* Máte po neděli co slavit? Hlavním důvodem francouzského zamítnutí euroústavy byla zjevně její přílišná liberálnost, ústava byla vnímána jako příliš pravicová. Tedy přesný opak toho, co tvrdí ODS a prezident Václav Klaus. Ano, to je možné, i když těch důvodů ve Francii bylo asi více. Ale určitě i tento sehrál roli. Není důležité, jestli ta ústava byla kritizována zprava nebo zleva, ale prostě se ukázalo, že je to špatný kompromis, který v řadě evropských národů a států nebude vyhovovat. Jsem přesvědčen, že za francouzský výsledek se s velkou chutí schová mnoho dalších politiků a států, které s euroústavou spokojené nebyly a které jenom z důvodu politické korektnosti ji nekritizovaly příliš nahlas. Takže to, že francouzským voličům vadila jakási liberálnost evropské ústavy, mně vůbec nevadí. Na to rozhodnutí měli právo a pro mě je důležitější jurisdikce. To znamená, na jaké úrovni se co bude spravovat. A protože euroústava posouvala Unii dále v integračním federalistickém směru, jsem rád, že tomu byla vystavena červená karta.
* ODS a prezident tvrdí, že euroústava je mrtvá, a není tedy důvod pokračovat v ratifikaci. Myslíte to i obecně, že skončila evropská integrace? Bylo by chybou zaměňovat neúspěch jednoho dílčího dokumentu s evropskou integrací. Ta může najít nová východiska. Jsem přesvědčen, že zamítnutí euroústavy je novou šancí pro nalezení takového uspořádání, které bude lépe vyhovovat rozšířené Unii a výzvám 21. století. Já osobně vidím budoucnost ve vícerychlostní Evropě.
* Jak si ji představujete? Jde o takový model evropské integrace, kdy není třeba, aby se všechny země integrovaly do stejného stupně ve všech oblastech -aby byl unifikován právní, politický a ekonomický rámec. Dovedu si představit, že v Unii nebude existovat jenom jedno takzvané tvrdé jádro, ale že jich bude více. Možná že jedno z nich vznikne i ve střední a východní Evropě, odkud se v tuto chvíli šíří reformní kurs například daňových reforem. Pokud země jako Německo a Francie vidí budoucnost integrace v ochraně dnes už přežilého modelu sociálního státu, my jim v tom nemůžeme zabraňovat, ale nepovažuji za účelné, abychom se na takovémto modelu evropské integrace podíleli.
* Domníváte se, že by takováto dvě jádra vedle sebe mohla fungovat? Myslím si, že to je reálné. Vícerychlostní Evropa je jedinou odpovědí na další rozšiřování Unie, protože se ukazuje, že udržet jednotné unifikační tempo je nemožné. Dokonce si myslím, že bychom se měli vrátit k myšlence návratu některých evropských politik na národní úroveň. Především jde o zrušení jednotné zemědělské politiky a vrácení kompetencí v této oblasti národním státům, protože speciálně tato politika je velmi neefektivní. Vůbec nesdílím názory těch politiků, kteří tvrdí, že za každou cenu musíme být součástí toho francouzskoněmeckého tvrdého jádra, a že proto je pro nás vícerychlostní Evropa nevýhodná. Já se domnívám pravý opak.
* Co říkáte námětu premiéra Paroubka na celoevropské referendum? Tahle myšlenka již kdysi dávno zazněla v Evropském parlamentu a byla samozřejmě zamítnuta, protože si nikdo nedokázal představit ochotu států dohodnout se na pořádání takového referenda v jeden den. Kromě toho to předpokládalo existenci určitých atributů, které nejsou splněny, například jednotný evropský národ nebo jednotná evropská identita. Jak je vidět, nic takového neexistuje. Čili já to považuji za určitý projev zoufalství pana premiéra Paroubka, který hledá nějaké východisko. Já myslím, že by se měl vrátit zpátky do reálu a měl by si uvědomit, že tady hraje ztracenou partii a že by se neměl takovými návrhy zbytečně zesměšňovat.