Dámy, pánové, vážení kolegové a hosté,
před čtrnácti dny jsme vstoupili do Evropské unie. Jak se dalo očekávat, nenastal ani žádný zázrak, ani se nekonala žádná katastrofa, protože ve skutečnosti se nic převratného nestalo. Do EU jsme v té době již byli integrováni, naše integrace a sbližování s EU probíhalo po celou minulou dekádu a náš formální vstup do EU 1.5. se stal pouze „razítkem“, potvrzujícím naše členství. Vstoupili jsme do EU za podmínek, s nimiž souhlasila a které dohodla tato vláda a za které tudíž tato vláda také nese plnou zodpovědnost.
Tyto podmínky jsou v mnoha oblastech nedůstojné, ve srovnání s ostatními členy EU méně výhodné nebo dokonce vysloveně diskriminační, a jsou jasným a neoddiskutovatelným selháním této vlády – vláda se zkrátka spoustu věcí zanedbala a zejména na zájmy občanů ČR v procesu evropské integrace se úplně vykašlala.
A co je ještě horší, u mnoha témat jsme byli svědky a jsme svědky toho, jak vláda úmyslně zatajuje, zakrývá, nebo alespoň zkresluje tyto pro ni nepříjemné skutečnosti před veřejností. Vláda prostě a jednoduše lže. Typickým příkladem byla loňská tzv. informační kampaň před referendem, ale svévolné klamání veřejnosti vládou pokračuje dál. Vláda navíc nakládá s členstvím v EU jako se svým majetkem. Proces evropské integrace si tato vláda zmonopolizovala a zprivatizovala, jako to dělá s celým tímto státem.
Tou nejužší vládní většinou protlačuje vláda své prominenty na různá lukrativní místa v EU. Vyjednává nadále s EU způsobem, který škodí této zemi, např. ve věci tzv. Ústavy. Sepisuje a schvaluje různé nesmyslné koncepční evropské dokumenty, které vycházejí z chybných analýz a nemají žádný praktický význam – a na druhé straně nezvládá základní administrativní úkony, související s naším členstvím v EU, jako je např. management finančních prostředků ze zdrojů EU – strukturálních fondů.
Vláda není schopna naslouchat stanoviskům opozice na evropskou integraci, dokonce skandalizuje odlišné názory, neumí vytvořit širokou politickou shodu na budoucím postupu ČR v EU. Vláda nechce respektovat ani ty pozitivní věci, které k nám z EU mohou přijít – v první řadě je to snaha o fiskální disciplínu, o snižování schodků státního rozpočtu, o snižování státního dluhu. Vláda kráčí přesně opačným směrem.
Tato vláda zkrátka škodí této zemi i pokud jde o integraci České republiky do EU. To musíme umět změnit. Startovní výstřel k této změně zazní za necelý měsíc – jsou jím první volby do Evropského Parlamentu.
Volby do EP nejsou žádný test popularity. Je to vážná věc, s konkrétními dopady. Je to součást práv, která jsme vstupem do EU získali a která nás opravňují k podílu na výkonu moci v EU. Berme je vážně, přesvědčme i občany, naše voliče, naše příznivce, aby je brali vážně- zejména, aby k volbám přišli.
V těchto volbách o něco jde, dokonce jde o mnohé. Budou mít svůj dopad vnitro-politický i zahraničně-politický. Pokud jde o vnitřní politiku, tyto volby musí znamenat a budou znamenat naše vítězství. Musí znamenat a budou znamenat těžkou porážku této vlády. Musí znamenat a budou znamenat první krok na cestě, která povede k odstavení této vlády od moci a k vytvoření jiné vládní konstelace na základě vůle občanů: takové vládní konstelace, která bude schopna zahájit skutečné reformy – reformy nezbytné k tomu, aby tento stát ještě vůbec za pět či deset let mohl fungovat, aby zde nezvítězil koncept „trvale udržitelné chudoby“ pod nadvládou státní byrokracie, ke kterému se hlásí tato vláda, aby naopak zvítězil koncept hospodářského růstu, zdravých veřejných financí, svobodného ekonomického a podnikatelského prostředí, které jediné mají pro tuto zemi a její občany smysl.
Ale kromě porážky vlády v těchto volbách jde ještě také o něco jiného. Jde o to, aby se na českou scénu nevrátil oknem evropských voleb přízrak nepolitické politiky, který jsme již jednou vyprovodili dveřmi. V posledních měsících se objevují pod hlavičkou tzv. „nezávislosti“ volební projekty na jedno použití, různé účelové slepence, upomínající na bývalou čtyřkoalici z roku 2002 (kdo si na ni dnes vzpomene), roztodivné kandidátní listiny s kuriozními kandidáty, upomínajícími pro změnu na jedlíka brouků z roku 1998. Připomeňme lidem, připomeňme voličům, že kdykoliv se v minulosti nechali nachytat na vějičky takových a podobných různých experimentů, byli následně zklamáni a zjistili, že jejich hlas byl zbytečně promarněn.
Připomeňme to a nedovolme, aby se toto zbytečné tříštění hlasů opakovalo.
Zahraničně-politicky budou volby do EP znamenat naše vykročení na evropskou politickou scénu v době, kdy sama EU stojí na křižovatce. Vyčerpal se model jednorozměrné „federalizace“ Evropy, unifikace všeho a všech jednou rychlostí a jedním směrem. Vyčerpala se vůle členů EU přerozdělovat další prostředky přes evropský rozpočet. Vyčerpal se také systém, založený na štědrém tzv. sociálním státu, vysokých odvodech a vysokém zdanění. To vše bude v EU o 25 členech ještě patrnější než v EU o 15 členech.
Téměř všichni evropští politici si to již uvědomují. Mnozí chtějí v dobré vůli problémy řešit tak, aby rozšířená EU nestagnovala a aby každý členský stát EU a každý občan EU našel svůj prostor. Poctivě hledají nový model soužití evropských národů a států, pružnější a otevřenější, než ten dosavadní. Sem určitě patří i ODS a její evropští spojenci, kterých není zrovna málo.
Mnozí jiní bohužel žijí ve stereotypech minulosti, nemají vůli něco řešit a chtějí si pouze pojistit stávající status quo. V minulých dnech a týdnech k nám dolehla znepokojivá slova německého kancléře Schrödera a francouzského prezidenta Chiraca, která tento trend potvrzují. Je mi líto, že taková slova mohou zaznívat ze dvou významných zemí od dvou vlivných státníků.
Proto je dobře, že jsme takříkajíc u toho právě teď a můžeme již budoucí vývoj EU ovlivňovat. Nebojme se toho a nenechme se ukřičet. ODS je jedinou stranou v ČR, která má dlouhodobý, konzistentní a tudíž také věrohodný evropský program. Dokonce se dá říci, že jsme jedinou stranou, která má vůbec nějaký evropský program. Ostatní strany mají místo programu pouze soubory frází, opsaných z brožurek evropských institucí a nadnárodních politických organizací.
Dámy a pánové, v těchto volbách vyhrajeme. Je to nezbytné pro Českou republiku i pro Evropskou unii. Ale je to jen začátek cesty. Na jeho konci musí stát jiná Česká republika, která si vydechne až ji zbavíme obručí, které jí nasadila socialistická vláda. A na jeho konci musí také stát jiná Evropská unie, ve které všechny státy se svými občany budou mít stejné šance, bez ohledu na jejich velikost či počet obyvatel.
Máme na to ode dneška necelé čtyři neděle. Tak pojďme do toho.
