Rozhodnutí Václava Klause neucházet se znovu o funkci předsedy ODS respektuji, jakkoliv jsem byl stoupencem jiného, gradualistického postupu při obměně nejvyššího vedení ODS. Jsem přesvědčen, že podoba budoucího vedení ODS musí vzniknout na základě týmové spolupráce, nikoliv na základě divokých hlasovacích soubojů, které by sice byly mediálně přitažlivé, ale ODS by ve svém důsledku oslabily. Na hledání takovéhoto klidného řešení se budu aktivně podílet a konstatuji, že řada představitelů regionálních, oblastních a místních organizací ODS, s nimiž jsem v posledních dnech jednal, vyjádřila názor velmi obdobný.
Na základě zmíněných jednání jsem získal dojem, že bezesporu existuje poptávka po mém dalším působení ve vedení ODS, což beru s potěšením jako uznání své dosavadní práce. Zároveň je však z uvedených jednání zřetelné, že pokud jde o budoucího lídra ODS, především v regionech a na oblastech se generuje nepřehlédnutelná poptávka po osobě z poněkud odlišného politického prostředí, než je prostředí současného vedení. Za těchto okolností považuji svou kandidaturu na budoucího předsedu ODS za málo pravděpodobnou. Debata na oblastech a regionech se nicméně teprve rozvíjí, očekávám, že bude mít dynamický průběh a na případný vývoj v názorech členské základny jsem připraven adekvátně reagovat.
Jsem přesvědčen, že v rámci zmíněného týmového řešení musí dojít také k reformě podoby užšího vedení ODS. Její součástí by mělo bezesporu být zřízení funkce prvního (statutárního) místopředsedy, dále vážná úvaha nad počtem a kompetencemi ostatních místopředsedů a také zvýraznění role a funkce budoucí stínové vlády a stínových ministrů jako součásti vedení ODS.
Jsem přesvědčen, že i s novým vedením bude naprosto nezbytné zachovat základní postuláty politiky ODS jako strany konzervativní, liberální a národní a v souvislosti s blížícím se vstupem ČR do EU také linii realistické zahraniční politiky a především realistického vztahu k EU, který považuji do budoucna za jedno z nejsilnějších témat ODS.
