Rozhovor tureckého listu New Anatolian s europoslancem ODS, členem Společného výboru přidružení EU-Turecko Janem Zahradilem
TNA: Co si myslíte o poslední schůzi Společného výboru přidružení EU a Turecka?Vím dost věcí o fungování těchto výborů a tohle bylo velmi podobné něčemu, co jsem sám zažíval jen před pár lety. Takže je to tak trochu vzpomínání na staré zvyky. Scénář je vždy velmi podobný. Jsou tam lidé, kteří hrají určitou konkrétní úlohu, jako pan Matsakis (řecko-kyperský poslanec Evropského parlamentu). Všichni víme, co od něj můžeme čekat, protože pokaždé se chová stejně. V tomto výboru je hodně Řeků a kyperských Řeků. Je to velmi podobné – ti, kdo mají zájem na rozehrávání určité agendy, usilují o co nejsilnější zastoupení v tomto výboru. Vedlo se mnoho řečí o právech menšin a také o tom, jak vyřešit problém rozděleného Kypru. Někdy si myslím, že je to trochu ztráta času, protože ostatní věci by měly být projednány také. Například jsme měli zajímavou debatu o energetice, zdrojích a zásobách energie. Jak by Turecko mohlo napomoci EU při zajištění její energetické bezpečnosti a jakými cestami zajistit energetické zdroje pro EU. Takové věci dnes cítím jako jako mnohem důležitější, než stále se opakující debatu o Kypru. Všichni vědí, že problém Kypru musí být jednoho dne vyřešen a není důvod tlačit nebo zveličovat tento konkrétní problém. Nejsem z toho šťastný.
TNA: Jak přispívá Společný výbor k záměru Turecka posílit stávajících 25 členů EU?Evropský parlament podle mého názoru není tou nejdůležitější mezi evropskými institucemi, má víceméně jen konzultativní roli. Nicméně pokud jde o rozšíření EU a přijímání nových členů, Evropský parlament je velmi důležitý, protože k tomu nakonec musí dát souhlas. Takže konzultace a konání těchto schůzí a debat je důležité, protože může vytvořit atmosféru, v níž se poslanci Evropského parlamentu nakonec postaví velmi vstřícně k celkové myšlence rozšíření. Za poslední rok Evropský parlament prokázal, že je pro rozšiřování EU a podporuje členství Turecka v EU. Z tohoto důvodu jsou schůze Společného výboru velmi důležité. Na druhou stranu jsou zde zástupci různých členských zemí. Někteří podporují přístup Turecka, někteří jsou zdráhavější z důvodu vnitřních politických problémů v Turecku nebo jejich vlastních záměrů. To se také odráží v debatách uvnitř výboru.
TNA: Souhlasíte s těmi, kdo jsou proti členství Turecka v Evropské Unii?Ne, já s tím nesouhlasím. Domnívám se, že je mnoho důvodů proč by mělo být Turecko přijato za plného člena Evropské unie. Tyto důvody jsou strategické, ekonomické, politické a v neposlední řadě kulturní. Nerozumím, proč někteří lidé jsou tolik proti vstupu Turecka do EU. Můj pocit je takový, že někdy se používá otázka přistoupení Turecka do EU jako náhražka za debatu, týkající se EU jako celku. V těchto dnech má EU určité vnitřní problémy. Jsou zde nedořešené věci. Ekonomické reformy se v některých zemích zpomalily a také je je tu nevyřešená otázka institucionální architektury EU. Tyto věci musí být diskutovány a taková diskuse vyžaduje odhodlání a jasnou politickou vůli a někdy i bolestivé kroky, které nejsou vždy vítány některými členskými státy. Takže někteří politici mají sklony místo problémů EU hovořit o budoucím rozšíření EU a o Turecku. Vypadá to, že Turecko někdy slouží tak trochu jako obětní beránek a jako cesta, jak utéct od vlastních problémů, což je smutné a nefér.
TNA: Jaká jsou očekávání členů Evropského parlamentu od Turecka?Někteří moji kolegové, především z křesťansko-demokratických stran, mají pocit, že s některými náboženskými menšinami se v Turecku nezachází rovnoprávně. Nikdy jsem nehrál tuto kartu, protože jsem byl přesvědčen, že to je další věc, která by měla být řešena pozvolna a bez umělého urychlování. Je to kontroverzní téma, s nímž je třeba zacházet přirozeně. Když použijete tlak zvenčí, vše se může pokazit od samého začátku. Já netíhnu k tomu dělat z této věci opravdu velké téma.
TNA: Cítíte v reformním procesu Turecka zpomalení?Myslím si, že proces a rychlost reforem je něco, co by mělo být rozhodnuto samotnými tureckými představiteli. Oni jsou ty nejlepší oprávněné osoby a vědí nejlépe, jak rychle má ten proces postupovat. Turecké orgány vědí lépe než evropské, kolik času to zabere a jak náročné to bude. Je taky nezbytné brát na zřetel názor turecké veřejnosti, protože pokud reformy jsou moc rychlé a lidé nepřipraveni, pak to lidé pravděpodobně nepřijmou. Proto je nezbytné udržet souhlas veřejnosti. Já nepodporuji představu, že vnější tlak nám k něčemu poslouží. Radši bych následoval cestu, kterou zvolili turečtí představitelé.
TNA: Domníváte se, že poslední vývoj na jihovýchodě a problém teroristické Strany pracujících Kurdistánu (PKK) můžou vytvořit překážky v přistoupení Turecka do EU?To co bylo jednoznačně odsouhlaseno během schůzí Společného výboru, je apel etnickým Kurdům či kurdskému národu, aby se nějak veřejně a viditelně distancovaly od PKK a jejích aktivit. V mnoha zemích je PKK považována za čistě teroristickou organizaci, která ničí teritoriální integritu Turecka. Myslím si, že poselství bylo velmi jasné: nikdo z evropské části Společného výboru by nikdy nepodpořil PKK a jiné teroristické aktivity. Všichni je považují za velmi nebezpečné.
TNA: Zákaz nošení pokrývek hlavy na tureckých universitách byl jedním z témat dominujících schůzi Společného výboru. Jaký je Váš názor na tento zákaz?Domnívám se, že mít nebo nemít tuto legislativu je něco, co je čistě v jurisdikci tureckých představitelů. Toto je otázka, kde by EU neměla zasahovat. Je to výhradně vnitřní záležitost Turecka. Nemělo by se z toho dělat jedno z hlavních témat.
TNA: Co si myslíte o posledním „arménském“ návrhu zákona, který může být francouzským parlamentem příští týden schválen?Měli jsme hodně debat na téma arménské „genocidy“ a mnoho mých tureckých kolegů je velice dotčeno posledním francouzským návrhem na „arménský“ zákon, který nejenom uznává tzv. arménskou „genocidu“, ale dokonce trestá toho, kdo s tím nesouhlasí. Já plně souhlasím s mými tureckými kolegy. Myslím si, že schválení tohoto návrhu zákona bude velká chyba, která poškodí bilaterální vztahy Turecka a Francie. Kromě toho hrát si se slovem „genocida“, které má explicitní význam a konkrétní právní a politický dopad, může být velice nebezpečné v evropském kontextu. Jsem velmi znepokojen, že něco takového vzešlo z evropské strany. Návrh zákona definitivně ublíží vztahům mezi Tureckem a Arménií. Můžeme debatovat o historii a o vztazích a událostech otevřeně a férově, ale jen v rámci historického zkoumání. Jsou-li dějiny a staré události přetvořeny v politické zbraně, je to špatná věc a obrovská chyba, protože poté se můžeme ptát: jak daleko do dějin až zajdeme? Tyto věci se staly před 90 lety. Když půjdeme zpět evropskými dějinami, můžeme kdekoliv a kdykoliv najít někoho, kdo udělal něco zlého někomu jinému. Pokud nějaký stát se snaží toto znovu otevřít, vytrhnout historické události z jejich kontextu a přehodnotit historii podle dnešních standardů, je to obrovská chyba a je to nemožné. Pokud toto dopustíme, budeme chyceni v nekonečném příběhu neustálého přehodnocování historie, což je nemožné. Je to velmi nebezpečná hra, hrát si s výrazem „genocida“. Já s tím absolutně nesouhlasím.
TNA: Může být tento francouzský tah součástí příštích prezidentských voleb v roce 2007?Pokud je ten opravdový důvod pouze volební, pak je to ještě smutnější, protože to činí Francii ještě méně zodpovědnou tím, že z tak vážného tématu dělá předmět vnitřní politiky. Nejsem jediný, mnoho mých kolegů v EP je také nešťastných z tohoto francouzského kroku. Tento tah nenajde v evropských zemích mnoho podpory. Je tu obecná podpora pro turecké přistoupení, poctivého a transparentního posouzení vyjednávání a konsensus ve věci arménské problematiky, že otázky minulosti by neměly být znovu otvírány a hrány jako politická hra. Mezi přáteli, my máme vlastní zkušenosti s takovým obviňováním, protože jsme byli také objektem vnějšího tlaku ohledně věcí z minulosti. Takže to známe velmi dobře a jsme si vědomi, jak nepříjemné to může být a jaké problémy to může přinést. Konečně, myslíme si, že historie je pro historiky a ne pro politiky a neměla by být využívána jako politický nástroj pro dnešní a zítřejší politické boje.
TNA: Co myslíte, že by mezinárodní společenství mělo dělat, aby odradilo Irán od jeho jaderných ambicí? Podporujete sankce, které by mohly být uvaleny v případě, že diplomacie selže?Rozumím tomu, že pro Turecko a další sousední země Íránu je otázka uvalení či neuvalení sankcí mnohem citlivější než pro nás z důvodu sousedství a protože Írán je velký dodavatel energie pro země celého regionu. Nicméně, se domnívám, že Írán by se měl začít chovat odpovědně. Co jsme doposud slyšeli od íránských představitelů, jsou provokativní poznámky, ale já bych vůči Evropě preferoval zodpovědnou mluvu. Nám je to nepříjemné. Myslíme si, že je to třeba udělat taková opatření, aby se íránský režim naučil chovat zodpovědně uvnitř mezinárodní komunity. Pokud to není možné v diplomatické rovině, poté mohou být dalším nástrojem sankce. Já nejsem přílišným příznivcem sankcí vůči jakémukoliv státu, ale někdy je to nevyhnutelné. Mé pocity jsou, že Írán překročil tyto hranice a určitý druh varování musí obdržet. Reakce Íránu jsou velice příznačné. Když se před 2 týdny objevila vážná možnost uvalení sankcí, íránský režim reagoval: „Nám je jedno, co nám uděláte“. To není odpověď zodpovědného státního představitele. Rád bych si představil spolehlivější a zodpovědnější typ komunikace z íránské strany.
TNA: Jak vidíte spolupráci mezi Tureckem a Českou Republikou a co by mělo být uděláno pro další vývoj a posílení vztahů?Jsem si jist, ze bilaterální vztahy jsou velice dobré. Nedávná návštěva našeho prezidenta potvrdila, že porozumění je na obou stranách. Myslíme si, že turecké přistoupení k EU a jednání o tomto přistoupení může také posloužit jako spouštěcí mechanismus jako katalyzátor pro EU samotnou jak se pozměnit a přetvořit tak, aby byla schopna přijmout nějaké nové státy, nejenom Turecko, ale také ostatní země. Domníváme se, že Turecko je z mnoha důvodů perspektivní partner. Jsme partneři v NATO. Stále je tu ale mnoho prostoru k vyplnění, když přijde na vzájemné vazby v obchodě, investicích a spolupráci na poli energetiky. Jsme připraveni pracovat na těchto oblastech a rozvíjet je.
