Dámy a pánové,
já jsem tady včera chodil v kuloárech a poslouchal jsem šum a nasával jsem atmosféru tohoto kongresu a často jsem slýchával poznámky typu – europoslanci, vy jste vysmátí. Tak já vám říkám, že nejsme vysmátí, že máme stejnou starost jako vy všichni o to, jak to dopadne a jak tu situaci dokážeme zúřadovat. Ale zároveň říkám, a to s ohledem na situaci v nejrůznějších evropských zemích, nevěřte prosím tomu, že tady vypukla nějaká politická krize. Čteme různé komentáře a různé analýzy o střední a východní Evropě, čteme, že jsme zařazeni do jakéhosi balíku středo a východo-evropských zemí, kde se to nedaří, kde se všechno zadrhlo, kde nic nefunguje a já tvrdím, že to není pravda.
To co se stalo ve volbách tady, to je standardní politická situace, která se prostě někdy stává a my jí musíme umět vyřešit, my jí musíme umět zúřadovat, a já věřím tomu, a jsem přesvědčen o tom, že to prostě dokážeme. Podívejte se na Německo, podívejte se Rakousko, podívejte se na to, jak tam dopadaly parlamentní volby, podívejte se na to, jak tam trvalo dlouho, než se tato situace vyřešila, ale nakonec se podařilo tu situaci zúřadovat. Nevěřte, prosím, tomu, že Česká republika se propadla do jakéhosi bahniska krize, ze kterého není východiska. A když tady říkám, že nejsme vysmátí, tak nejsme vysmátí ještě z jednoho důvodu, protože se pohybujeme v evropské politice, protože známe vnitřnosti Evropské unie, tak vidíme a víme, co všechno se na nás z Evropské unie valí.
Tady o tom zaznělo poměrně málo. Zaznívalo tady, že česká vláda, budoucí vláda by měla prosadit co nejvíce z reformního programu ODS, co nejvíce, co bude možné, a že by neměla opouštět ikony našeho programu, jako je rovná daň. Já s tím naprosto souhlasím, ale zároveň dodávám: Vážení přátelé, pokud Evropská unie a evropská integrace bude postupovat takovým směrem jako doposud, pokud snad vstoupí v platnost takové dokumenty jako byla naštěstí v tuto chvíli už ze stolu spadlá evropská ústava, tak si rovnou daň můžeme strčit za klobouk. Včera jsem tady vyzýval k nepoužívání expresívních výrazů, tak se držme tedy v tuto chvíli toho klobouku, jakkoliv bych mohl použít jiný termín. Já říkám, že v této situaci je nesmírně důležité, aby v Evropě existovaly politické síly, které tento koncept evropské integrace nepřijmou, které ho odmítnou. A já bych tady z tohoto místa chtěl vysoce ocenit čin a myslím, že to byl státnický čin Mirka Topolánka, který ve složité situaci povolebních jednání v červenci tohoto roku si našel čas, aby zajel do Londýna, aby tam s novým předsedou britských konzervativců Davidem Cameronem dohodl úzkou spolupráci, a aby s ním dokonce dohodl institucionalizaci této spolupráce v podobě nového partnerství pro evropskou reformu. Já to považuji za nesmírně důležité a myslím si, že za to zaslouží vysoké ocenění.
Když už jsem zmínil pana předsedu Topolánka, tak vám ještě řeknu jednu věc o něm. Když chcete ve Francii kandidovat na prezidenta, tedy ne vy, někdo, když chce ve Francii kandidovat na prezidenta, tak musí být takzvaně „presidenciable“. Nikdo neví, co to přesně znamená, ale všichni vědí, co to asi je. Prostě ten člověk, který chce kandidovat na prezidenta, tak musí k té funkci dorůst. Já tvrdím a sleduji Mirka Topolánka celé čtyři roky, že dorostl k funkci premiéra České republiky se vším, co to obnáší, že tu funkci dokáže zvládnout, a že dokáže řídit a vést tuto zemi a že dokáže té vládě vtisknout takový program, jaký bychom my všichni chtěli. Myslím že, v jeho osobě a koneckonců v působení celé ODS na evropské politické scéně se dost dobře odráží jedno heslo, které podle mého názoru je v politice strašně důležité. V politice přece nejde o to, abyste byli oblíbeni nebo milováni, v politice můžete být i nenáviděni a neoblíbeni, ale v každém případě musíte být respektováni. A já jsem přesvědčen, že jak osoba stávajícího lídra ODS, tak i celá Občanská demokratická strana toto heslo naplňuje v míře vrchovaté. Nemusíme být milováni, ale musíme a jsme respektováni.
Dámy a pánové, já jsem tady včera slíbil ještě jednoho zahraničního hosta, který má pro nás doslova symbolický význam. Slíbil jsem hosta ze země, kde sociálně-demokratické vlády vládly celou řadu let, desítek let. A sociálně-demokratické vlády byly od moci odstaveny v demokratických volbách, já jsem přesvědčen, že to je velmi dobrá tečka za tímto dopoledním diskusním blokem a že je to velmi dobrá inspirace také pro nás, abychom se jí řídili, a abychom jí následovali, takže mi dovolte, abych pozval tohoto zahraničního hosta na pódium. Je to paní Gunilla Carlsson, ministryně švédské vlády, 1. místopředsedkyně švédské strany Moderaterna.
