Vážené delegátky a vážení delegáti,
Česká republika v Evropě a ve světě je téma, o kterém jsem přesvědčen, že nebude kontroverzním tématem tohoto kongresu. Je nesporné, že o zahraniční politice, bezpečnostní politice a evropské politice České republiky, a to v podání ODS, bylo napsáno v minulých deseti letech tolik materiálu jako snad o žádném jiném tématu a že pozice ODS v této věci a v těchto tématech jsou velmi dobře vydefinovány. ODS je zcela nepochybně strana proevropská, ale je to strana eurorealistická, je to strana transatlanticky orientovaná a je to strana národní, která se nebojí termínu národní zájem. Dovolte mi, abych zdůraznil v rámci tohoto tématu tedy pouze dva body nebo dvě subtémata. K ostatním, předpokládám, se mohou vyjádřit do diskuse přihlášení řečníci.
Jedno téma bych nazval ODS jako reformní síla v Evropě nebo v Evropské unii. V kontextu nových členských zemí EU, zejména nových členských zemí EU, je ODS ojedinělou politickou silou, která nepodlehla dnes převažujícímu kontinentálnímu pohledu na evropskou integraci, který podporuje další posilování evropských institucí a další přenos pravomocí z národní úrovně na evropskou úroveň. To neznamená, že tyto politické souboje vyhráváme. Můžeme je velice často prohrát a také je prohráváme, ale zároveň to neznamená, že bychom se jich měli vzdát. Naopak to znamená, že musíme pracovat na vytvoření a udržení takové politické platformy, která nám poskytne odpovídající sílu v rámci rozložení politických sil na evropské scéně. První krok jsme udělali letos po evropských volbách, mimo jiné jsme tím splnili usnesení 17. kongresu ODS z roku 2006, kdy jsme ustavili novou skupinu v Evropském parlamentu Evropskou skupinu konzervativců a reformistů, jejíž předseda Michal Kamiński měl dnes tu čest tady vystoupit a všechny vás oslovit. Musíme v této aktivitě pokračovat. Co tím mám na mysli? Musíme kromě té europarlamentní skupiny usilovat i o vytvoření celoevropské aliance podobně smýšlejících politických stran, které se budou hlásit k eurorealismu a které budou vycházet z politického programu právě oné zmíněné europarlamentní frakce. A musíme také pokračovat v zakládání politické nadace, evropské nadace, která nám pomůže tyto myšlenky propagovat a posilovat na evropské úrovni. Já proto předložím usnesení, kterým by Kongres ODS měl vyslovit souhlas s angažmá ODS a jejím aktivním přístupem při zakládání jak té celoevropské aliance politických stran, tak té politické nadace, které jsem zmínil, a požádám vás, abyste toto usnesení podpořili. To je jeden bod, o kterém se chci zmínit.
Druhý bod spočívá v situaci v Evropské unii po ratifikaci Lisabonské smlouvy, která je dnes už skutečností. Včera jsme byli svědky nominace, respektive jmenování dvou konkrétních osob do dvou konkrétních politických funkcí zřízených Lisabonskou smlouvou, tedy funkce tak zvaného evropského prezidenta, lépe řečeno předsedy evropské rady a tak zvaného evropského ministra zahraničí, v tomto případě ministryně, neboli stálé představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Já nebudu zmiňovat ta jména, protože ona nejsou důležitá. Stačí říci, že do dvou údajně vysokoprofilových funkcí byli s nejmenší pochybou jmenováni dva nízkoprofiloví lidé. Co to znamená? Znamená to podle mého názoru jasný důkaz toho, že v budoucnu bude Evropská unie i nadále především konglomerátem národních států, že silné národní státy budou hrát daleko silněji národní kartu, národní politiku a své vlastní národní zájmy, než tomu bylo doposud. Ostatně si velmi dobře dokázali své pozice ošetřit právě v nových rozhodovacích procedurách v Lisabonské smlouvě a že se Česká republika, česká exekutiva, česká legislativa podle toho musí umět zařídit. Bude to klást nároky na Českou vládu a já doufám, že to bude vláda pod kontrolou ODS, která bude muset umět sjednotit doposud roztříštěný meziresortní přístup jednotlivých ministerstev k evropské problematice a bude jej muset umět silněji koordinovat. Bude to klást vysoké nároky na současné i budoucí poslance a senátory, kteří si musí uvědomit (a k tomu je tímto mimo jiné také vyzývám z tohoto místa), že parlamentní diplomacie bude hrát v budoucnu daleko důležitější roli než doposud a že v jejich rukou, v rukou české Poslanecké sněmovny, českého Senátu a jejich příslušných výborů, bude mimo jiné poměrně velká pravomoc a možnost některé regulační tendence, které tady byly už kritizovány a které k nám přicházejí z evropské úrovně, pozastavit, zbrzdit, nebo úplně eliminovat.
Dámy a pánové,
tyto dva body jsem považoval za důležité tady vypíchnout. Samozřejmě, téma Česká republika v Evropě a ve světě je daleko komplexnější, týká se také imigrační politiky a našeho přístupu k ní, týká se energetické bezpečnosti, týká se našich spojeneckých závazků. Bezesporu se týká i našeho stavu a přístupu k celé koncepci protiraketového obranného štítu a já věřím a doufám, že ti z vás, kdo se přihlásili k diskusnímu příspěvku v rámci této sekce, budou k těmto tématům hovořit.
Já vám pro tuto chvíli děkuji za pozornost a pak si dovolím závěry, které tady učiníte, shrnout, a také si dovolím celou tu sekci řídit a moderovat. Takže teď se odeberu na moderátorské místo a jednotlivé přihlášené budu prosit, aby se dostavili k řečništi, a budu je žádat o slovo.
Zatím děkuji za pozornost.
Ing. Jan Zahradil, místopředseda Evropské reformní a konzervativní skupiny v EP a poslanec EP
Video ke shlédnutí na: http://www.ods.cz/kongres/multimedia/video/1056
