Moderátor (Daniel Takáč):
Vítejte u Nedělní partie, vítejte u televize Prima, u nové Nedělní partie, bych chtěl říci. Připravili jsme pro vás novou podobu Nedělní partie, což ostatně souvisí vůbec s celou novou podobou celé televize Prima. Nicméně můžeme vám slíbit, že se i nadále budeme v našich debatách snažit z našich hostů, z našich diskutujících hostů dostat co nejjasnější vyjádření k těm aktuálním věcem, o kterých budeme diskutovat. No a dnes do našeho nového studia jako první přišli diskutovat ministr obrany a místopředseda Unie svobody-DEU Karel Kühnl a europoslanec Jan Zahradil, europoslanec za ODS. Já doufám, že si toho považujete, že jste těmi prvními hosty v našem novém studiu, v Nedělní partii.
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Určitě.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: No, samozřejmě.
Moderátor (Daniel Takáč): Uvidíme, jak také poběží Vaše debata. Budeme samozřejmě mluvit o těch aktuálních politických událostech. Vůbec bychom se mohli teď přesně podívat, o čem přesně dnešní Nedělní partie bude.
Kdo nám bude v nejbližších měsících vládnout? Co pro nás znamenal papež Jan Pavel II.? Stane se evropská ústava dalším krokem ke šťastné budoucnosti, nebo spíše katastrofou pro Evropu?
Moderátor (Daniel Takáč): Tak bude tématicky vypadat dnešní debata v dnešní Nedělní partii televize Prima. Samozřejmě i nadále se naší diskuse můžete účastnit i vy, a sice prostřednictvím vám už známé hlasovací otázky, kterou pro vás připravujeme. A dnes se ptáme asi podobně, jako se ptá mnoho z vás. Ptáme se: Souhlasíte s demisí Stanislava Grosse? Hlasovat můžete tak jako doposud prostřednictvím svých telefonů. Jestliže chcete odpovědět ano, tak volejte na telefonní číslo 906 340 921. Pokud odpovídáte ne, tak volejte na telefonní číslo 906 340 922. I nadále pochopitelně přijímáme krátké textové zprávy, SMSky ve formátu PRIMA NP ANO, nebo NE, to je odpověď, kterou vyberete. A tuto SMSku pošlete na číslo 900 06 09. Pro připomenutí tedy ještě otázka pro dnešní Nedělní partii: Souhlasíte s demisí Stanislava Grosse? Odpovídat můžete už teď, no a tím vlastně už začíná naše dnešní debata. Začneme se pochopitelně věnovat aktuální politické situaci. Ona tříměsíční vládní krize v ČR vzala ve čtvrtek poměrně zásadní obrat. Premiér Stanislav Gross oznámil, že je ochoten podat demisi. O tomto návrhu jednal včera i Ústřední výkonný výbor České strany sociálně demokratické a představy Stanislava Grosse v podstatě potvrdil s tím, že by měla vzniknout nová vláda na základě stran bývalé vládní koalice, ovšem bez vrcholných představitelů těchto stran. Možná bychom si mohli nechat vysvětlit další podrobnosti k tomuto rozhodnutí od jednoho z nejvyšších představitelů České strany sociálně demokratické Michala Krause, předsedy poslaneckého klubu. Pane předsedo, dobré odpoledne.
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Dobré odpoledne.
Moderátor (Daniel Takáč): Vy jste se rozhodli prostřednictvím pana Grosse tedy, že premiér podá demisi za těch podmínek, které jsem uvedl. Proč tak najednou? Proč to nebylo dřív třeba?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Tak především já si myslím, že každá politická situace se řeší takovým způsobem, aby nedocházelo ke zbytečným problémům, to zaprvé a za druhé každá politická situace musí být opodstatněná. My jsme v tuto chvíli dospěli k názoru, že pro ČR, nakonec i pro vládu jako takovou bude výhodnější, pokud se pokusíme na, řekněme, půdorysu současné vládní koalice vytvořit novou vládu, která by měla dokončit volební období a analyzovat některé úkoly, které by vyplynuly ze společné dohody tří stran.
Moderátor (Daniel Takáč): Když budu citovat z vašeho usnesení, tak tam píšete, že by to měl být kabinet na základě jednorázové dohody tří parlamentních stran o vzniku vlády proevropské většiny. Buďte, prosím, konkrétnější, co by tato dohoda přesně měla obsahovat.
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: No, tak dohoda může obsahovat to, na čem se dohodnou tři strany. Hlavním bodem dohody…
Moderátor (Daniel Takáč): Tak co si tedy představujete, že by tam mělo být.
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Ano, hlavním bodem dohody by mělo být, že všechny tři strany se dohodnou, že vysloví této vládě důvěru, to zaprvé, za druhé, že stanoví jednotlivé body, řekněme, strategické body, na základě kterých by vláda měla plnit některé záležitosti, a za třetí zcela určitě se dohodne na určitém personálním půdorysu.
Moderátor (Daniel Takáč): Dobře. Některé body, které by vláda měla plnit, to je dost obecné vyjádření. Které body by vláda měla plnit podle Vašich představ?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Tak já si myslím, že ty nejdůležitější jsou dva. Je to otázka státního rozpočtu na rok 2006 a je to otázka přípravy ratifikace evropské úmluvy, resp. evropské ústavy. Pochopitelně bude záležet na všech třech stranách, které budou podepisovat tuto dohodu, jaké další záležitosti budou chtít, aby se smluvně zakotvily do tohoto dokumentu.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane předsedo, prosím, ještě nezavěšujte, vydržte na telefonu Nedělní partie partie. Pánové, je to podle Vás dobrá cesta k ukončení této vládní krize?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Já myslím, že je to trik, který neřeší podstatu problému. Prostě pan Gross se uklidí ze Strakovy akademie do Lidového domu, protože je předsedou ČSSD, bude vládnout prostřednictvím nějakého loutkového premiéra, kterého si sám vybere, a bude se tvářit jako, že se nic nestalo. Takové ty řeči o proevropské vládě apod., ty jsou jenom důkazem programové prázdnoty sociální demokracie především, protože jakmile se někdo začne zaklínat příliš slovem evropský, tak můžete vzít jed, že to dělá proto, že nic jiného, co by nabídl, už nemá. Já se tedy domnívám, že ta vládní krize pokračuje dál, že toto je jenom odklad. A troufl bych si to nazvat dalším podvodem pana Grosse na voličích. To, že pan Gross poznal pět minut, nebo spíš deset minut, nebo možná půlhodiny po dvanácté, že je skutečně jako předseda vlády neudržitelný, to tak možná není ani důsledkem jeho jasnozřivosti, ale důsledkem tlaku zevnitř sociální demokracie, která si nepřeje předčasné volby. A myslím, že někteří sociální demokraté jasně panu Grossovi naznačili, že ten rok vládnutí, případného vládnutí, který jim ještě zbývá, nejsou ochotni obětovat za jeho politickou kariéru. No, tak pan Gross se rychle rozhodl, že tedy vyřeší celou věc tímto půlkrokem. Ale pro mě to žádné řešení samozřejmě není.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Kühnle, Vy to vidíte jako možnost ukončení krize?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: No, já zaprvé dávám přednost řešení před silnými slovy. Za druhé ve chvíli, kdy vláda….
Moderátor (Daniel Takáč): Jedno řešení teď leží na stole.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Znovu: Já dávám přednost řešení před silnými slovy. A za druhé vláda, která, když se hlasovalo o vyslovení nedůvěry a ukázalo se zjevně, že vláda se už nemůže opírat o většinovou podporu demokratických stran v parlamentu, musela k nějakému řešení spět. My jsme navrhli řešení a považujeme ho za jediné možné – demisi vlády a jednání o vytvoření vlády nové. To je normální, ústavní, seriózní politický postup. Já jsem rád, že kolegové z ČSSD si uvědomili, byť trošku s opožděním, že to je jediné řešení. A my jsme samozřejmě připraveni se dalších rozhovorů zúčastnit. Je samozřejmé, že jestliže půjdeme do jednání, tak to musí být jednání a ne předem nalinkované koleje, jinými slovy…
Moderátor (Daniel Takáč): A máte pocit, že toto jsou ty předem nalinkované koleje?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Já ten pocit nemám, ale já jenom říkám, že to tak nemůže být, že jednání je jednání. Není dost dobře možné, aby byly předem dány jakékoliv podmínky toho jednání.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Krausi, jak a z koho ta vláda bude složená podle Vašich představ?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Tak já myslím, že důležité zaprvé je, zdali ta vláda vůbec bude mít tendenci vzniknout, za druhé jaký bude mít program a teprve za třetí bude důležité, jaké bude její personální obsazení. My předpokládáme, že by samozřejmě v ní mohlo být více nestraníků než doposud. Ale to je otázka dohody těch tří stran tak, jak to naznačil pan kolega Kühnl. Já jenom musím říct, že je pro mě poněkud úsměvné to, co říkal pan kolega Zahradil. Ono se asi ukazuje opravdu, že se pohybuje více mimo hranice republiky než v této republice a jeho hodnocení je tak trošku mimo realitu.
Moderátor (Daniel Takáč): Víte, pane Krausi, Vy tady říkáte, že to je věcí dohody na té případné nové vládě. Na druhou stanu říkáte, že by to mělo být bez stranických špiček. Tak nejsou to už moc, příliš nalajnované ty linky, jak o tom pan Kühnl mluvil?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: No, tak především to není žádná daná podmínka, žádné ultimátum, to je návrh, to je návrh sociální demokracie, se kterým do toho jednání jde. A pochopitelně bude záležet na ostatních stranách, jakým způsobem bude ochotna tyto věci akceptovat zejména s tím záměrem, aby tato případná vláda dostala zaprvé v parlamentu důvěru a za třetí, aby byla schopná svůj patnáctiměsíční mandát beze zbytku realizovat.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Krausi, když to řeknu tedy úplně jasně: Když lidovci budou chtít, aby v nové vládě seděli ministři Šimonovský, Svoboda, Ambrozek, tak je to věc, na které se s nimi dohodnete?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: To jsem neřekl. V každém případě já se domnívám, že i z hlediska funkčnosti takovéhoto kabinetu by mělo být zřejmé, že lidé, kteří se podíleli na rozbití toho předchozího, ať už to byli ministři Bureš, Mlynář nebo tři lidovečtí ministři, budou pro nového premiéra podle mého velmi slabou zárukou toho, že se o něco podobného nepokusí. Ale já znovu říkám, v tuto chvíli to vidím méně podstatné než tu samotnou dohodu. A já předpokládám, že všechny koaliční strany včetně personálních nároků budou jednat tak, aby dosáhly shody.
Moderátor (Daniel Takáč): Víte, jestli to není od vás tak razantní stanovisko, že prostě když lidovci budou trvat na svých ministrech, těch, kteří tam byli, tak ta dohoda prostě nevznikne jenom kvůli tomu, i když to považujete za podružnou věc, ale tu dohodu to může zablokovat.
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Já bych rád našim přátelům z KDU-ČSL připomenul slova jejich bývalého předsedy pana Luxe v případě sestavování Tošovského vlády. Tehdy vznikaly stejné názory, stejné podmínky ze strany KDU-ČSL, že by měli mít stejný počet ministerstev, stejné ministry. On tehdy jednoznačně řekl, že jestli jsme schopni dosáhnout dohody, pak se nezúčastníme tahanice o židle. A já věřím, že této tahanice o židle se nezúčastní ani současné vedení KDU-ČSL a bude hledat takové řešení, které bude předpokládat dosažení dohody 101 hlasů v Poslanecké sněmovně.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Kühnle, vy byste podpořili vládu, kde nebudou vaši straničtí čelní představitelé?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Já se domnívám, že myšlenka vytvořit vládu úplně z lidí, kteří nepředstavují čelné politiky, není úplně správná, protože si myslím, že odpovědnost mají nést lidé, jejichž názory byly testovány, byly testovány ve volbách, museli odpovídat na to, jaké mají postoje k jakým věcem. Dovedu si samozřejmě představit i nestraníky, i lidi mimo politiku ve vládě, to ne, že ne, ale asi to nemůže být vláda celá, to v žádném případě. Já se domnívám, že jednání je jednání. Jednání musí vycházet z toho, že strany nesou odpovědnost vůči svým členům, vůči svým voličům a vůči svým partnerům jednají. A je celkem logické, že musí, jak my jsme dosud hájili tezi, že jestliže na základě dohody nějaká strana obsazuje nějaké místo, tak je především té strany, koho na něj navrhne. Tato teze by měla platit i vůči nám jako partnerům.
Moderátor (Daniel Takáč): A co tedy budete dělat příp. dál, kdyby se to ukázalo jako úhelný kámen – vláda bez stranických špiček?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Já se domnívám, že musíme vycházet z toho, co usnesl ústřední výkonný výbor ČSSD. A ten nic takového neusnesl, v tom usnesení nejsou žádné takové podmínky.
Moderátor (Daniel Takáč): Nicméně zaznívají z řad sociálních demokratů, že lidovci by tam být neměli, dokonce unionisté, že by tam býti neměli.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Zaznívá strašná spousta věcí, zaznívá od kolegů z opozice řada úplně jiných věcí. Co zaznívá, zaznívá. Co bude výsledkem jednání, bude výsledkem jednání.
Moderátor (Daniel Takáč): Víte co, promiňte, Vy jste mi trošku uhnul. Já jsem se ptal na váš další případný postup, co bude, když to bude úhelný kámen, že čelní představitelé tam prostě nebudou v té vládě.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: To vám garantuju, že to úhelný kámen nebude.
Moderátor (Daniel Takáč): Proč jste si tak jistý?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Jsem si jistý.
Moderátor (Daniel Takáč): No, z čeho vyplývá Váš optimismus?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Protože by to jinak nebylo jednání.
Moderátor (Daniel Takáč): A nebyla by vláda nová v tom případě?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Nebude to úhelný kámen, jsem řekl.
Moderátor (Daniel Takáč): Co Vy soudíte o personálních požadavcích Stanislava Grosse?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: No, tak jí bych především chtěl ujistit pana poslance Krause, že stále ještě jsem členem vedení ODS a také stínovým ministrem zahraničí, takže můj přehled o české politické scéně je docela dobrý, a že v tom Bruselu zase netrávím tolik času jak si někteří představují. Ale koneckonců…
Moderátor (Daniel Takáč): A o to více můžete říci, co si myslíte o těch požadavcích.
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: … z toho bruselského odstupu to je občas docela dobré vidět, protože některé ty pohyby na české politické scéně opravdu působí legračně. Požadavek pana Grosse nebo sociální demokracie, aby tam nebyli zastoupeni lídři těch stran, z mého hlediska je to v podstatě jedno, kdo bude v loutkové vládě pana Grosse zastoupen, nebo nebude. Ale pokud se máme bavit o tomto požadavku, tak já ho považuji za komický, protože pan Gross měl problém a má problém. Pan Gross je totálně nevěrohodná a zdiskreditovaná osoba v tuto chvíli na české politické scéně. A aby v tom nebyl sám, aby v tom nezůstal sám, no, tak položil na stůl požadavek: Když tedy já nebudu v té vládě, tak nikdo z těch ostatních předsedů politických stran v ní také být nemůže, abych v tom nezůstal sám. To mi připadá dětinské. Myslím si, že to ilustruje celou tu úroveň politické debaty, která se tady odehrává. A já znova mohu na závěr zdůraznit pouze jedno – vznik jakékoliv loutkové vlády v režii sociální demokracie, kde tady bude nějaký premiér a drátky od toho premiéra bude stejně držet v rukou pan Gross v Lidovém domě, to je něco, co my přijmout prostě nemůžeme.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Krausi, je to tak: Když ne já, tak ani oni?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: No, tak já si myslím, že v každém případě o nic takového nejde. Za druhé já musím jednoznačně odmítnout tezi loutkové vlády, protože já chápu, že ODS by daleko více vyhovovalo, kdybychom se nedohodli a byly předčasné volby, protože jejich abstinenční příznaky z chybějící moci jsou stále zřetelnější. Chtěl bych říct, že ať tato vláda bude sestavena jakkoli, že fyzicky bude daleko lepší než nejlepší vláda složená ze stínů, resp. stínových ministrů ODS. Takže já si myslím v tuto chvíli, že je dostatek kapacity k tomu, aby tato vláda byla vláda plnohodnotná. A bez ohledu na to, jestli tam budou, nebo nebudou ze všech tří stran politické špičky, bude to vláda, která splní své závazky a svoji dohodu.
Moderátor (Daniel Takáč): Jestli to bude bez ohledu na to, jestli tam stranické špičky budou, nebo nebudou, nám možná teď upřesní i místopředseda KDU-ČSL a ministr dopravy Milan Šimonovský. Pane ministře, dobré odpoledne Vám také přeji.
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Dobré odpoledne.
Moderátor (Daniel Takáč): Je pro Vás návrh premiéra Grosse a teď vlastně už tedy celé ČSSD po včerejším zasedání ústředního výkonného výboru této strany přijatelný?
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Tak my se určitě dovíme podrobnosti tohoto návrhu také osobně. Zatím to vnímám z televize a pan Kraus je první, od kterého slyším některé podmínky. Pro mě je velice pozitivní, že pan Stanislav Gross uznal, že pozice premiéra pro něho už je neudržitelná. To je určitě pozitivní věc. Druhá věc jsou jednání, která povedeme. A naše představa je, že bychom měli pokračovat standardně – ona většinová koaliční vláda, která po celých těch 15 měsíců vydrží a bude podporována 101 poslanci.
Moderátor (Daniel Takáč): Já se zeptám úplně jasně: Trváte na účasti Šimonovského, Svobody, Ambrozka v této vládě? Tak to z některých vašich kuloárových vyjádření zaznívá.
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Jasně říkám, jak už to zaznělo u vás, že se nechceme tahat o židle. Ale domníváme se, že ministři, kteří mají zkušenosti, které nabyli za svého ministrování, tak by je mohli úspěšně ještě ve prospěch lidí této země uplatnit. Ale znova říkám, není to tahání o židle. Pokud bude nějaký racionální důvod, proč zrovna tito ministři nemají být ve vládě, tak budeme o nich jednat.
Moderátor (Daniel Takáč): Stejná otázka i pro Vás: Kdyby na tom trvala sociální demokracie, co budou lidovci dělat dál?
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Když na tom bude trvat sociální demokracie, tak je to věc, kterou budeme muset si ještě zvážit, protože zaprvé tuto podmínku nemáme, proto bych velmi nerad spekuloval a jednání vedl v přímém televizním přenosu. Ale je to podmínka, která je pro nás velmi těžko splnitelná.
Moderátor (Daniel Takáč): Dobrá, Vy jste se o tom ještě vůbec nebavil. Vy prostě čekáte, co bude, vy jste si zatím ještě, promiňte, pane ministře, vy jste si zatím ještě neřekli, když tedy toto bude problém, tak do té vlády za žádnou cenu prostě nepůjdeme, opozice a tečka? To jste si ještě neřekli?
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Ne, to jsme si určitě neřekli, ale řekli jsme si, že celé ty podmínky, které slyšíme právě v těch vyjádřeních sociálních demokratů, mně připadají, jako kdyby sociální demokraté hledali alibi, které potřebují právě pro to, aby mohli jednat s komunisty o podpoře menšinové vlády. Prostě rozumná politická strana neklade podmínky před jednáním, ta je klade na tom jednání a podkládá je nějakými důvody.
Moderátor (Daniel Takáč): A možná i proto, teď myslím tu spolupráci s komunisty, budete požadovat tzv. antikomunistickou pojistku, tedy že se nebude smět ve sněmovně hlasovat s komunisty bez vůle těch partnerů, kteří podepíší tuto dohodu?
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Je to standardní a my to požadovat budeme, protože pro nás je skutečně velmi těžce představitelné, dokonce bych řekl, je to pro nás nemožné, abychom podpořili ustavení vlády, vládě dali důvěru a potom se dívali na to, že vládne opřená o komunisty. Prostě levicovou vládu podporovat nebudeme a chceme to vědět od začátku.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane místopředsedo, Vám děkuji, na shledanou.
Telefonicky Milan Šimonovský (KDU-ČSL), místopředseda strany: Prosím, na shledanou.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Krausi, Vás bych se zeptal podobně, ostatně jako obou pánů z KDU-ČSL, kteří, tedy obou pánů z KDU-ČSL i tady pana Kühnla, co budete dělat vy, když ani lidovci, ani unionisté prostě nepřistoupí na tu podmínku neúčasti stranických špiček. Bude to ta spolupráce s komunisty?
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Tak především já si myslím, že je povinností všech tří reprezentací politických stran dosáhnout dohody na vytvoření většinové vlády, protože já mám zato, že tato vláda v případě, že bude většinová a bude podpořena všemi třemi proevropskými stranami, tak je vlastně posledním řešením v té, řekněme, politické partii, která tady dneska je, která může být na základě konsensu. Čili já jednoznačně preferuji dosažení dohody na základě konsensu. Ten konsensus samozřejmě musí být takový, aby vyhovoval všem třem stranám a aby zaručil 101 hlasů. Čili jakékoliv spekulace o tom, co bude, když se nedohodneme, jsou podle mého předčasné. A za druhé já bych byl velmi rád, kdyby byly i zbytečné.
Moderátor (Daniel Takáč): Nicméně vy už máte tak trochu jasno, co bude dál, kdybyste se nedohodli – bude menšinová vláda, která by v souladu s unesením sjezdu pracovala. Já se chci zeptat, jak budete vládnout jako menšinová vláda.
Telefonicky Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD: Tak já si myslím, že od roku 1996 v této zemi prakticky až do roku 2002 byly menšinové vlády. Vládly různým způsobem, vládly tak, že dokázaly prosazovat své programy. Čili pokud by se tak stalo, tak by skutečně nezbylo nic jiného, než by menšinová vláda musela vládnout tak, aby byla schopna napříč politickým spektrem prosadit své požadavky. Já osobně to považuji za méně šťastné řešení a považuji to také za snížení kapacity a schopnosti realizace vlády plnit svůj program.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Zahradile, kdybychom se vrátili k té vládě, která je tedy naznačována – vláda proevropská. Ono je to postaveno tak, že by to mělo být tedy na základě minimálně těch tří stran. Případně účastnili byste se vy nějakým způsobem takovéto vlády ať už přímo, nebo nějakými odborníky?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Ne, to určitě nemyslí nikdo vážně. Já znovu říkám, že toto je podle našeho názoru vláda loutková, je to pokus o odklad řešení té krize. My bychom za nejčistší řešení považovali nové volby, tedy v dřívějším termínu, než je červen 2006, ať se rozhodne. A pokud tato vláda chce prodlužovat nějakou agónii vládnutí v této zemi, tak to samozřejmě pro ČR dobře nebude. Docela mě baví tady sledovat to koaliční jednání v přímém přenosu, protože zřejmě to, co se tady odehrává před televizními kamerami, to se bude asi odehrávat potom někde v kuloárech v podobném duchu. Já jsem velmi zvědav, k čemu tito zástupci politických stran dospějí. Ale nás to v tuto chvíli skutečně nezajímá. My to nepovažujeme za řešení, považujeme to za pokračování té vládní krize, považujeme to za trik, považujeme to za podvod na voličích.
Moderátor (Daniel Takáč): Na Vaše názory se dostaneme daleko podrobněji, na názory Vás obou dvou. My jsme se zeptali i našich diváků v ulicích, jestli oni vítají demisi Stanislava Grosse. Tady je anketa.
Anketa: Je to dobře, myslím, že odstupuje.
Čekali jsme na to strašně dlouho a mělo to bejt dřív.
Samozřejmě, jelikož už to moc dlouho trvalo a nebyl schopen se rozhoupat.
Já jsem ho měla docela ráda, mně nebyl protivnej, nevím.
Jo, myslím si, že to bylo rozumný a už to mělo přijít dávno.
Rozhodně, protože tam už dávno nemá být.
Jestliže byly nějaký nepravosti v jeho obchodování, tak bych s tím, s lidma souhlasila.
Neuvítal, já jsem mu fandil.
Souhlasím s tím.
Určitě. Proč? No, protože mu nevěřím.
Je to správný, že se konečně pohne ta politika kladným způsobem.
Uvítala bych to už, kdyby to udělal dávno, nebo kdyby tam vůbec nebyl.
Těch kiksů je asi dost, co tam dělaj, ne? Ono by jich mělo odstoupit víc a ne jenom on.
Moderátor (Daniel Takáč): To si tedy myslíte vy, diváci televize Prima a vlastně i všichni občané ČR, které se nám podařilo natočit v ulicích. Pánové, kdybychom se vrátili k tomu, co tady ostatně padlo od pana Krause: Co by ta vláda do budoucna vlastně měla dělat? Pracovat na přijetí evropské ústavy, když to řeknu zjednodušeně, možná přijmout i státní rozpočet. Není to tak trochu málo pro takovou vládu?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Tak to by určitě málo bylo. Ta vláda musí dokončit ty reformní kroky, které připravila vláda dosavadní. Máme připravené kroky ke snížení daní z příjmů v podstatě všech kategorií, máme připraveny další kroky k omezení toho, co bych si troufal nazvat zneužíváním sociálního dobrodiní, čili sociálního státu. Samozřejmě, že sem patří i další kroky v oblasti právní, jako je zákon o střetu zájmů, ale i takové důležité zákony jako konkurzní zákon, věci, které jsou opravdu stěžejní a ve skutečnosti pro budoucnost země daleko důležitější než spor o jednu osobu, byť by to byla osoba premiéra.
Moderátor (Daniel Takáč): Dobře a co teď tedy budete dělat? Budou tyto věci, které tady požadujete, součástí, a teď čeho, nové koaliční dohody, nebo se dohodnete na pokračování té stávající? Co to bude?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: No, já si myslím, že taková ta představa, která zatím není upřesněná, představa, že se udělá nějaká jednorázová dohoda pouze o tom, že se podpoří vláda a podpoří rozpočet a bude tam nějaká antikomunistická pojistka, která mimochodem je i v současné koaliční smlouvě, to není nic…
Moderátor (Daniel Takáč): To je pravda, to tam je, ano, ano.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: … to není nic nového, že to by bylo určitě málo. Myslím si, že veřejnost, sněmovna, která bude vyslovovat důvěru, nebo nedůvěru této vládě, musí být informována o tom, co ta vláda bude dělat. A je to na patnáct měsíců, není to zase jenom na dva měsíce, nebo na tři měsíce, žádná přechodná vláda, pokud bude sestavena.
Moderátor (Daniel Takáč): Tedy musí to být vláda, která by měla mandát i na daňové otázky, na sociální otázky? Takovou vládu vy budete chtít?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Musí to být vláda, která něco udělá, protože není možné mít na patnáct měsíců vládu, která nebude nic dělat. Ale já jsem si jistý, že i kolegové z ČSSD a KDU-ČSL jsou stejného názoru.
Moderátor (Daniel Takáč): Očekáváte novou koaliční dohodu, vládu, která bude mít mandát udělat třeba to, co tady pan Kühnl navrhoval?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Pane redaktore, mohu pouze zopakovat, že to, co si tyto tři strany lidově řečeno umotají mezi sebou, tak už je nám v tuto chvíli celkem dost jedno. Já jsem přesvědčen, že jediné opodstatnění ke vzniku nějaké nové vlády po demisi Stanislava Grosse a jeho vlády by bylo, kdyby taková vláda připravila předčasné volby někdy v řádu měsíců. Ale pokud se ta vláda skutečně chystá tady sedět ještě těch třináct, nebo čtrnáct měsíců, podle mého názoru to ČR neprospěje. Samozřejmě, že se nedohodnou na žádných reformách, protože ty pohledy jsou diametrálně odlišné. Samozřejmě, že to vládnutí-nevládnutí bude pokračovat a stagnace ČR bude pokračovat také. Já to vidím jako špatné řešení a nikdo mě nemůže přesvědčit o tom, že se tady něco odehraje zásadního, co ČR někam posune. To je v tuto chvíli pouze politická rétorika.
Moderátor (Daniel Takáč): A Jan Kohout, šéf naší mise při EU, nemůže být zárukou toho, že on povede vládu, on by mimochodem mohl být tím novým premiérem, že on povede vládu, která něco udělá?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Já znám Jana Kohouta velice dobře, protože koneckonců on se také vyskytuje v tom Bruselu, protože tam pracuje velice často.
Moderátor (Daniel Takáč): Je to šéf naší mise při EU.
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Takže my se spolu vídáme celkem často. Já pana Kohouta považuju za schopného diplomata. Pokud bych vzal osazenstvo ministerstva zahraničních věcí, tak on tam určitě bude patřit k té lepší polovině. Ale právě proto se divím, že na něco takového vůbec byl ochoten kývnout. Ještě v úterý, když jsem s ním mluvil v Bruselu, tak odmítl Stanislavu Grossovi funkci ministra zahraničních věcí v nějaké takové přechodné vládě. Ve čtvrtek a v pátek už je najednou situace jiná a kývl mu dokonce na premiéra. Já nevím, co si od toho slibuje. Nevím, čím ho Stanislav Gross přesvědčil. Myslím, že pro diplomacii ho bude škoda, protože tímto krokem překročil ten Rubikon, který dělí neutrálního státního úředníka a kariérního diplomata od stranicky angažovaného politika, a ta cesta zpět nevede. Takže on si vybral, mně je to trochu líto. Já jsem, znovu říkám, ho považoval za kvalitního diplomata. Myslím si, že pokud to vyměnil za funkci loutkového premiéra v rukou Stanislava Grosse, tak že to je jeho škoda.
Moderátor (Daniel Takáč): My jsme slyšeli o té diplomacii. Vy a Jan Kohout, je to osoba, o které, můžete vést diskusi, nebo je tam apriori odmítnutí?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: My jsme jasně řekli a říkali jsme to i směrem k premiéru Grossovi, že jestliže se strany dohodnou, že jedna z nich má právo nominovat do nějaké funkce někoho, tak ty ostatní by měly respektovat její volbu. Ale jenom k postupu pana velvyslance Kohouta: Ano, on odmítl místo ministra zahraničí v menšinové vládě podporované komunisty. To opravdu odmítl a to já mu přičítám k dobru. On neodmítl úvahu na téma, že by mohl vést vládu založenou na většině demokratických stran v Poslanecké sněmovně. A to je velký rozdíl.
Moderátor (Daniel Takáč): Prezident republiky Václav Klaus, ač přímo ústavní kompetence nějak zasahovat do této krize nemá, tak přes to se mu podařilo do ní vstoupit třeba tím, že zatím ještě nepřijal vlastně demise těch pěti ministrů, potom si vymínil vlastně na Stanislavu Grossovi, že ta nová vláda, která vznikne, předstoupí před sněmovnu o důvěru. A nakonec ještě možná trochu zjednodušil tu situaci tím, že slíbil, že znovu pověří sestavením vlády někoho z ČSSD. Jak se podle Vás zhostil jako prezident, jako hlava státu své účasti v této krizi?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: No, podle mého názoru dokázal, a to si myslím, že je mu nutno přičíst k dobru, že skutečně není jakýmsi vyslancem ODS na Pražském hradě. To říkám i přes to, že naše názory na řešení té krize se v tuto chvíli zcela zjevně rozešly, protože my bychom byli rádi, kdybychom směřovali k nějakému řešení, které vyústí v předčasné volby. Pan prezident se uvolil dát ještě poslední šanci té rozpadlé koalici a dát jí šanci, aby se pokusila ujednotit na nějakém novém základě. To je řešení, kterému my přednost samozřejmě nedáváme, ale já mu rozumím a respektuji to, že se prezident takto rozhodl. A myslím si, že se tak rozhodl proto, že je skutečně prezidentem ČR, a proto, že mu jde o jakési dodržování základních zvyklostí, podle kterých tedy nejsilnější strana má právo sestavit vládu. To podle mého názoru je skutečně věc, která jasně dokazuje, že jde o prezidenta a nikoliv nějakého čestného předsedu ODS na Hradě.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Tak prezident se drží svých názorů a to je správné. Drží se svých názorů, které říkají, že politické rozhodování má být založeno na vůli občanů vyjádřené ve volbách. A z toho vyplývají jeho kroky. Jistě si vzpomínáte, že my jsme jako Unie svobody nejenom navrhli toto řešení cestou demise celé vlády a vyjednávání o vládě nové, ale také jsme požádali pana prezidenta pana prezidenta, aby dal takové vyjádření, zda a že bude postupovat podle těchto ústavních zvyklostí, jakkoliv Ústava by mu umožňovala postupovat jinak. A já si myslím, že je správné, že prezident přesně v linii svých dosavadních názorů potvrdil takový postup. Ten postup totiž umožňuje seriózní postup v rámci Ústavy, v rámci jednacího řádu Poslanecké sněmovny a v rámci toho, co dal výsledek posledních voleb.
Moderátor (Daniel Takáč): Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, dobré odpoledne.
Telefonicky Ladislav Jakl, ředitel Sekretariátu prezidenta republiky: Dobrý den přeji taky v novém kabátě.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane… Také máte nový kabát?
Telefonicky Ladislav Jakl, ředitel Sekretariátu prezidenta republiky: Ne, to nemám.
Moderátor (Daniel Takáč): Ne, pojďme, promiňte, pojďme zpátky k debatě. Panu prezidentovi by tedy nevadilo, že by vznikla jakási vláda bez politických špiček, možná více odborníků, nestraníků?
Telefonicky Ladislav Jakl, ředitel Sekretariátu prezidenta republiky: Tak samozřejmě prezident republiky jako občan, jako aktivní člověk může mít svůj analytický politický názor na to, jaká vláda by byla lepší, jaká by byla horší, funkčnější. Ale jako prezident republiky by měl respektovat vůli, která pochází, která má nějaký mandát a která má nějaké své založení v parlamentu. Pan prezident se také do té krize vložil teprve v tom okamžiku, kdy se stala krizí politickou, kdy se stala krizí vlády a krizí koalice a kdy byla ohrožena stabilnost vládnutí v této zemi. A všechny kroky, které potom pan prezident udělal, pouze směřovaly k tomu, aby nějaká vláda, která má mandát občanů a je založena na důvěře v parlamentu, by nějaká vznikla, aniž by do toho projektoval svoje vlastní nějaké preference.
Moderátor (Daniel Takáč): Má nějakou časovou představu pan prezident, dokdy by chtěl novou vládu mít?
Telefonicky Ladislav Jakl, ředitel Sekretariátu prezidenta republiky: No, pan prezident těžko v tomto může určovat nějaká ultimáta nebo nějaké limity. Ale faktem je, že krizová situace ohrožující akceschopnost vlády už trvá několik měsíců a není možné ji donekonečna prodlužovat. Trpí tím občané naší země, trpí tím i respekt naší země navenek. A v tomto případě, a bylo to i součástí posledního prohlášení pana prezidenta, vyzývá všechny strany, aby se pokusily tu dohodu udělat co nejdříve, co nejrychleji, aby jednaly aktivně, aby prostě nějaké řešení vyprodukovaly.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane Jakle, i Vám děkuji, na shledanou.
Telefonicky Ladislav Jakl, ředitel Sekretariátu prezidenta republiky: Ano, na shledanou.
Moderátor (Daniel Takáč): Já bych možná, aniž bych chtěl dělat prezidentovi mluvčího, tak bych tady ještě jednou zdůraznil tu věc, která tady padla. Všichni víme, jaké jsou názory Václava Klause. Všichni víme, že asi jako politik není nikterak nakloněn obsahu sociálně demokratické politiky. Ale přes to jako prezident dokázal respektovat to, že rozložení v parlamentu je takové, jaké v tuto chvíli je, a že tedy je možné se pokusit o nějaké znovuobnovení této koalice. Mně jako politikovi zastupujícímu konkrétní politickou stranu se to samozřejmě nelíbí, já bych dával přednost, jak říkám znovu, jinému řešení. Ale respektuji a myslím si, že lze ocenit chování prezidenta, protože si nejsem jist, jestli jeho předchůdce v podobné situaci by se choval stejně korektním způsobem.
Moderátor (Daniel Takáč): Pánové, já Vám děkuji za odpovědi na toto téma i našem telefonickým hostům. Všechno budeme samozřejmě i nadále sledovat. Teď se pojďme ale věnovat osobnosti, jejíž úmrtí se stalo tématem v posledních dnech doslova na celém světě – úmrtí papeže Jana Pavla II. Teď si ho krátce připomeneme.
Jeden z největších pohřbů v dějinách se v pátek konal ve Vatikánu. Poslední rozloučení s Janem Pavlem II., který zemřel po 26letém pontifikátu minulou sobotu ve věku 84 let, sledovaly prostřednictvím televizních přenosů desítky miliónů lidí po celém světě. Přímo ve Vatikánu se mše na Svatopetrském náměstí zúčastnilo na 300 tisíc lidí včetně dvou stovek státníků a jiných významných činitelů z řady zemí. Na různých místech italské metropole pozorovali obřad na velkoplošných obrazovkách další poutníci, kterých do Říma údajně přijely dva až čtyři milióny. Média označila pohřeb za mimořádný až historický summit významných politických činitelů. Mezi přítomnými byl např. americký prezident George Bush, který se tak stal prvním úřadujícím prezidentem Spojených států, jež se dostavil na pohřeb hlavy katolické církve. Pohřbu se také zúčastnili francouzský prezident Jacques Chirac, německý kancléř Gerhard Schröder a britský premiér Tony Blair, Česko reprezentoval prezident Václav Klaus. Nejvýraznějším příkladem diplomatické unikátnosti pohřbu papeže se stalo podání rukou prezidentů Izraele a Sýrie, tedy zemí, které jsou navzájem úhlavními nepřáteli. Češi bez rozdílu náboženství, věřící i ateisté oceňují většinou papeže jako osobnost, která stála na straně lidských práv a míru a přispěla k pádu komunistické totality. Prezident Václav Klaus považuje zesnulého papeže za jednu z nejvýznamnějších osobností soudobého světa. Celý svůj život podle něj obětoval ideálům lásky k člověku, lidské dobroty, pokory a pomoci slabším, ideálům lidské svobody, důstojnosti a odpovědnosti.
Moderátor (Daniel Takáč): Pánové, až bude nový papež, myslíte si, že by se měla v dnešním světě katolická církev pod novým vedením více liberalizovat, modernizovat, otevřít?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Tak já myslím, že ona se liberalizovala a modernizovala v určitém smyslu již za Jana Pavla II., jakkoliv on v některých oblastech zastával velmi konzervativní hodnoty. Ale jeho způsob nakládání s pontifikátem, otevřenost, cestování, příchod k lidem, signalizoval to otevření už během jeho doby.
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Já rozhodně nemám vůbec žádné ambice předpovídat, jakým směrem se vydá katolická církev s novým papežem. Já nejsem členem této církve a připadalo by mi to poněkud nekorektní, abych hodnotil, co se tam odehrálo nebo co se tam bude odehrávat. Pokud jde o zesnulého papeže, tak mohu jenom podotknout nebo potvrdit to, co stejně všichni víme, že významem své osobnosti daleko přesáhl hranice své vlastní církve, že ovlivnil veřejný život na celém světě v poslední čtvrtině 20. století a že se stal symbolem, určitým symbolem a velmi významnou, viditelnou osobností právě v době, kdy těch osobností ve veřejném životě a třeba i v politice a zejména v evropské politice je vrcholný nedostatek. Možná i to byl ten důvod, proč byl tak viditelným papežem.
Moderátor (Daniel Takáč): Děkuji, že jsme se dostali vlastně do evropské politiky těmito Vašimi posledními slovy, protože o evropské ústavě bychom se chtěli bavit ještě v dnešní Nedělní partii. Vláda by se tím příští středu měla zabývat, myslím tím otázkami evropské ústavy. Jenomže už delší dobu do těchto záležitostí poměrně razantně vstupuje i prezident republiky Václav Klaus. Ten právě tuto středu pokřtil knihu, ve které jsou rozebrány klady i zápory návrhu na euroústavu.
Je to jen návod pro ty, kteří si chtějí udělat vlastní názor, říká prezident. Jeho odpůrci mu to ale nevěří.
Václav Klaus, prezident republiky: Já si při neschválení ústavy představuji kvetoucí budoucnost EU.
Cyril Svoboda (KDU-ČSL), odstupující ministr zahraničí:
Toto je normální kampaň.
Jiří Dienstbier, bývalý ministr zahraničí: Je to vlastně shromáždění negativních argumentů.
Zdeněk Zbořil, politolog: Ten přístup Václava Klause je nejkritičtější v nových státech EU.
I proto je prý ČR v unii vnímána jako riziková.
Václav Klaus, prezident republiky: To je věc, která nás nesmí trápit, protože my jsme svobodní občané.
Někteří popisují přístup českých politiků k euroústavě jedním slovem – zmatek. Dřívější jednoznačné ne totiž začíná zjemňovat opoziční ODS, naopak koaliční vláda za nadšenou propagaci euroústavy zase sklízí kritiku z vlastních řad.
Stanislav Křeček (ČSSD), poslanec: Jsem trošku vyděšen tím optimismem, tím bezbřehým optimismem.
Bohuslav Sobotka (ČSSD), 1. místopředseda strany: Je to věc, která bude prospěšná pro budoucnost, stabilitu a mír.
V jednom se ale přece jen většina politiků shoduje – o přijetí euroústavy by neměla rozhodnout vláda, ani parlament, ale lidé v referendu.
Moderátor (Daniel Takáč): My jsme o křtu knihy informovali ve středu ve Zpravodajském deníku. Pane Zahradile, Vy jste europoslanec, zároveň stínový ministr zahraničí. Souhlasíte s takto vyhraněnými postoji hlavy státu? Jak se na ně dívají v Evropě třeba?
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Tak především musím říct, že jsem rád, že alespoň nějaký ústavní činitel v takto vysokém postavení v Evropě, jako je Václav Klaus, tímto způsobem o evropské ústavě hovoří. Já se bohužel v Evropském parlamentu setkávám s poměrně velkou mírou pokrytectví, kdy kuloárně, mezi čtyřma očima vám celá řada politiků řekne, že ta ústava samozřejmě je mizerný kompromis, že je to špatný kompromis a že by možná bylo lépe, kdyby nebyla vůbec přijata. Ale veřejně to nikdy neřeknou, protože je to politicky nekorektní, protože se to prostě neříká a protože média by na ně nalepila jakousi nálepku antievropanství.
Moderátor (Daniel Takáč): A jak to hodnotíte Vy? Vy jste poměrně silný zastánce další integrace Evropy.
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Tak já zaprvé nehodlám polemizovat s osobami, které tady nejsou přítomny, takže budu mluvit jenom k věci. Samozřejmě, že ústavní smlouva je kompromis. Já, kdybych ji psal já sám, bude vypadat jinak. Kdyby ji psal kolega Zahradil, bude vypadat jinak. Ale musí to být kompromis, je to kompromis pro 450 miliónů lidí, v budoucnosti ještě pro víc. Její přínos pro nás je v jedné zásadní věci. Ústava je ochranou slabých, vždycky tak bylo, princip ústavy je ochrana slabých. A současné rozstrkání všech těch předpisů do asi čtyř hlavních a spousty dalších smluv neumožňuje přesnou orientaci. Soustředění, zkrácení všech těch předpisů základních toho tzv. primárního práva EU do jednoho textu je samozřejmě správné.
Moderátor (Daniel Takáč): A myslíte si, že těm 800 stránkám budou lidé rozumět?
Karel Kühnl (US-DEU), místopředseda strany, ministr obrany: Tak ono nejde o těch všech 800 stránek, důležitá je ta první část ústavy, jakkoliv i těch 800 stránek je asi desetina toho, co je napsáno dnes ke stejným, ke stejnému tématu, takže i to je zkrácení. Myslím si, že na místě je samozřejmě debata o jednotlivých částech, zda to nebo ono je nezbytné, zda ministr zahraničí EU je nezbytnou institucí, zda určitý, byť nepatrný, posun v rozšíření oblastí, o kterých se bude hlasovat kvalifikovanou většinou, je nezbytný, nebo nikoliv. Já umím hájit tezi, že to nezbytné je, protože jinak EU nemůže fungovat. A silně fungující EU znamená silnou ČR.
Moderátor (Daniel Takáč): Patnáct vteřin pro Vás – k té srozumitelnosti těch 800 stránek.
Jan Zahradil (ODS), europoslanec: Ne, nejde o srozumitelnost, jde o obsah, jde o to, kam ta ústava EU zavádí. Jde také o to, že není vůbec jednoznačně přijímána, jak se nám to snaží vláda namluvit. 29. května se o tom ostatně budeme mít možnost přesvědčit, bude referendum ve Francii. V tuto chvíli to vypadá, že sami Francouzi, kterým je koneckonců ta ústava šitá na tělo, by ji mohli v referendu zamítnout.
Moderátor (Daniel Takáč): A na to si počkáme. Já se zeptám ještě jednou: Souhlasíte s demisí Stanislava Grosse? To už se spíše ptám vás diváků. Výsledky jsou: 70 % diváků televize Prima souhlasí s demisí Stanislava Grosse, zbývajících 30 % s tím nesouhlasí.
