Moderátor (Martin Veselovský):
Od pondělí dvaadvacátého ledna tohoto roku má Česká republika dva zmocněnce pro Evropskou ústavní smlouvu, Jana Zahradila a Jiřího Šedivého. Ostřížím zrakem mají sledovat zejména německé snahy o oživení Euroústavy a informovat o nich premiéra a vládu. Zatím ovšem vedle německých plánů zůstává otázkou, kdo a k čemu je vlastně zmocnil. V pondělním Radiofóru se k Janu Zahradilovi vyjádřil i první místopředseda Senátu, Petr Pithart.
Host (Petr Pithart):
A já jsem si téměř jist, že takovýto člověk nemůže zastupovat koaliční vládu, může zastupovat premiéra, mohl by zastupovat jednobarevnou vládu ODS, ale tady bude ještě problém, já pochybuju, že, že koaliční strany se s tím srozumí.
Moderátor (Martin Veselovský):
A zmocněnec pro Evropskou ústavní smlouvu a poslanec Evropského parlamentu za ODS, Jan Zahradil, je dnes u mikrofonu 20 minut. Dobrý den do Bruselu.
Host (Jan Zahradil):
Dobrý den.
Moderátor (Martin Veselovský):
Pane poslanče, zastupujete koaliční vládu?
Host (Jan Zahradil):
Ne, nezastupuji koaliční vládu a ti politici, kteří se ke mně vyjadřovali už od počátku tohoto týdne, bylo jich poměrně dost, by si mohli dát alespoň tu práci zjistit, k čemu se vlastně vyjadřují. Kancléřka Merkelová poslala dopis, osobní dopis všem premiérům členských států Evropské unie a požádala je, aby jmenovali jednoho svého důvěrníka a jednoho zástupce, kteří budou na důvěrné bázi vyjednávat o dalším osudu té takzvané ústavní smlouvy. To je všechno. Já jsem si zjistil, že snad až na jednu výjimku, žádný z těchto důvěrníků neprocházel žádným schvalovacím procesem nebo nominací vlády nebo vládním usnesením a dokonce jsem si zjistil, že i mezi těmi jmenovanými důvěrníky je celá řada aktivních nebo bývalých politiků. Takže ani ten druhý, ta druhá námitka, že byli jmenováni pouze státní úředníci, neobstojí. Mě mrzí, že jsme takto ústy některých neinformovaných politiků dali hned na začátku najevo, že u nás vládne jakýsi zmatek a že v tom snad nemáme jasno, protože to bezesporu naši vyjednávací pozici neposiluje.
Moderátor (Martin Veselovský):
Pane poslanče, co to je ta důvěrná báze?
Host (Jan Zahradil):
To je, řekněme, návrh německého předsednictví, který my respektujeme, aby se nerozvíjel, nebo nerozbíhala nějaká celoevropská debata o Evropské ústavě znovu, aby tady nevznikalo znovu těleso typu konvent, dokonce paní Merkelová i v Evropském parlamentu řekla, že neplánuje žádnou otevřenou debatu na půdě Evropského parlamentu, čili ta jednání mají být skutečně důvěrná. Jistě lze namítnout, že je to v určitém rozporu s tím voláním po otevřenosti a transparentnosti Evropské unie, nicméně německé předsednictví s touto myšlenkou přišlo a Česká republika, český premiér, my všichni jsme to respektovali. Takže ani tady není možné proti tomu něco namítat.
Moderátor (Martin Veselovský):
A je možné něco namítat proti nominaci přímo vaší osoby, když je známo, že jste značným odpůrcem stávajícího textu Evropské ústavní smlouvy a zároveň jste byl nominován přímo premiérem a také předsedou občanských demokratů?
Host (Jan Zahradil):
Určitě proti tomu někdo může namítat leccos. Budou to zřejmě zejména ti lidé, kteří mě osobně nemají rádi, nebo mají vůči mě nějaké výhrady a také to zřejmě budou
Moderátor (Martin Veselovský):
Myslíte, že těmi lidmi jsou například Petr Pithart a Martin Bursík?
Host (Jan Zahradil):
Nevím, to se musíte zeptat jich.
Moderátor (Martin Veselovský):
No ne, vy jste to teď říkal, pane poslanče.
Host (Jan Zahradil):
Tak nebyl to jenom Petr Pithart a Martin Bursík. Možná, že těmto dvěma spíš vadí, že mám skutečně vyhraněný názor na některé aspekty evropského integračního procesu, možná, že to vadí také těm politikům, kteří byli až doposud zvyklí kývat na všechno, co sem z Bruselu přišlo, tak to já tedy opravdu nedělám a nikdy jsem nedělal.
Moderátor (Martin Veselovský):
Pane poslanče Zahradile, zeptám se ještě jinak, znovu k té důvěrné bázi. Mátě nějaké exekutivní pravomoci?
Host (Jan Zahradil):
Nemám žádné exekutivní pravomoci, exekutivní pravomoci z Ústavy České republiky, uzavírání mezinárodních smluv má samozřejmě pouze vláda.
Moderátor (Martin Veselovský):
Já jsem se neptal na uzavírání mezinárodních smluv. Já jsem se spíš ptal na tvoření různých textů, pod kterými by se potom mohl skvět podpis například předsedy vlády.
Host (Jan Zahradil):
Tak, každý, kdo se trochu vyzná v diplomacii a v systémech jednání o nejrůznějších mezinárodních dokumentech, tak ví, že některé delikátní věci, některá delikátní témata je dobré napřed předjednat v, řekněme, trochu uzavřeném prostředí, než se o nich začne otevřeně jednat, třeba na Evropské radě nebo na mezivládní nebo mezinárodní úrovni. Toto je přesně můj úkol. Já mám za úkol zjistit, vysondovat, jaké jsou postoje ostatních členských zemí, jaké jsou záměry německého předsednictví, kolik je tam volného prostoru, jak se v něm eventuelně můžeme pohybovat a připravit případně varianty tohoto českého pohybu uvnitř toho prostoru. Ale to finální rozhodnutí, to samozřejmě bude vždycky na vládě České republiky.
Moderátor (Martin Veselovský):
Hostem těchto 20 minut je poslanec Evropského parlamentu za ODS a zmocněnec nebo důvěrník pro Evropskou ústavní smlouvu, Jan Zahradil. Martin Bursík, předseda Strany zelených, také tento týden v Bruselu říkal, cituji: „My nemáme doposud formulovanou společnou pozici k Evropské ústavní smlouvě a vedeme o tom diskusi.“ Konec citátu. Souhlasíte s ním, pane Zahradile?
Host (Jan Zahradil):
Souhlasím do té míry, že tady určitě není definovaná žádná společná pozice, pokud jde o výsledek. Pokud jde o to, s čím já vstupuji do těch jednání, protože já musím mít nějakou základní strategii, tak tady zazněla slova vysokých ústavních činitelů, byl to prezident, byl to premiér, byl to ministr zahraničí, dokonce nominovaný za Stranu zelených a vicepremiér pro evropské záležitosti, kteří řekli a na tom se shodli, že tato smlouva v tomto znění pro Českou republiku přijatelná není, že se v její ratifikaci pokračovat nebude a že je zapotřebí začít s přípravou nového textu. Jestli to bude na bázi nebo v rámci součástí toho stávajícího textu, to je samozřejmě otevřená věc, já si spíš myslím, že ano, protože rozhodně nikdo nebude chtít v tuto chvíli sepisovat z bodu nula úplně novou smlouvu, ale pokud se otevře ta stará smlouva a začne se nějakým způsobem přepisovat nebo měnit, pak se tady otevírá poměrně velký prostor i pro českou aktivitu.
Moderátor (Martin Veselovský):
Pane poslanče Zahradile, je nějaký časový limit, mluvím teď o tom, že iniciátorem těchto jednání je Německo, v červnu vyprší půlroční předsednictví Evropské unie Německa, je snaha stihnout vše do konce června?
Host (Jan Zahradil):
Určitě je tady jasná snaha přijít s nějakým řešením nebo alespoň s návrhem řešení na zasedání poslední Evropské rady německého předsednictví, která bude 21. a 22. června v Berlíně. Jaký závěr to bude, jestli to bude návrh dalšího postupu, jestli to bude přímo text nějaké té nové smlouvy, to v tuto chvíli předvídat nemohu, protože ta jednání jsou opravdu teprve na začátku.
Moderátor (Martin Veselovský):
Ještě jednou se vrátím k určitým pochybnostem, které vyvolává nominace právě vaší osoby. Nehrozí nebezpečí, že i přesto, že tvrdíte, že nemáte žádné exekutivní pravomoci, že v podstatě, pokud jsem to dobře pochopil, budete určitým kanálem na informace. Tak nehrozí nebezpečí, že nakonec například Martin Bursík, který tak úplně nesouhlasí s tím, že ten současný text je zcela mrtvý Evropské ústavní smlouvy, že prostě nebude souhlasit s tím, co vy a premiér Topolánek dohodnete?
Host (Jan Zahradil):
To je záležitost komunikace uvnitř vlády a do které já bych se rozhodně nerad vměšoval. Já jsem zmocněn premiérem zcela v souladu s přáním a řekněme s instrukcí německého předsednictví a komunikace uvnitř koaliční vlády je skutečně záležitostí předsedy vlády. To moje zmocnění vychází podle mého názoru především z toho, že si tedy poněkud neskromně dovolím tvrdit, že tu Ústavu opravdu znám velmi dobře. Já jsem seděl v konventu, který tu Ústavu připravoval, byl jsem svědkem jejího zrodu doslova od první věty a proto si troufám tvrdit, že nejenom vím velmi dobře, co v ní přesně je, ale také, proč to tam je.
Moderátor (Martin Veselovský):
Říká v těchto 20 minutách poslanec Evropského parlamentu za ODS a zmocněnec pro Evropskou ústavní smlouvu, Jan Zahradil. Od mikrofonu tady v Praze vás zdraví Martin Veselovský, posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál. Pane Zahradile, máte s Jiřím Šedivým nějakým způsobem rozděleny kompetence?
Host (Jan Zahradil):
S Jiřím Šedivým máme určitě v úmyslu se těch jednání zúčastňovat oba. Jiří Šedivý je člověk, kterého já znám velmi dlouho, myslím si, že spolu vytvoříme a už vytváříme velice dobrý tandem a proto jsme vůbec nepovažovali za nutné si nějak formálně dělit kompetence v tom smyslu, že ty budeš dělat to a ty zase ono, těch jednání se zúčastňujeme oba a oba potom pracujeme s výsledky.
Moderátor (Martin Veselovský):
Vrátím se ještě na začátek tohoto týdne, protože v pondělí předseda Ústavního výboru Evropského parlamentu, Jo Leinen prohlásil, že přetrvávající opozice Václava Klause vůči dalšímu rozvoji Evropské unie vžene Českou republiku do izolace, dále prohlásil, že podle něho je Klausova politika namířena proti zájmu České republiky a jejích občanů. Pane Zahradile, co je na tomto tvrzení tak extrémního, že zdvihlo v pravicových českých řadách tak hysterickou odezvu?
Host (Jan Zahradil):
Nevím, jestli ta odezva byla hysterická.
Moderátor (Martin Veselovský):
K tomu se ještě dostaneme.
Host (Jan Zahradil):
Já, já si spíš myslím, že ty výroky pana Leinena byly a teď schválně použiji, řekněme, velmi mírného výroku, nešťastné. V každém případě pan Leinen to neudělal poprvé. Pan Leinen je člověk, který se velmi angažuje v hnutí evropských federalistů, já bych dokonce řekl, že jeho názory jsou extrémním výhonkem toho evropského federalismu a má jaksi zapotřebí se zviditelňovat tím, že napadá jednoho z čelních představitelů opačného názorového proudu, kterým je v tuto chvíli Václav Klaus.
Moderátor (Martin Veselovský):
Pardon, jenom kdybych parafrázoval ten váš termín extrémní výhonek, nenapadl tedy jeden extrémní výhonek druhý extrémní výhonek?
Host (Jan Zahradil):
To je vaše interpretace, já to takto neinterpretuji a já si v každém případě myslím, že pan Leinen neudělal dobrou službu ani sobě, ani Evropskému parlamentu, ani Evropské unii.
Moderátor (Martin Veselovský):
K té hysterické odezvě. Já vám ocituji několik reakcí z médií: Předseda Ústavního výboru Evropského parlamentu je neototalitář, Alexandr Vondra si ho ostentativně plete s Leninem, prezidentův tajemník, Ladislav Jakl rozesílá textovou zprávu novinářům ve znění: Leinenovi se stýská po protektorátu. Vy ve své tiskové zprávě, pane Zahradile, označujete jeho výrok za agresivní doktrinářství. Ptám se tedy, je zakázáno kritizovat prezidenta České republiky?
Host (Jan Zahradil):
To jistě není. Ale stejně tak není zakázáno na takovou kritiku přiměřeným způsobem reagovat. Já si nepamatuji v historii Evropského parlamentu situaci, kdy by některý poslanec Evropského parlamentu takovým způsobem, jako to opakovaně udělal pan Leinen, napadl hlavu některého státu Evropské unie. Pan Leinen se v tom zjevně vyžívá, zřejmě má pocit, že to přináší nějaké politické body. Já znovu říkám, to považuji za nešťastné a za tím termínem agresivní doktrinářství, který jsem použil, za tím si samozřejmě plně stojím.
Moderátor (Martin Veselovský):
Mimochodem, když už jsem citoval onu textovou zprávu, o které jste určitě četl a kterou rozesílal Ladislav Jakl, je v pořádku, aby tajemník prezidenta v té zprávě spojoval Jo Leinena s dobou protektorátu?
Host (Jan Zahradil):
K tomu mohu pouze poznamenat, že to není můj výrok, já jsem svůj výrok učinil.
Moderátor (Martin Veselovský):
Já vím.
Host (Jan Zahradil):
A okomentoval jsem to způsobem, který považuji já za vhodný.
Moderátor (Martin Veselovský):
Okomentujte pro posluchače Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, jestli je dobré spojovat vrcholného představitele Evropského parlamentu s dobou protektorátu.
Host (Jan Zahradil):
Pane redaktore, možná bych to mohl udělat, ale neudělám to, protože já jsem ten výrok okomentoval svým vlastním výrokem a nemám zapotřebí to dále rozvíjet. Necítím tu potřebu v tuto chvíli.
Moderátor (Martin Veselovský):
Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu za ODS a zmocněnec pro Evropskou ústavní smlouvu v těchto 20 minutách. Posloucháte samozřejmě Český rozhlas 1 Radiožurnál. Pane Zahradile, s Leinenovým vyjádřením možná koresponduje i přirovnání německé kancléřky Angely Merkelové, která minulý pátek přirovnala v důvěrném rozhovoru prezidenta Václava Klause k husitům kvůli jeho neústupnosti. Znamená to, že se po šesti stech letech staneme opět pro zbytek kontinentu kacíři?
Host (Jan Zahradil):
Já myslím, že tato vyjádření, která navíc zazněla v takovém poměrně dobráckém tónu na tiskové konferenci po setkání českého prezidenta a německé kancléřky, jsou spíše jakousi literární nadsázkou, než něčím, co by se tady snažilo doslova evokovat různé historické peripetie nebo historická údobí. Svým způsobem je to docela půvabné, tam na té večeři v takovém lehčím tónu proběhl určitý exkurz do historie a na základě toho to paní kancléřka řekla, mě to nijak nevadí a myslím si, že se tím nikam o šest set let zpátky nevracíme.
Moderátor (Martin Veselovský):
Jsme, pane poslanče Zahradile, v současné době podle vašeho názoru vedoucím hlasem odpůrců stávajícího textu Evropské ústavní smlouvy? Myslím tím Česko.
Host (Jan Zahradil):
Nemyslím, že tomu tak je. Vím, že to napsali v jednom internetovém deníku, kde zase hledali nějaký silný headline, nějaký silný titulek, který by upoutal pozornost. Já jsem přesvědčen, že je tady celá řada států, která má velké pochybnosti o tom, zda lze tu Ústavní smlouvu vracet zpět do života. Samozřejmě se taktizuje, samozřejmě se hledá prostor, samozřejmě v tuto chvíli nikdo nechce odkrývat karty, takže všichni hrají tu hru hodně při těle, ale co se z toho vyvine, to uvidíme v příštích týdnech a měsících. Rozhodně trvám na tom, že Česká republika nebo její vedoucí představitelé, kteří se takto vyjádřili, nejsou zdaleka jedinými, kdo si v Evropské unii myslí, že ten dokument už je skutečně překonán.
Moderátor (Martin Veselovský):
Prozraďte, pane zmocněnče, něco ze své strategie. Předpokládám, že nebudete jednat jen úplně sami, bez spojenců, v tom následujícím půl roce. Kdo je tedy tím potencionálním partnerem v Evropě pro vás?
Host (Jan Zahradil):
Tak především musím říci, že první kolo jednání už proběhlo včera v Berlíně, kde jsme byli s panem Šedivým a setkali jsme se se zmocněnci německé kancléřky. Hovořilo se ani ne tak o Euroústavě, ale spíše o přípravě Berlínské deklarace, což je první část toho našeho zmocnění. Berlínská deklarace má být slavnostní text, který připomene padesát let od uplynutí, od podepsání římských smluv, které vlastně zahájily evropskou integraci a měla by být vyhlášena tato deklarace pětadvacátého března v Berlíně. Čili teď se zabýváme především tím, nicméně nechali jsme si vyložit německé představy o tom, jak a zda je možné pokračovat dále s Ústavní smlouvou. Oni nám něco naznačili, myslím, že to bylo dostačující pro začátek a my s tím teď budeme pracovat.
Moderátor (Martin Veselovský):
Co vám naznačili?
Host (Jan Zahradil):
To je právě otázka těch důvěrných jednání, proto jsem tady hovořil na začátku o tom, že charakter těch jednání je takový a já koneckonců rozumím německému předsednictví, že asi nebude možné všechno, co tam dohodneme, nebo předdohodneme, medializovat. To, co potom samozřejmě schválí česká vláda a co česká vláda eventuelně někde podepíše, to už bude pro veřejnost uvolněno zcela bez problémů. Ale my se pohybujeme na poněkud nejistém terénu. Já bych řekl, na tenkém ledě a proto se omlouvám, že asi všechny ty věci prostě medializovat nebude možné.
Moderátor (Martin Veselovský):
Dobrá. Rozumím tomu argumentu. Zkuste mi spíš a posluchačům Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu načrtnout, v jaké rovině se případná jednání o textu, buď zcela novém nebo nějaké, nějaké úpravě toho stávajícího textu, povedou. Bude to obchod něco za něco, nebo to bude v rovině silnějšího názoru? Jak je to?
Host (Jan Zahradil):
Myslím, že každé takto složité diplomatické jednání je směsí nejrůznějších těchto aspektů. Určitě to, co jste naznačil, dejme tomu, nějaké ústupky na jedné straně výměnou za ústupky na druhé straně je vždycky něco, co přichází v úvahu, na druhou stranu my musíme mít stanoveny limity, za které prostě ustoupit nelze a musíme v každém případě usilovat o to, aby Česká republika nevyšla z toho jednání slabší, než do něj vstupovala, ale pokud možno silnější. Nebo, aby si minimálně nezhoršila svou pozici oproti tomu stavu, který má v Evropské unii nyní.
Moderátor (Martin Veselovský):
Vy i premiér, pane poslanče Zahradile, tvrdíte, že ideální variantou je pro vás příprava úplně nového textu Evropské ústavní smlouvy, vy jste už v těchto 20 minutách říkal, že se spíš přikláníte k nějaké revizi toho textu stávajícího, jestli jsem to správně pochopil.
Host (Jan Zahradil):
Já jsem neřekl, že já se přikláním, já jsem řekl, že můj dojem je, že velká většina členských států bude nějakým způsobem chtít vycházet alespoň z některých částí té stávající smlouvy. Teď samozřejmě je otázka, z jakých částí, jestli to budou spíš ty části deklaratorní nebo ty části substantivní nebo tedy obsahové a jestli některé z nich jsou, nebo nejsou přijatelné pro Českou republiku. Ta smlouva je velmi komplikovaný dokument, je to při všech výhradách dokument vnitřně soudržný a začít ho trhat nebo stříhat na kousky s sebou vždycky nese rizika, že ty státy to pak budou dělat nekonečně a že vlastně každý si z toho vytrhne tu část, která mu nějakým způsobem konvenuje. Takže i toto budeme hlídat, to základní hledisko, které jsem už tady řekl, mohu jenom zopakovat. Domnívám se, že Ústava v tom znění, v jakém se nachází nyní, za prvé není ratifikovatelná, protože už byla zablokována dvěma členskými státy a za druhé není pro Českou republiku výhodná, je tedy zapotřebí hledat jiný text, který bude výhodnější. Nevylučuji, že některé součásti toho textu stávajícího přitom bude možno použít.
Moderátor (Martin Veselovský):
Zkuste, pane poslanče, formulovat limity, které by měl mít dokument, pod nímž by mohl být podpis jednoho z ústavních činitelů České republiky.
Host (Jan Zahradil):
Zase
Moderátor (Martin Veselovský):
Pokud to není důvěrné.
Host (Jan Zahradil):
Těch aspektů, o kterých se tam bude jednat, je celá řada.
Moderátor (Martin Veselovský):
Ale nějaké limity, nějaké hranice určitě máte.
Host (Jan Zahradil):
Jeden, jeden limit přece jenom řeknu. Myslím, že je důležité ohlídat, aby v té nové Ústavní smlouvě nebyly takové mechanismy, které by umožňovaly evropským institucím nebo evropskému právu pronikat jakousi oklikou i do těch oblastí, které jsou svěřeny výhradně nebo výlučně do národní jurisdikce, tedy aby tady nedocházelo k jakémusi směšování kompetencí. V té stávající Ústavní smlouvě bohužel některé takové mechanismy obsaženy jsou, stejně tak je tam obsažen mechanismus možného převodu o rozhodování o některých věcech z takzvaného jednomyslného rozhodování do rozhodování kvalifikovanou většinou, tj. tedy umenšování toho práva národního veta a o tom jsem také přesvědčen, že je něčím, co České republice neprospívá, takže tyto dvě zásady bych tady vytyčil jako něco, z čeho ustoupit skutečně nemůžeme a nesmíme.
Moderátor (Martin Veselovský):
A poslední krátká otázka dnešních 20 minut, text, který případně bude vyjednán, bude zároveň v souladu s názorem prezidenta Klause, nebo na jeho mínění nebude až tak brán ohled?
Host (Jan Zahradil):
S panem prezidentem bezesporu je zapotřebí komunikovat a s jeho úřadem. Jak už jsem řekl na začátku, já vycházím ze stanoviska čtyř ústavních činitelů, kteří de facto, byť každý svými slovy, to formulovali stejně, tedy že ten stávající text je, řekněme, překonán a že je zapotřebí připravit nějaký text nový a to včetně prezidenta republiky, takže je to záležitost komunikace mezi premiérem, místopředsedou vlády pro evropské záležitosti, ministrem zahraničí a prezidentem republiky.
Moderátor (Martin Veselovský):
Tolik z bruselského studia Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu poslanec Evropského parlamentu za ODS, Jan Zahradil. Děkuji, že jste si udělal čas a nashledanou.
Host (Jan Zahradil):
Já děkuji za pozvání, nashledanou.