Nárůst výdajů EU vytváří další tlaky na náš státní rozpočet
Pětiprocentní nárůst výdajů, nové celoevropské daně a konec praxe, kdy se přebytky unijního rozpočtu vracejí zpět přispěvatelům, tedy členským státům.
Tak by měl podle Evropského parlamentu Brusel hospodařit v příštích letech.
„Velká koalice lidovců a socialistů opět vytáhla do války se členskými státy, které daly jasně najevo, že žádné další utrácení nedopustí,“ řekl po hlasování europoslanec Jan Zahradil, šéf frakce Evropských konzervativců a reformistů, která hlasovala proti. „Rozhodně nesouhlasím s tím, že odpovědí na všechny problémy je ´všude utrácet víc´. Naopak, Unie musí následovat státy a provést podstatné škrty ve výdajích, musí se naučit utrácet méně a lépe.“
Podle Jana Zahradila se proti svým vládám a tedy voličům vzbouřili i europoslanci pěti států, jejich premiéři zaslali Evropské komisi žádost, aby unijní hospodaření kopírovalo úspory národních vlád. Konkrétně šlo o Velkou Británii, Francii, Německo, Nizozemí a Finsko. Jan Zahradil nesouhlasí ani s často opakovanou tezí, že zmrazením rozpočtu by Česko přišlo o prostředky z dotací. „Není pravda, že větší utrácení na úrovni EU se Česku vyplatí. Nárůst výdajů vytváří naopak další tlaky na náš státní rozpočet. Nezapomínejme, že na každém euru, které dostaneme, se finančně podílíme svými příspěvky do společné kasy,“ řekl Zahradil.
Dnes schválený dokument požaduje mimo jiné financování Evropské unie ze zvláštních daní. Mělo by jít o daň z finančních transakcí a finančních aktivit, daň z obchodu s emisními povolenkami nebo o „daň z přidaného uhlíku“ po vzoru DPH. Jen samotné zdanění finančních transakcí ve výši 0,01% by ovšem unijní rozpočet rázem zdvojnásobilo. Konkrétní návrh finanční perspektivy pro roky 2014 až 2020 má Evropská komise představit 29. června, následovat budou vyjednávání se členskými stát.
