Daňové reformy a sociální stát, to jsou nyní dvě hlavní témata pro podnikatelský lobbing na půdě Evropského parlamentu. Tvrdí to český europoslanec Jan Zahradil. Zájmy firem zde hájí především Sdružení malých a středních podniků, jehož se ODS stala nedávno členem.
Jaká jsou konkrétní témata, kterými se dnes sdružení SME zabývá?Hlavním motivem současných diskuzí jsou daňové reformy a revize současného pojetí sociálního státu. Nicméně v Unii existuje dost silný proud, který pod pláštíkem těchto pozitivních a nutných opatření chce pouze zavádět další a další byrokratická či restriktivní opatření. Ta jsou skryta do různých „bohulibých“ cílů, jako je ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, ochrana zaměstnanců a podobně.
Dá se proti této politice nějak účinně bojovat?I přes silný tlak určitých lobby se proti tomu bojovat dá. Evropský parlament například zamítl návrhy některých norem, přičemž jako odstrašující příklad bych uvedl již mediálně přetřásanou směrnici o ochraně pracovníků proti záření, která pocházela z dílny českého eurokomisaře Vladimíra Špidly. Jako nestravitelná se ukázala i směrnice o softwarových patentech, alespoň v té podobě, v jaké byla předložena Evropskému parlamentu. Nakonec i předseda Evropské komise Barosso v poslední době vyhlásil program určité mírné deregulace v mezích zákona. Oznámil, že zhruba šedesát směrnic, které se v ní tvořily, bude pozastaveno a nebude se pokračovat v přijímání. Tyto kroky jsou důsledkem měnící se situace a postojů v rámci Unie. Samozřejmě, že ke změně této atmosféry přispívá významnou rolí právě SME.
Které připravované směrnice v současné době by mohly nejvíce ovlivnit podnikání?Nyní se připravují dvě směrnice, nad nimiž se v Evropském parlamentu odehrává velká diskuze, a já doufám, že do ní právě podnikatelské kruhy zásadním způsobem zasáhnou. Jednou je směrnice o liberalizaci trhu se službami, která již byla smetena. Tam se ukazuje, že některé země skutečně nejsou ochotny přistoupit na uskutečnění jednotného evropského trhu. Druhou směrnicí je takzvaná REACH, tedy směrnice o nakládání a registraci chemických látek. Tady jsme například v úzkém kontaktu se Svazem chemického průmyslu ČR. Svaz by byl ochoten souhlasit s touto směrnicí v určité modifikované podobě, která nebude pro náš chemický průmysl likvidační. Zatím to ale vypadá, že pokud by byla tato směrnice přijata v současné navržené podobě, tak by její dopady byly v řádu miliard korun. Především malé a střední podniky by prakticky přestaly existovat, protože by se s takovým dopadem nevyrovnaly.
Neprosazují firmy ze „staré patnáctky“ své zájmy i proti zájmům našich podnikatelů?Ačkoli to vypadá překvapivě, my máme osobní dobré zkušenosti s podnikatelskými svazy na celoevropské úrovni. Všechny tyto organizace jsou stoupenci deregulace a liberalizace, zvláště srovná- li se to s přístupem evropských úředníků nebo vlád v některých evropských státech, v nichž tyto svazy rovněž působí. Využíváme rozsáhlých akcí, které podnikatelské svazy, ať již jsou to již zmiňovaní chemici, softwarové firmy či zástupci automobilového průmyslu a mnozí jiní, pořádají v Bruselu na nejrůznějších úrovních. Daleko přínosnější než jednání s politiky je pro nás jednání právě s podnikatelským zastoupením.
Nedochází v evropských institucích ke střetům mezi zájmy velkých korporací a zájmy malého a středního podnikání?Určitě k těmto střetům dochází. Projevilo se to například při projednávání již zmíněné směrnice o softwarových patentech či o liberalizaci náhradních dílů k automobilům. Teď je právě takovým módním tématem ochrana duševního vlastnictví, na niž se odvolávají velcí výrobci softwaru. Snažíme se k tomu přistupovat pragmatickým způsobem. Duševní vlastnictví je také produkt, ať již jde o automobilovou karoserii anebo software, na druhou stranu ochrana musí být v rozumné míře, aby nevedla ve svých důsledcích k zablokování trhu.