Váš kandidát Hynek Fajmon postavil svou kampaň na odporu vůči zavedení eura v Česku. Je to součást programu ODS před volbami do Evropského parlamentu?
Ve volebním programu o euru příliš nemluvíme. Mirek Topolánek ještě jako předseda vlády řekl, že datum možného přijetí eura oznámí letos v listopadu. To si ještě myslel, že premiérem bude i na podzim. Podle posledních odhadů vývoje státního rozpočtu se deficit v příštích letech zvýší a je jasné, že se od zavedení eura spíše vzdalujeme. Bereme to jako objektivní fakt. Hynek Fajmon patří k výrazně euroskeptickému křídlu ODS a je to jeho osobní kampaň. Já v tom nevidím nic špatného.
Vaši kandidáti vystupují dost samostatně. Někteří na svých plakátech dokonce uvádějí číslo svého pořadí na vaší kandidátce, nikoli číslo, které náleží ODS jako straně. Neoslabí to stranu jako celek?
V samém počátku kampaně jsme došli k závěru, že kandidátům nemůžeme zakázat vlastní preferenční kampaně. Věděli jsme, že někteří z nich nebudou příliš spokojeni se svým umístěním na kandidátce. A že pravděpodobně zahájí vlastní volební kampaň. My se toho snažíme využít. Každý, kdo chce mít preferenční hlas, musí napřed přesvědčit voliče, aby si vybral naši kandidátku číslo čtyři a pak ho eventuálně zakroužkoval.
Nezmatou ta různá čísla voliče? Nemohli by omylem hlasovat pro jinou stranu?
Nutno říci, že někteří kandidáti v samé horlivosti zapomněli, že na to, aby dostali ten kroužek ke svému volebnímu číslu, musí volič napřed vybrat kandidátní listinu číslo čtyři. Když pak ke mně na mítinku přijde lehce zmatený volič a ptá se, jaké volební číslo má vlastně ODS, když kandidát má na svém billboardu jiné číslo, než jsem řekl na pódiu, mohu si jen rvát vlasy.
Čeho byste chtěl dosáhnout v budoucím Evropském parlamentu? Chcete se stát šéfem nového klubu, který vytvoříte společně s britskými konzervativci?
Nemusím se stát jeho šéfem, ale mou velkou ambicí je, aby to byl dlouhodobý projekt, který začne parlamentní frakcí a následovat bude politická strana nebo politický subjekt, jenž bude vystupovat na evropské úrovni. Pak by měla následovat politická nadace, která by se pokoušela rozšířit ideje eurorealismu po Evropě. Tedy něco takového, co třeba pro německé federalisty dělají jejich nadace Konrada Adenauera nebo Friedricha Eberta. Chci, aby tady vznikla alternativa k evropskému federalismu.
Ale kromě britských konzervativců asi není moc stran, které by se mohly připojit…
Naším třetím rovnocenným partnerem je strana Právo a spravedlnost z Polska. A samozřejmě budeme muset hledat různé menší partnery a juniorní strany, které třeba budou disponovat jedním dvěma europoslanci. Nemáme problém s počtem europoslanců. Těch musíte mít na založení frakce minimálně pětadvacet. Společně s konzervativci a stranou Právo a spravedlnost bychom mohli mít pětapadesát až šedesát mandátů. Problém můžeme mít jedině s tím, že na založení frakce musíme také mít poslance alespoň sedmi národností. Věřím ale, že to pak bude efekt sněhové koule, na niž se nabalí i další, a že se nám podaří vytrhnout někoho tu z lůna Evropské lidové strany (EPP), tu z lůna evropských liberálů. Ne všichni jsou tam spokojeni.
Není však v řadách Konzervativní strany i ODS také hodně odpůrců tohoto projektu? Někteří konzervativci by prý dokonce uvítali, kdyby Češi od projektu ustoupili?
Mezi britskými konzervativci několik takových europoslanců je, protože si zvykli na pohodlný život v řadách EPP. Oficiální politikou britské konzervativní strany, kterou razí i její předseda David Cameron, je ale odchod z EPP. A tento krok má také podporu relevantních lidí v ODS. Skoro bych řekl, že v ODS to nemá žádné odpůrce. Spíš je spousta lidí, kteří se o to nezajímají, to připouštím. Především má vznik nové frakce podporu stávajícího předsedy. Mirek Topolánek také není šťastný z Lisabonské smlouvy. Ví, že její schválení vytváří ve straně určitou tenzi a že část strany je tím silně frustrována. A tohle je téma, které může i frustrovaným členům ukázat – podívejte, Lisabonskou smlouvu jsme možná prohráli, ale teď máme možnost udělat si vlastní skupinu, vlastní projekt a tam naše myšlenky forsírovat dál.
Takže vyvážit evropskou politiku ODS?
Vyvážit to, že jsme neměli sílu udělat to s Lisabonem tak, jak bychom si sami přáli.
Bude váš nový klub podporovat kandidaturu Josého Manuela Barrosa na post předsedy Evropské komise?
Pan Barroso počítá hlasy a je velmi nervózní z možnosti, že po odchodu britských konzervativců a ODS už frakce EPP-ED (Evropská lidová strana a Evropští demokraté) nemusí být v Evropském parlamentu nejsilnější. Mohlo by se stát, že Evropská rada navrhne jiného kandidáta. Pokud by totiž byli nejsilnější frakcí socialisté, Barroso by nominaci asi těžko získal. Barroso proto hodně lobbuje i u české vlády. Proti panu Barrosovi nic nemám, jakkoli nenaplnil ambice, které měl. Ale musím kacířsky přiznat, že jestli předsedou Evropské komise bude pan Barroso z EPP nebo socialista pan Rasmussen, je mi docela jedno. Stejně se komise vytváří na velkokoaličním principu.
Váš kolega europoslanec Ouzký mi dříve řekl, že podpora kandidatury Barrosa by mohla být pro novou frakci určitou šancí, jak se stát důležitým partnerem pro EPP.
To má naprostou pravdu. Bylo by to sice nestandardní z hlediska dosavadní praxe v Evropském parlamentu, ale kdyby se vytvořila společná platforma EPP a nové frakce, která by dohromady disponovala největším počtem hlasů a podpořila kandidaturu Barrosa, Evropská rada by to podle mne nemohla ignorovat. Je tu skrytý negociační potenciál, kterého můžeme využít.
Nebyl by to faktický návrat k EPP- ED?
Ne. Já bych podpořil širší formaci, ale samozřejmě ne zadarmo. Pan Barroso nemůže čekat, že bychom ho podpořili jen tak pro jeho krásné řeči. Museli bychom něco dojednat na úrovni Evropského parlamentu.
Chcete získat nějaké funkce v Evropském parlamentu?
Třeba. To sice přímo nesouvisí s funkcí pana Barrosa, ale pokud by to mohl nějak ovlivnit, bylo by to dobré. Nebo by se pan Barroso mohl postarat, že český komisař, ať už to bude kdokoli, získá nějaké slušné portfolio. Musí to být svým způsobem obchod.
Podmiňovali byste vyjednávání tím, že se českým komisařem stane představitel ODS?
Takto to nestojí. Bylo by samozřejmě milé, kdyby byl komisařem někdo, kdo je přímo členem ODS nebo má k ODS blízko. Ale mám pocit, že v tuhle chvíli je to méně průchodná varianta. Máme úřednickou vládu, která bude vždy stavět na dohodě silných politických hráčů, takže to bude muset být kompromis v trojúhelníku vláda – sociální demokracie – ODS. Přistoupil bych i na variantu nestranického odborníka, ale s jistotou, že opravdu dostane slušné portfolio a nebude v komisi jenom do počtu.
Máte už představu o konkrétních kandidátech?
Nemám. Ale kdyby to měl být někdo z takzvaných nestranických odborníků, klidně bych sáhl do řad Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde bychom našli celou řadu jmen. Velmi bych se přimlouval za to, aby to byl člověk, který nemá výraznou politickou ambici a nechtěl by to vše zúročit na domácí politické scéně.
(Autor: Jan Žižka)