Členství Bulharska v Evropské unii je hotovou věcí. Můžeme z toho mít radost. Jistě, Bulharsko má a vždy mělo u české veřejnosti dobrý zvuk. „Průměrnému“ občanu ČR určitě při zmínce o Bulharsku vytane na mysli několik známých a příjemných symbolů, namátkou třeba znamenité potravinářské produkty, výborné víno nebo černomořské pláže, ke kterým jsme kdysi jezdívali a které jsou dnes znovu oblíbenou turistickou destinací. Také nás pojí společný osud nedobrovolného poválečného pobytu v „táboře míru a socialismu“.
Při té příležitosti si vždy vzpomenu na bývalé Bulharské kulturní středisko v Praze Na Příkopě, kde se kupodivu daly mnohdy koupit gramofonové desky s rockovou hudbou, které jinak v tehdejším Československu nebyly vůbec k sehnání. A když už jsme u muziky, znalci si jistě vybaví, jaký šok způsobil v 80. a 90. letech na světové kulturní scéně „objev“ vícehlasých bulharských ženských sborů, které jako první zpopularizovala na svých nahrávkách Kate Bushová a pak se staly takřka kultovní záležitostí. Takové útržkovité a subjektivní představy o Bulharsku by ale byly málo a nepřesně by zjednodušovaly obraz této krásné země.
Není nadsázkou říci, že vstupem Bulharska do EU dochází k naplnění jednoho ze strategických cílů české zahraniční politiky. Bulharsko se svými osmi miliony obyvatel rozšíří řady středně velkých zemí EU, které mají zájmy společné a mezi něž patří i ČR. Bulharsko také patří mezi země, které nejsou s evropskou integrací tak emocionálně svázány jako tzv. tvrdé jádro zakladatelů, a proto může mít smysl pro pragmatická řešení problémů EU.
Bulharsko je i perspektivním ekonomickým hráčem. Není snad třeba připomínat, že jde o členskou zemi NATO, která sehrává významnou stabilizující roli na neklidném Balkáně. Rozšíření EU o Bulharsko znamená i to, že „velký třesk“ z roku 2004 nebyl zabouchnutím dveří před dalšími zájemci. To je dobrá zpráva. Vždyť Česká republika patří mezi země, které vidí evropskou budoucnost v dalším otevírání a odstraňování bariér a chápou každého nového příchozího jako cenný příspěvek a katalyzátor vývoje. A proto – vítej, Bulharsko!
