* Změnil jste vy a vaši kolegové v EP nyní nějak názor na euroústavu? Názor ODS se nezměnil, ač v poslední době panuje zvenčí snaha hledat uvnitř ODS v této věci nejednotnost. Budí se dojem, že smlouva je klíčový problém EU, že bez ní nebude Unie fungovat a že se integrační proces zhroutí. Z hlediska chodu Unie jde ale o zbytný dokument, který neřeší strukturální potíže, jež jsou jádrem ekonomického zaostávání EU.
* O jaké problémy podle vás jde? O strukturu rozpočtu EU, o trh silně deformující politiku – viz společná zemědělská politika – a za třetí jde o to, že některé země nedodržují disciplínu, kterou si samy uložily Paktem stability. A na to vše ústava odpověď nedává.
* S unijním ministrem zahraničí, většinovým hlasováním, předsedou Evropské rady tedy už nemáte tolik problémů jako s ekonomickou situací? Problémy s tím mám stále. Jde o symbolickou rovinu přidělování atributů státu -ministr zahraničí, název evropská ústava -něčemu, co státem není. Hlasování v Radě EU také kritizujeme: ubírá na váze zejména malým, zejména ČR.
* Přesto, že ústava shrnuje osm smluv EU? Ani to se vám nelíbí? To, že redukuje množství papírů, je jeden z mála kladů; dalším by bylo i to, že se národním parlamentům přiděluje právo žluté karty na legislativu EU. Negativa ale přetrvávají -ústava není nezbytná pro fungování EU, přináší měřitelné kroky, které nejsou pro ČR výhodné, a posunuje Unii nežádoucím směrem.
* Češi jsou podle průzkumů pro smlouvu – dokonce voliči ODS jsou více pro, než je vaše vedení. Nezpronevěřujete se protiústavní rétorikou elektorátu? Nás velice zajímá postoj voličů a nechali jsme si udělat interní průzkumy. Není to názor huráoptimisty, ale odstíněný postoj lidí, kteří slyší na argumenty typu, že ústava je problematický nebo špatný dokument, ale protože není jisté, co se stane, kdyby ČR jako jediná země smlouvu zablokovala, tak je lepší nedostat se do této situace.
* Takže – volič ODS se bojí? Bere argumenty, že by tu mohlo dojít k silovému řešení. Pracujeme tu se dvěma variantami – jeden legalistický výklad zní, že by smlouva neplatila, protože by nedošlo k jednomyslnému schválení. Druhý říká, že zejména velké země a politici typu Chirac a Schröder by se nesmířili s tím, že jeden stát zablokoval ústavu, a asi by vůči zemi zaujali silovou strategii ústící v tlak, aby taková země smlouvu schválila. Variantu, že by k tomu mohlo dojít, beru vážně. Pokud bych měl pocit, že je riziko vzniku takové situace větší než z přijetí ústavy, museli bychom s tím pracovat.
* A vy vážně máte ten pocit? Zatím ne. Nic si ale nenamlouvejme: žijeme v reálném světě a někdy je něco jiného čisté právní řešení a politické řešení. Na samotnou EU to ale nevrhá dobré světlo, vzniká-li tu možnost silového rozuzlení.
* Na Unii ovšem rovněž nevrhá dobré světlo, když se nedokáže shodnout. Neshoda sama o sobě není nic špatného – prostě matérie byla příliš komplikovaná. Horší je, když se dohodne část a zmasíruje menšinu, aby to také přijala. Zastánci euroústavy argumentují mnohem častěji tím, že když smlouvu nepřijmete, tak se vám stane něco strašného. Musím počítat s možným politickým tlakem, což by byl důkaz, že EU není společenství rovnoprávných, ale mocenská struktura, kde rozhoduje klika silných států.
* A co když Češi ústavu schválí? Každá vládní reprezentace, včetně ODS, s tím bude muset počítat, protože nastane nový právní vztah vůči Unii. Je jasné, že takovou skutečnost bychom museli akceptovat.
* Postavil byste se za deset bodů, jež proti euroústavě vznesl prezident Klaus? Ano, protože tam docela srozumitelně shrnuje, že smlouva zavádí Unii tam, kam to není žádoucí. Je pravda, že ústava představuje krok ve federalistickém směru v 21. století nevhodný.
* Četl jste evropskou ústavu? Ano.
* A kde v ní nacházíte například Klausův 10. bod, tvrdící, že jednomyslnost může být změněna na většinové hlasování, aniž by o tom musely rozhodnout národní parlamenty? Jak se za takové prezidentovo tvrzení můžete stavět, když naprosto není pravdivé? Dává se tu divoká karta Evropské radě, aby – pravda, jednomyslným rozhodnutím – hlasování vyňala z práva veta a převedla do většinového systému. To však nevyžaduje novelizaci smlouvy, takže když to budu vulgarizovat, tak si Evropská rada bez konzultace s kýmkoli může převést něco do rozhodování většinového. Mělo by to být předmětem novelizace euroústavy, a tedy dalšího kola parlamentních ratifikací.
* Ale vždyť parlamenty přechod musejí schválit! Musí to ex post vzít na vědomí, jestli je tam přímo, že to musejí schválit…
* Ano, podle článku IV-444 parlamenty mohou vetovat přechod z jednomyslnosti na většinový systém. Byl bych raději, kdyby tam to ustanovení nebylo. Převod kompetencí by se dal vyřešit novelizací smlouvy, a ne že si to Evropská rada umotá a nějakým způsobem to s národními parlamenty eventuálně skoulí.
