V pondělí 18. 4. vypršela šestitýdenní oficiální lhůta, kdy jsem měl obdržet odpověď na svou nedávnou interpelaci Evropské komise. Dotazoval jsem se Evropské komise na právní postup Evropské unie podle jejího primárního práva v případě, že některá ze zemí neratifikuje tzv. evropskou ústavu. Od řady politiků totiž slýcháme různá, dle mého názoru zkreslená vysvětlení takové situace. Zejména jsou to téměř výhružky, že se taková země izoluje, vydělí z evropského dění, nebo bude dokonce z EU vypuzena, nebo tvrzení, že zbytek zemí, které ústavu schválí, se jí stejně bude řídit a prosadí ji bez ohledu na ty, kdo ji neschválili. Takové signály veřejnosti považuji za zavádějící, proto jsem se těšil na vysvětlení Evropské komise, která je „strážcem“ primárního práva EU a proto musí znát právní (nikoliv politickou) odpověď na zmíněnou otázku.
Vzhledem k obsahu se interpelace navíc stala předmětem značného mediálního i veřejného zájmu a byl jsem během uplynulých týdnů mnohokrát dotazován, zda a jak již Evropská komise na intepelaci odpověděla.
Nicméně do 18.4. jsem nejen odpověď komise neobdržel, ale aparát komise mi poté sdělil, že případů, kdy poslanci EP neobdrželi odpovědi na své interpelace ve stanovené lhůtě, je v tuto chvíli celá řada. Jako poslanec EP nedisponuji žádným dalším formálním legálním prostředkem, jak komisi popohnat k plnění její povinnosti a odpověď na interpelaci urychlit. Proto mi ani není známo, kdy bude tato odpověď vypracována a doručena. Dodávám, že za celých šest let, co jsem byl opozičním poslancem v českém parlamentu, byly všechny moje písemné interpelace české vlády vždy zodpovězeny včas a ve stanovené lhůtě. Co ale umí český ministerský aparát, zřejmě není schopen zvládnout aparát Evropské komise.
Možná bude čtenářům NP připadat, že jde o prkotinu a že dělám z komára velblouda. Nikomu to nevymlouvám. Jsem ale přesvědčen, že česká veřejnost se má právo s těmito skutečnostmi seznámit a pozorně je vnímat jako určitou výpověď o stylu a kvalitě práce na úrovni EU – zejména v situaci, kdy je nám Evropská unie a zejména její úřednický aparát z mnoha zdrojů znovu a znovu podsouván jako vzor dělnosti, efektivity a vysoké výkonnosti.
