* Naznačil jste, že členství ODS ve frakci Evropské lidové strany Evropských demokratů (EPP-ED) v rámci Evropského parlamentu ještě není jisté kvůli výrokům bavorského premiéra Edmunda Stoibera, který znovu vyzval k otevření otázky tzv. Benešových dekretů. Můžete to objasnit? V tuto chvíli tam samozřejmě jsme. Já a sedm mých kolegů jsme se od 1. května přeměnili z pozorovatelů na dočasné europoslance. Ale samozřejmě rétorika, kterou teď CSU nastolila, v nás vzbuzuje celou řadu otazníků. Po volbách si určitě budeme chtít vyjasnit s kolegy z ostatních členských stran této frakce EPP-ED, jestli je to opravdu jen izolovaný postoj CSU, nebo jestli to je nějaký šířeji sdílený názor uvnitř této frakce. Naše stanovisko je neměnné, vychází z Postupimské dohody, z Pařížské reparační dohody a tak dále. Musíme se ujistit, že frakce, do které chceme po eurovolbách vstoupit, nebude mít v programu nebo ve svých tezích něco, co by směřovalo proti českým národním zájmům.
* Jak by ODS prosazovala svou politiku v EP, kdyby vaši poslanci stáli mimo velké kluby? Předpokládám, že to nakonec dopadne tak, že se do EPP-ED začleníme. Ale slova, která zazněla z Mnichova, to samozřejmě komplikují a určitě se kolem toho vytvářejí různé nejasnosti. Takže teď je předčasné spekulovat, co by kdyby. Samozřejmě stranou frakcí bychom nezůstali.
* Co soudíte o záměru předsedy ODS Mirka Topolánka, který se dříve nebo později chce se Stoiberem setkat? Vůbec nevím o tom, že pan předseda Topolánek se sejde s panem Stoiberem. Vím, že pan předseda Topolánek říká, že si postupně domlouvá schůzky se všemi předsedy všech členských stran frakce EPP-ED. Pokud vím, tak žádná návštěva Mnichova domluvena není a nic takového v tuto chvíli není aktuální.
* Řekněte v několika větách, co hodlá ODS v Evropském parlamentu prosazovat. V první řadě chceme vytvořit politický tlak na zkrácení některých přechodných období, která jsou v tuto chvíli na nás uvalena a která považujeme za nevýhodná a nerovnoprávná. Potom chceme dlouhodobě prosazovat reformu některých politik EU, které se nám také zdají pro nás nevýhodné, jako je třeba společná zemědělská politika. Mezi dlouhodobými prioritami máme revizi komunitární legislativy tak, aby neměla sto tisíc stran, ale podstatně méně. Aby se předpisy zrevidovaly. To znamená aby zmizely ty, které neplatí nebo se nepoužívají či zbytečně zatěžují ekonomické prostředí.
* Jak toho docílíte? Pokud jde o ekonomické záležitosti, existuje docela značný průnik právě s frakcí Evropské lidové strany-Evropských demokratů. My máme v plánu tvořit křídlo Evropských demokratů spolu s britskou Konzervativní stranou a na tuto frakci je navázána Unie drobných a středních podnikatelů EU, která prosazuje dlouhodobé snižování daňové zátěže, deregulaci, uvolňování ekonomického prostředí. Takže to my hodláme v každém případě podporovat a tady se také chceme inspirovat.
* Jak si ODS představuje Unii v budoucnu? Často se o vás říká, že si přejete pouhou zónu volného trhu, ale tam už se Unie nejspíš nevrátí. V tuhle chvíli je budoucnost EU otevřená. Jde o to, aby dobře absorbovala rozšíření o deset nových států, což bude podle mě trvat řadu let. Takže uvažovat teď o nějakém prohlubování integračního procesu mi připadá dost předčasné.
* ODS v programu slibuje, že nepodpoří takovou evropskou ústavu, která by byla pro Česko méně výhodná, než tomu je podle současných smluv. To byste případně šli proti všem? Neslyšel jsem o posunech nebo změnách oproti původnímu znění, které už bylo jednou odmítnuto v prosinci. Spíš je tu různý kuloárový šum, kdy jednou chodí zprávy, že dohoda už je na spadnutí a podruhé, že je tam ještě dalších dvacet sporných bodů a že dohoda bude obtížná. Navíc je v některých státech velmi komplikovaná situace. Třeba v Polsku vlastně není vláda, takže těžko si lze představit, že by vláda v demisi mohla dát zelenou takové změně, jako je evropská ústava. Mám tedy pocit, že to alespoň z našeho hlediska není moc aktuální záležitost.
* Jde spíš o to, zda je reálné, aby Česko v Unii znemožnilo jednání proto, že si ODS postaví hlavu. Česko rozhodně nemůže zůstat jedinou zemí, která by eventuálně ústavu zablokovala. Určitě by to nebylo záležitostí jakékoli jedné země. Takže tato otázka je opravdu velmi hypotetická. Domnívám se, že ohledně ústavy nás čeká ještě velice zajímavý vývoj. Ale abych se vrátil k původní otázce, určitě si nemyslím, že Česká republika může zarazit něco, na čem by se shodli všichni ostatní. Jakkoli je to legislativně možné, politicky by to bylo neprozíravé.
* Neobáváte se, že nezávislí senátora Vladimíra Železného vám budou brát voliče, a to třeba i ve volbách do Sněmovny v roce 2006? Když se vytvoří nový subjekt, který se snaží přetáhnout naše voliče, nedělá nám to žádnou velkou radost. Ale my jsme si dali na pana Železného udělat speciální sociodemografický výzkum a z toho nám vyšlo, že on průřezově sbírá voliče všem politickým subjektům. Čili není to tak, že bychom na jeho kandidatuře utrpěli jenom my. Jeho podpora zřejmě pramení také z určité názorové nezakotvenosti, která pak je schopna oslovit voliče napříč politickým spektrem. Nemyslím si, že je to záležitost, která by se mohla prosadit na domácí politické scéně třeba v parlamentních volbách.
