Europoslanec ODS Jan Zahradil se stal předsedou jedné z frakcí v europarlamentu, Evropských konzervativců a reformistů. S ODS jsou v ní i britští konzervativci, polská strana Právo a spravedlnost a několik menších stran. Zahradil je vůbec prvním Čechem, který takovou funkci získal. Redakci prozradil své plány a zhodnotil některé aspekty české politiky v rámci EU.
Co děláte obvykle o půlnoci ze soboty na neděli?
Pokud už rodina spí a pokud jsem sám vzhůru, což je docela často a pokud jsem v Praze, tak se většinou dívám na HBO na nějaký pokud možno jednoduchý film, který příliš nezatěžuje mé duševno.
A co si u toho dáváte? Kávu, čaj, nebo něco ostřejšího. Nějaký drink?
Tyhle tři varianty přicházejí v úvahu a záleží na tom, jakou mám náladu.
A pokud si dáváte drink, tak nějaký destilát, či víno?
To zase záleží na náladě a a na tom, na co má člověk chuť. Někdy víno, někdy něco průhledného, to může být slivovice nebo hruškovice a neprůhledné, tak to bývá whisky.
A v kolik jdete spát?
Málokdy před půlnocí, to už bych musel být hodně unaven. Platí takové pravidlo, že právě v tuto dobu, když nikdo nemluví a nikdo neruší, tak mě kolikrát napadnou nejlepší věci a to člověka nastartuje tak, že se mu opravdu nechce spát.
Byl jste teď zvolen předsedou eurorealistické pravicové frakce v Evropském parlamentu Evropských konzervativců a reformistů. Co se tím pro vás ve vašem životě mění?
Asi nic podstatného. Mám teď větší odpovědnost za úspěch této frakce, kterou nyní nějakým způsobem zosobňuji, což se snažím si stále nepřipouštět, abych tomuto dojmu nepodlehl. Určitě budu muset také strávit v Bruselu nějaký ten den navíc než doposud. Mám v celku jasno, kam by frakce měla směřovat a koho dalšího by měla oslovovat jako další zájemce o vstup a jak by měla dělat mediální politiku nebo jakým tématům by se měla věnovat a budu mít více prostoru, abych své představy realizoval. Na druhou stranu mandát trvá do konce tohoto roku.
Myslíte si, že vaším zvolením se zklidní situace ve frakci, která se zhoršila díky rozkolu v klubu polské strany Právo a spravedlnost?
Myslím, že ano. V Polsku se dělá politika někdy více emociálně. Navíc zde budou parlamentní volby v říjnu, tak se dá očekávat, že to budu mít odezvy i u nás ve frakci, ale věřím, že se to podaří udržet na rozumné úrovni, aby dění v Polsku neovlivnilo spolupráci v naší frakci.
Jaké jsou vaše priority jako předsedy frakce?
Musíme se soustředit na témata, která rezonují ve veřejnosti zemí EU a která umíme komunikovat. Například šetření veřejných prostředků, rušení zbytečných předpisů a činností europarlamentu a snaha, aby nebobtnala evropská legislativa. Podařilo se nám prosadit sloučení dvou pravidelných zasedání europarlamentu v jedno a to přinese aspoň nějakou úsporu, i když se nadále musíme stěhovat ze Štrasburku do Bruselu a zpět. Navíc ve čtvrtek jsem byl poprvé ve své nové roli na konferenci předsedů frakcí europarlementu, a zde se hovořilo o tom, zda by sám europarlament neměl zaujmout stanovisko k tomu, že je víc sídel europarlamentu. Zatím se k tomu stavěl jako mrtvý brouk. Je sice hezké, že více než 60 let po válce máme ve Štrasburku symbol německo-francouzského usmíření, ale nás to tady ve střední a východní Evropě tolik zajímat nemusí. Nás musí zajímat, že to stojí zbytečných 300 milionů eur ročně navíc. A takových příkladů nehospodárnosti a neefektivnosti je velká spousta a na ty budeme poukazovat.
Jste znám svými dobrými vztahy s britským premiérem a lídrem Konzervativní strany Davidem Cameronem. Myslíte si, že vaše zvolení předsedou frakce pomůže koordinovat společný postup Česka a Británie, respektive jejich premiérů například v odporu k zavádění celoevropských daní, které prosazují europarlament a Evropská komise?
Naše frakce žádné evropské daně nepodpoří. I česká vláda má stejné stanovisko a o britské nepochybuji. Ale myslím si, že odpor nebude jen u těchto dvou vlád, ale postaví se proti tomu i další země. Iniciativa prosazující eurodaně podle mě nebude úspěšná. Spojenectví mezi Českou republikou a Británií zosobněné linkou mezi ODS a Konzervativní stranou je věcí, kterou považuji za velmi důležitou. Zájmy našich států nemusí být vždy identické, ale my bychom měli mít zájem na tom, aby Británie měla zájem o střední a východní Evropu, protože jinak vzhledem k naší geografické poloze opravdu se staneme prostorem, kde budeme dominovat Německo a my potřebujeme nějakou další silnou evropskou zemi, která bude tento vliv vyvažovat. Británie se pro tu roli balancéra hodí naprosto ideálně – svou demokratickou tradicí a svým atlanticismem. Ve čtvrtek se poprvé ve své nové roli setkám s Davidem Cameronem jako předseda frakce, kde jsou i britští toryové, tak se na ten rozhovor docela těším.
Británie i Polsko si vyjednali v rámci Lisabonské smlouvy výjimku z planosti Listiny základních práv EU. Český prezident Klaus získal příslib Evropské rady, tedy prezidentů a premiérů států EU, že takovou výjimku budou tyto státy ratifikovat. Myslíte si, že se podaří české vládě prosadit, aby ostatní státy v souvislosti s přístupovou smlouvou s Chorvatskem ratifikovaly českou výjimku?
Věřím, že to vláda prosadí a že se o to bude aktivně snažit, protože to byla podmínka ratifikace Lisabonské smlouvy prezidentem republiky Klausem. Já jsem zaznamenal některé neuvěřitelné výroky, kdy se například senátorka ČSSD Alena Gajdůšková nechala slyšet, že sociální demokracie zablokuje v Senátu přístupovou smlouvu s Chorvatskem, pokud v jejím rámci bude i česká výjimka. To je naprosto neuvěřitelný postoj, který škodí České republice. Je vidět, jak je ČSSD stranou, která je bez nejmenšího zaváhání obětovat pravomoci České republiky Evropské unii, aniž by se na to kohokoli ptala.
Myslíte si, že současný vývoj v EU včetně krize eurozóny povede k větší centralizaci, či naopak většímu rozvolnění?
Tyto tendence jsou tam obsažené obě. Federalisté se dle svého slavného přísloví, že každá krize je zároveň příležitostí,určitě vidí v této krizi příležitost k dalšímu utužování a federalizaci, naopak některé státy, které nepatří do takzvaného tvrdého jádra, to vidí tak, že těch centralizačních tendencí už bylo opravdu dost. Jednou z příčin té krize, jak všichni vědí, ale málokdo to říká nahlas, je euro a jednotná monetární politika diktovaná Evropskou centrální bankou, která platí pro všechny země eurozóny bez ohledu na to, zda ty země prochází podobným ekonomickým vývojem. A to přináší svoje těžkosti. Francouzko-německé tvrdé jádro bude pracovat na větším utužování a země mimo tvrdé jádro budou postupovat spíše opačně či tyto snahy centralizovat budou brzdit. A nakonec se bude více prosazovat koncepce vícerychlostní Evropy a tímto směrem to podle mě půjde v příštích letech. Nemyslím, si, že by to znamenalo úplnou dezintegraci EU, rozhodně ne v nejbližší budoucnosti. Že budeme žít ve dvou či vícerychlostní Evropě je dnes již celkem jasné a je potřeba se tím nenechat strašit a nenechat se eurohujery tlačit do pozice, že za každou cenu musíme být ´u toho´ a strčit hlavu do chomoutu tvrdého jádra. To by bylo v zcela zásadním rozporu se zájmy České republiky. V takovém případě bychom se opravdu stali ekonomicky i politicky něčím jako další spolkovou zemí a to si rozhodně nikdo z rozumných politiků v České republice nepřeje.
Přemýšlíte o tom, že se vrátíte někdy do českého parlamentu, nebo se chcete nadále věnovat politice evropské?
Tak tohle si člověk až tak nevybírá. Zdá se, že jsem se natolik angažoval v těch evropských projektech, že kdybych měl teď odejít, třeba i v horizontu několika let, tak bych toho měl špatný pocit, že tam nechávám něco, co jsem začal, ale nedokončil. Takže mám dilema, co s tím. Mám na to naštěstí několik let. Navíc se v české politice ukázalo několik tváří, které si dlouhodobě, pracně a vytrvale budují svou kariéru, jako je třeba Tomáš Chalupa, ale takových je v ODS víc. Myslím si tedy, že kádrová nouze v ODS v tuto chvíli není a nemám obavu, že bychom neměli odkud brát budoucí domácí politiky.
