nefunguje. Brexit není příčinou problémů evropské ekonomiky. Brexit je jen jedním z projevů problémů evropské ekonomiky. A když už jste vzpomínali ten program kvantitativního uvolňování, to tisknutí nových peněz, dnes víme, že rok potom, kdy začal, a po tisících miliard nových eur, které vznikly díky tomuto projektu, podniky a objem úvěrů podniků je stále stejný, dokonce mírně klesl. Takže tento program nefunguje a ten systém je stále poměrně náchylný na to, aby jakákoliv špatná ekonomická zpráva anebo politicko-ekonomická zpráva, například v podobě brexitu, vedla k tomu, že investoři a dlužníci se vystraší a začnou požadovat nějaké vysoké rizikové přirážky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji tedy Juraji Karpišovi, který byl hostem Otázek v Bratislavě a přeji hezký zbytek dne do slovenské metropole.
Juraj KARPIŠ, analytik, Institut ekonomických a společenských analýz:
Nápodobně. Děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jaké tady jsou největší ekonomické neznámé v souvislosti s brexitem, pane ministře?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
No podle mě největší problém je v tom, že skutečně my máme sérii krizí v Evropské unii, které se poměrně docela vzájemně doplňují. A dokonce jedna ta krize působí na tu druhou. A nepříjemné je, že vlastně toto přichází jako další prvek, který se bude zajímavě kombinovat s těmi dalšími krizemi a vytváří to efekty, které se nedají dokonce ani úplně přesně předvídat.
Václav MORAVEC, moderátor:
On Andrej Babiš před týdnem na vaší židli řekl, že pro Českou republiku neočekává ekonomické důsledky, že není zapotřebí připravovat nějakou krizovější verzi státního rozpočtu. Ale pokud bude Británie odcházet z Evropské unie, tak vypadne poměrně velká částka britského příspěvku do unijního rozpočtu. Očekáváte přímé důsledky na státní rozpočet na příští rok v souvislosti s tím, že Británie bude opouštět Evropskou unii?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já se domnívám, že krátkodobě se nedá mluvit o nějakých velkých výpadcích. I když Británie je podle mě čtvrtá hlavní exportní ekonomika a partner pro Českou republiku. Jako ty dopady jsou dlouhodobé. Ono se mluví o sto miliardách v rámci těch let z rozpočtu Evropské unie, do roku 2020. To bude výpadek z hlediska příspěvku Británie do Evropské unie. A mluví se o tom, že to, ty odhady aspoň, které jsou k dispozici, tak mluví o tom, že to bude znamenat i pár desetin procent snížení ekonomického růstu. Ale říkám, to je ten dlouhodobý výhled. Krátkodobě si nemyslím, že bychom měli čekat nějaké otřesy. Problém je ale skutečně v tom, že já i proti tomu, co tady říkal ekonomický expert, já si pořád myslím, že až sesedne prach, tak bude stále více vidět, že ten čas nepracuje pro nás, že pracuje proti nám a dokonce i v Británii bude nutné dát najevo, že se hledá a že je nějaký model, protože v této chvíli je to naprosto otevřené, který bude pro Británii platit. Jinak prostě investoři znejistí. To je to, co tady opakuju. Já prostě nevěřím na to, že si můžeme dovolit mluvit o dlouhých prognózách jednání a nejistého prostředí, do kterého prostě investoři neprocházejí. Ten tlak podle mně a ten nátlak na rychlost, který je teďka v Evropě, já jsem přesvědčen, že se za nějakou dobu přesune i do Británie a bude třeba, aby se tam zformovali politici, kteří na to odpoví a půjdou za tím rychlým řešením také. Stejně jako za ním půjdeme my v Evropě. Ale já v tomhle důvěřuju té britské politické scéně, protože si myslím, že ona opravdu má vysokou kulturu a věřím, že se tam ti politici najdou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pavle Teličko. Ekonomické důsledky brexitu?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
No ty si myslím, že už nastaly. To vidíme, aspoň taková ta první emoce. A určitě se zklidní. V tom bych se asi s panem ekonomem shodnul. Ale vidíme tady první reakce velkýho byznysu. To znamená, to je jednoznačně nějaký signál, jak budou přemýšlet z hlediska i dalšího působení.
Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás se změní zásadně odchodem Velké Británie z Evropské unie toky kapitálu, globálního kapitálu?
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
My v tuto chvíli nedokážeme říci, jak bude vypadat ta nová dohoda mezi Británií a Evropskou unií. Takže spíš se zatím musíme zaměřit na to, co uvnitř unie. A mně tady, jako u ODS musím říci, tam je konsistentní politika. Sice ta euroskepse byla ODS do značné míry vyvolávána, teď jakoby ruce pryč. Ale v tom je ODS konsistentní. Ale když se podívám na sociální demokracii, která nejenom na evropský úrovni ale i na český úrovni neustále nejrůznější velké integrační projekty, tady si propůjčím slova pana ministra, bez de facto nějaký náplně, tady najednou pan ministr úplně otáčí a říká, že tu nerovnost akorát /nesrozumitelné/ a žádný velký integrační projekty. A sám říká, že máme ekonomické a další krize. A jak ty krize chceme, ono je to velmi teďkon populární. Totiž národ nechce slyšet, že by unie se v něčem dále integrovala. Ale v celé řadě, v celé řadě otázek my je budeme muset řešit společným evropským řešením. A to znamená, to mohou být i ty větší integrační projekty. Včetně teda ty ekonomický vlády, jo. /Souzvuk hlasů/. A někde naopak můžeme, někde můžeme jít dolů. Ale mě celkem překvapuje, že pan ministr najednou toto hodí přes palubu, je to asi velmi populární, vy jste to vůbec nezmínil, ani slovem. Ale je tady celá řada věcí, to znamená, jak je unie spravována, jak je ekonomicky spravována, co eurozóna, co zájmy nečlenských států eurozóny, co vnitřní trh? To tady vůbec nepadlo. Zvyšování administrativní zátěže. /Souzvuk hlasů/.
Václav MORAVEC, moderátor:
Řekněte to záhy. Teď se totiž obrátíme aktuálně na Věru Jourovou, která je dalším hostem Otázek. Česká eurokomisařka teď s námi v přímém spojení z Třebíče. Hezký dobrý den, paní eurokomisařko.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
My jsme tady v první části Otázek slyšeli poměrně vyhrocenou debatu, kdy Lubomír Zaorálek říká, že by i evropské politické elity měly nést důsledky, které se týkají výsledků britského referenda. Mluvil o tom, že jeho osobním názorem je, že by měl rezignovat Jean Claude Juncker. Očekává se v souvislosti s referendem to, že by komise, jejíž jste členkou, respektive její šéf rezignoval?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
Já při vší úctě k panu Zorálkovi musím říct, že takovéto návrhy považuji za ty, které patří k těm hysterickým reakcím, kdy se takzvaně chce, chce vidět téct krev. Já si myslím, že to je to nejhorší, co bychom teď měli udělat, abychom destabilizovali instituci typu Evropské komise, protože ta právě teď v době, kdy budeme dojednávat podmínky s Velkou Británií, bude hrát tu stabilizující roli. A Jean Claude Juncker řekl jednoznačně, že se necítí být zodpovědný za výsledek referenda. Bylo tam jasně řečeno na začátku a myslím, že byla i dohoda s panem Cameronem, že komise se nebude vměšovat do vnitropolitické debaty, že je to plně na britských občanech a že ten, kdo má obhajovat unii na Britských ostrovech, je premiér Cameron. Takže pokud se panu Junckerovi dává za vinu zrovna toto, tak si myslím, že je to, že to jde mimo. Myslím si, že teď potřebujeme stabilizaci, to znamená i stabilizaci v institucích. A jasnou dohodu s členskými státy a Evropským parlamentem, jak budeme pokračovat dál bez Velké Británie a jak bude vypadat spolupráce s Velkou Británií.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vás totiž čeká zítra jako Evropskou komisi setkání po výsledku britského referenda a poté, co rezignoval britský eurokomisař Jonathan Hill. Máte jasnou představu, jak dlouho hodláte čekat na oficiální žádost Velké Británie o vystoupení?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
Já musím nejdřív říct, že nás velmi mrzí, že Jonathan Hill rezignoval. Jsem ráda jediné věci, že to udělal dřív, než k tomu byl oficiálně vyzván lidmi z Evropského parlamentu, kteří se k tomu chystali. On ukázal naprosto jasně, že přichází ze země, kde je vysoká politická kultura a on sám říká, nemůžu se tvářit, jakoby se nic nestalo. Lord Hill je a byl pro nás ztělesněním všeho toho, co máme na Britech rádi. To znamená pragmatismu, zdravého rozumu a taky humoru. Takže toto jenom za mě, že mě to velmi mrzí, že pan Hill odchází. Jinak k tomu zítřejšímu jednání. Samozřejmě musíme zanalyzovat situaci a budeme se bavit i o těch právních aspektech, kde je zcela zřejmé, že ta lhůta pro vystoupení Británie z unie je daná ve smlouvě. Jsou to dva roky od podání oznámení ze strany Velké Británie. To, jak má pan Cameron oznámit, nemá žádnou předepsanou formu, takže by to mohl udělat i na zasedání rady, které bude v úterý. Nechci předjímat, jestli to udělá nyní nebo později, jak spíš on sám avizuje. A pokud se dospěje ve smlouvě o vystoupení Velké Británie k jinému termínu, než jsou tyto dva roky předvídané smlouvou, tak to bude jiný termín. Ještě k těm termínům bych chtěla říct, že je tam další opatření, že pokud by bylo potřeba delší doby pro klidné, mírové a dobré odstoupení Velké Británie z klubu evropských zemí, tak může rada, Evropská rada jednomyslně rozhodnout o prodloužení toho termínu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Očekáváte vy osobně, že k tomu dojde? Že dva roky, tak jak je článek 50 Lisabonské smlouvy formulován, že to je málo?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
Já když si představím, jak velmi jsme provázáni v rámci unie, nejenom legislativou ale i členstvím v různých organizacích, tak se domnívám, že dva roky by mohlo být málo. Každopádně i proto, vracím se na začátek naší debaty, je potřeba, abychom stabilizovali teď situaci v institucích a zrovna v komisi, která má vést vyjednávání a která právě ponese za unii tu největší část práce na tom, aby se všechno právně a věcně připravilo, tak aby ten odchod byl skutečně řekněme mírový nebo aby, aby neměl nějaké velké otřesy. Hovoříme o přátelském rozvodu. To nevím, jestli se nám podaří, ale budeme se o to snažit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže spíš počítáte s nepřátelským rozvodem?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
No, ta atmosféra zatím nebyla dobrá. Samozřejmě kampaň byla vyhrocená. Já musím říct, že, že já osobně i Jean Claude Juncker i další kolegové jsme se teď vyznávali z toho, že jsme skřípěli zuby, že nemůžeme osobně vstupovat do té kampaně a vyvracet spoustu nesmyslů a lží, které právě ti, kteří chtěli odchod z Británie, proklamovali a kterými mátli veřejnost. A že teď je prostě čas na to, aby hlavy zchladly, abychom si nedělali vzájemně nepříjemné, nepříjemná překvapování, aby to vyjednávání bylo civilizované a aby skutečně vedlo k tomu, že v nějakém momentu v budoucnosti stabilizujeme vztahy unie s Velkou Británií jako s třetí zemí a že tady hraje roli i ten faktor času, kdy ten proces vyjednávání začne. Jsem zcela pro to, aby se tak stalo bez zbytečného odkladu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Bez zbytečného odkladu znamená do měsíce? Že by David Cameron měl alespoň ústně říci, ano, spouštíme mechanismus odchodu Velké Británie z unie.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
Myslím si, že nechat to na říjen je pozdě a že by to měl být David Cameron, kdo to udělá a ne ten, kdo přijde po něm, protože ten by měl být oním mužem či ženou na scéně, který bude symbolizovat nový začátek vztahů mezi unií a Evropou a Velkou Británií.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy máte v komisi plán pro odchod Velké Británie z Evropské unie, jak to bude s 73 britskými europoslanci, jestli budou teď rozhodovat o unijních věcech, to všechno máte na stole a to budete probírat na tom pondělním jednání komise?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
To máme na stole vlastně přímo ze smlouvy, protože dokud Velká Británie neodejde z unie, pokud nenastane ten den D, který bude buďto dohodnut smlouvou anebo ty dva roky po oznámení, tak je Velká Británie plnoprávným členem Evropské unie a nic se nemění. Ani pro poslance ani pro zaměstnance institucí. /Nesrozumitelné/ by se to nemělo týkat ani, ani komisaře Hilla. Ještě k těm zaměstnancům institucí. My jsme ujistili kolegy, kteří mají britské občanství, že si velmi vážíme jejich práce a jejich podílu na fungování Evropské unie a že nevidíme důvod, proč by se mělo něco měnit.
Václav MORAVEC, moderátor:
A transformace, protože vy jste v pátek na základě výsledků britského referenda řekla, že je zapotřebí nastartovat transformaci Evropské unie co nejrychleji. Co tou transformací máte na mysli? Uchopitelně pro běžného diváka.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
My jsme vlastně už jako komise Junckerova zahájili naprosto, plnění naprosto jasného principu, že unie má řešit jenom věci, které nemohou řešit členské státy. A myslím si, že to děláme, že to je ta minimální regulace, s kterou jsme přišli a že je velmi pravděpodobné, že členské státy a parlament se budou bavit o tom, které jsou ty naprosto nezbytné společné věci, které budeme dál řešit společně a že možná poněkud rozvolníme záležitosti, které bychom měli nechat na členských státech. Já sama vidím jako jednoznačně společnou, společný cíl a úkol, ke kterému bychom všichni měli napřít síly, ekonomický růst, to znamená i ekonomická stabilizace pro případné otřesy, které by mohly teď nastat po brexitu, ale i otázky bezpečnosti a zabezpečení vnější hranice. Já sama mám v portfoliu oblast bezpečnosti taky zastoupenou a musím říct, že v řadě věcí, které řešíme, máme od ministrů spravedlnosti jednoznačně zelenou, abychom to řešili z pozice Evropské unie. Takže ty bezpečnostní otázky budou zcela jistě patřit mezi ty společné úkoly. A myslím, že k tomu máme velmi silný mandát od všech občanů unie, protože bezpečnostní situace se zhoršila a lidi chtějí, abychom konali společně.
Václav MORAVEC, moderátor:
Věra Jourová, česká eurokomisařka. Děkuji za rozhovor s vámi a přeji hezký zbytek neděle do Třebíče.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka:
Děkuji vám. Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradila, tedy tady jste slyšel představy eurokomisařky nominované za Českou republiku, že Junckerova komise by měla přijít s tím transformačním plánem. Určitě ekonomická stabilizace Evropy a zabezpečení vnějších hranic.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Když tu komisi bude dál symbolizovat pan Jucnker, tak to samozřejmě bude těžko uvěřitelné. Já si na rozdíl od paní Jourové, jakkoliv chápu, že kope za svého šéfa, tak si myslím, že Juncker by měl odejít, protože on je symbolem neúspěchu Evropské unie a je to člověk, který už nemůže přijít s nějakou představou reformy nebo transformace Evropské unie, protože mu to prostě nikdo nebude věřit. Já souhlasím s tím, že to není možné omezit jenom na personální změny. Ale i ty personální změny prostě musí symbolizovat, že ta Evropská unie se sebou chce něco udělat.
Václav MORAVEC, moderátor:
A kdo by byl tou osobností, evropskou osobností, jestliže tady slýcháváme už 3 dny, že selhaly i evropské elity.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Já nemám žádného kandidáta, kterého bych tady vytáhl prostě z klobouku a nabízel ho někde po Evropě. A to není ani naším úkolem. Já myslím, že ten člověk by se musel zrodit z nějakého jednání na Evropské radě, musel by být alespoň trochu přijatelný pro všechny. Ale aby to byl, aby to byl pan Juncker, který skutečně symbolizuje dnes, řekl bych, pro podstatnou část občanů Evropské unie symbolizuje to, co je na Evropské unii špatné, nepovedené, co se nepodařilo, ať už zaslouženě nebo nezaslouženě, tenhle člověk prostě nemůže tady zahajovat nějakou reformu. A ještě k té Británii, k tomu předchozímu příspěvku. Já si skutečně myslím, že to nejhorší, co by se mohlo stát, by byl nepřátelský rozvod, byla by to snaha se té Británii nějak pomstít za to, že odešla z Evropské unie. Myslím, že byznys a ekonomika si to nepřeje. Když se podíváte na obchodní bilanci Velké Británie s Evropskou unií, tak Evropská unie je tady kontinent, je v deficitu. Velká Británie má obchodní přebytek vůči kontinentu. Čili není ani v zájmu evropského byznysu, aby tady vypukla nějaká obchodní válka. Já tedy věřím, že když dojde v krátké době k signálům, k jasnému vyjádření z obou stran, že je tady zájem pokračovat na vnitřním trhu, že nějaké řešení po vzoru Norska nebo Švýcarska se bude hledat, tak že se ty trhy uklidní a potom už je jedno, jak dlouho se budou řešit ty technické parametry. To už bude záležitost spíš úřednická. Může se to, může se to dojednávat třeba několik let. Ale ten pozitivní signál, že se chce pokračovat, že obchodní výměna nebude narušena a že Británie zůstane součástí vnitřního trhu, to by v každém případě stálo zato, aby… /Souzvuk hlasů/.
Václav MORAVEC, moderátor:
Je to pohyb pracovní síly? Patří to k vnitřnímu trhu?
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Nejsem si jist, jestli tohle zrovna pro Velkou Británii bude přijatelné. Myslím, že to byla věc, která, to byla věc, která sehrála velmi výraznou negativní roli právě v té kampani za odchod. Ale to teď…
Václav MORAVEC, moderátor:
A má Česko trvat na bez výjimkách? Jasná odpověď.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
To teď, to teď nechme být. Já myslím, že je zapotřebí, aby zaznělo jasně, že nevypukne obchodní válka mezi Velkou Británií, mezi Velkou Británií a Evropskou unií. A pokud by ty signály /souzvuk hlasů/.
Václav MORAVEC, moderátor:
Za liberály to tedy, není to možné oddělovat.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
To je balík. Ten závěr musí být přijatelný pro obě strany.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Pro obě strany. Samozřejmě. Byznys a ekonomika chtějí, byznys a ekonomika si to…
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
To znamená vnitřní pohyb, vnitřní trh platí. Totéž jako zboží, kapitál, služby.
Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední slovo Lubomír Zaorálek.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Británie nemůže mít výjimky, to je jasné. Ale víte, nejde to omezovat na praktické věci a technické věci. Je to politický problém. Jestliže tady říkáme, že lidé mají podezření, že všichni mluví o ideálech vznešených a přitom jde o přízemní kšefty, tak my musíme udělat všechno proto, abychom toto změnili. Je to politický úkol a pak řešme všechny ty technické věci.
Václav MORAVEC, moderátor:
A myslíte, že Česká republika, že dojde teď už k definitivně k naplňování dvourychlostní Evropy. Tím, že se sešla včera zakládající šestka…
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Já jsem ten, kdo říká, pane redaktore, že chceme zabránit fragmentaci Evropy. Já jsem byl vždycky proti tomu, aby se fragmentovala.
Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Mně dvourychlostní Evropa nevadí.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí; místopředseda strany /ČSSD/:
Ano. To jsme jiní v tom. Na druhé straně já tady, rozumíte, já nebudu ničím posilovat fragmentaci. A proto říkám, náš úkol je držet inkluzivitu, držet pohromadě a dělat všechno proto, abychom byli zahrnuti do těch procesů. Já vím, že je tady eurozóna /souzvuk hlasů/.
Pavel TELIČKA, poslanec Evropského parlamentu /nestr. za ANO/:
To jsou dvě různý věc. Fragmentace je jedna věc a vícerychlostní Evropa je věc druhá. Zaprvé je realitou a zadruhý, pokud chceme zabránit fragmentaci, tak pokud se skutečně přistoupí k reformám, a možná teda i k zásahu do smluv, tak uvidíme více vícerychlostní Evropy do budoucna a my si položíme otázku, jestli to či ono budeme chtít samozřejmě. Ale to je realita.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jan Zahradil, Pavel Telička a Lubomír Zaorálek. /Souzvuk hlasů/. Budu rád, pánové, budu rád, když v této diskusi budeme pokračovat někdy v dalších Otázkách. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde Otázky pokračují. Robert Šlachta dalším hostem. Přepněte si, pokračujeme po stručných zprávách na ČT24.
