Názor Občanské demokratické strany na evropskou ústavu není žádný okrajový extremismus, řekl včera českému tisku šéf českých konzervativců v Evropském parlamentu Jan Zahradil.
* Co říkáte výsledku hlasování poslanců europarlamentu o evropské ústavě? Z hlediska poměru hlasů jde o výrazné vítězství zastánců ústavy, ale překvapivé to není. Evropskému parlamentu přibývají ústavou nové pravomoci a je možné, že proústavní většina tu byla ovlivněna právě tímto faktorem. Není to odraz rozložení sil v členských státech. Nečekal jsem, že ti, kteří budou proti nebo se zdrží hlasování, utvoří dohromady celou čtvrtinu europoslanců. Takový výsledek, a tedy i názor ODS na evropskou ústavu se nedá bagatelizovat jako nějaký okrajový extremismus.
* Bude mít hlasování europoslanců o ústavě nějaký přímý dopad v členských zemích, a tedy i například v Česku? Minimální. Evropský parlament není instituce, která by se těšila u lidí v jednotlivých státech bůhvíjaké vážnosti, takže si nejsem jist, jestli toto hlasování vůbec někdo zaznamená. Evropský parlament má zkrátka povinnost se k ústavě nějak vyslovit, což učinil, a ODS ukázala, že svůj názor na ni myslí vážně.
* Co říkáte tomu, že poměr hlasování českých europoslanců byl přesně opačný než v celém parlamentu, tedy že se dvě třetiny Čechů jasně postavili proti textu? Nebyl to jen případ České republiky, podobný poměr byl také například u Poláků, i když tam se zhruba třetina poslanců zdržela hlasování. Proti ústavě, nebo alespoň ne pro ni, se postavily Velká Británie, Polsko a Česká republika, což je mimo jiné jádro vítězné koalice z druhé světové války, zatímco ty země, které nejvíce prosazují přijetí textu, stály tehdy spíš na opačné straně barikády. To mi připadá docela půvabné.
* Jste si jistý tím, že pozici ODS vůči návrhu evropské ústavy přijmou také voliči vaší strany? Je známo, že jsou vůbec nejeurooptimističtější skupinou elektorátu v Česku. Být proevropský neznamená totéž co být proústavní. Vstup do Evropské unie bylo něco jiného než kvalitativní uspořádání po našem vstupu. Měli bychom trvat na tom, že tu není jediný model unie pro budoucnost, těch představ může existovat více a je potřeba se o nich seriózně bavit. Dojem, který mám já a který stále trvá, je ten, že evropská ústava je narychlo spíchnutá záležitost, která má zafixovat postavení velkých států v Evropské unii po rozšíření. Podle mě se mělo několik let počkat, jestli spolu můžeme fungovat po rozšíření podle pravidel, která existují nyní, a pokud bychom narazili na nějaké nepřekonatelné překážky, tak se bavit o změně. My jsme si to ale zatím nevyzkoušeli, přesněji řečeno teď si to zkoušíme. Platí smlouva z Nice a já žádnou krizi, že by unie nefungovala, nepozoruju.