Moderátor (Daniel Takáč):Nedělní partie pro vás ostatně tak jako každý týden opět připravila souboj dvou politiků. Předpokládám, že to bude souboj pouze názorový. A o čem se tedy bude diskutovat?
Stát zvyšuje daně a nemilosrdně je vymáhá, hospodaření se státním majetkem ale vzbuzuje mnoho vážných otázek. V souvislosti se vstupem do EU se lidé obávají především dalšího zdražování zboží a služeb. Od příštího roku budou muset mít obchodníci registrační pokladny, alkohol bude muset být okolkován.
Moderátor (Daniel Takáč):O čem se tedy bude diskutovat, to už je naprosto jasné. Teď ještě zodpovědět otázku, kdo bude diskutovat – místopředseda Občanské demokratické strany a poslanec pan Jan Zahradil a senátor pan Josef Zieleniec. Tak teď už se známe všichni, víme, o čem se bude mluvit. Ještě takový malý úkol, řekněme, pro vás, především vaše možnost zúčastnit se naší Nedělní partie prostřednictvím divácké otázky. Dnes se ptáme: Měla by nám EU určovat, jak vysoké máme platit daně? Ano, nebo ne? Můžete telefonovat už teď. Pakliže chcete zavolat ano, tak zavolejte na číslo 776 999 001. Pakliže chcete odpovědět ne, tak zavolejte na číslo 776 999 002. Přijímáme i krátké textové zprávy, tzv. SMSky ve formátu PRIMA NP ANO, nebo NE. A tuto SMS zprávu odešlete na číslo 900 11 06. Ještě jednou připomenu otázku, o které dnes můžete hlasovat. Měla by nám EU určovat, jak vysoké máme platit daně? Telefonovat můžete, jak už jsem říkal, teď, a zúčastnit se tak naší Nedělní partie. Samozřejmě se této otázce budeme věnovat i my, samozřejmě i naši hosté. Teď se ale pojďme podívat na něco, co je velmi aktuální z tohoto týdne. Vláda zasedala a rozhodla, že bude novým způsobem bojovat proti šedé ekonomice.
Obchodníci a hostinští budou zřejmě muset od příštího roku používat registrační pokladny, výrobcům a dovozcům alkoholu přibude povinnost kolkovat své zboží. Návrhy obou opatření schválila ve středu vláda, která tak chce omezit daňové úniky a zvýšit příjmy do státní pokladny. Registrační pokladny by podle vládního návrhu měli od ledna příštího roku používat živnostníci, kteří provozují obchody a restaurace. Za porušení zákona by jim hrozila pokuta až půlmiliónu korun. Výrobci a dovozci alkoholu by měli také všechny lahve, které prodají v domácích obchodech, značit speciálními páskami na jedno použití. Bez kontrolní pásky by se do konce příštího roku mohly doprodat pouze existující zásoby lihu, kontrolní pásky by měly být chráněny proti padělání. Zákony, které jsou součástí druhé fáze reformy veřejných financí, ještě musí schválit poslanci a senátoři.
Moderátor (Daniel Takáč):Jedna z bitev ve válce proti šedé ekonomice se tedy jmenuje registrační pokladny a kolkování alkoholu. Pánové, zůstaňme u těch registračních pokladen, o těch se mluví asi o něco více než o tom kolkování. Souhlasíte s tím, aby byly pro restauratéry a obchodníky povinně zavedeny registrační pokladny?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:Já myslím, že když chcete bojovat proti šedé ekonomice a různým nezdaněným příjmům nebo únikům, tak máte vždycky dvě možnosti. Buďto můžete efektivněji využívat těch nástrojů, které už k dispozici jsou, anebo se můžete snažit vymyslet a zavést jakoby do praxe něco nového. Leckdy to vypadá velmi populárně, dokonce bych řekl, že někdy jsou ty novinky zaváděny do praxe jenom proto, aby vznikl dojem, že se něco děje. Já jsem přesvědčen, že registrační pokladny k žádnému výraznému zmírnění případných daňových úniků nepovedou, že nebudou nějakým výrazným nástrojem boje proti šedé ekonomice. A koneckonců zase jako opatření namířené proti nepoctivcům postihnou ve větší míře ty poctivé, kterých je podle mého názoru vždycky většina, nebo drtivá většina, protože ti budou muset investovat do zavedení tohoto zařízení a samozřejmě se to nějakým způsobem promítne v ceně jejich služby, jejich výrobků. Takže nejsem o tom přesvědčen.
Moderátor (Daniel Takáč): Pane senátore, Váš názor? Vy souhlasíte se zavedením, s povinným zavedením registračních pokladen?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí: Já se domnívám, že je to zbytečné. Země, které to zavedly v minulosti, myslím, že to mají na Slovensku, myslím, že to je v Itálii, v některých dalších zemích, ukazuje to, že tady žádný větší výběr daní není. Je to jednak drahé, a tedy i ty malé obchodníky velmi zatěžuje. Jednak je to také velmi prospěšné různým počítačovým a dalším firmám, které potom v permanentní údržbě toho mají zdroj příjmů, který je jakoby navíc. Ale tady je cesta jiná – zjednodušování toho daňového systému. Já se domnívám, že např. obchodníci na tržištích, ti by mohli platit paušál.
Moderátor (Daniel Takáč): Což je, promiňte, trochu jiné téma – zjednodušování daňového systému. Zůstaňme u těch registračních…
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:No, ale jiné téma…
Moderátor (Daniel Takáč):S tím související, to je pravda. Ale zůstaňme u registračních pokladen. Vy jste říkal, že to je drahé, že to bude mít dopady na podnikatele. Můžete je konkretizovat, co přesně to pro podnikatele bude znamenat, když teď musí jít a koupit si registrační pokladnu?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:Tak je to, asi podle typu pokladny je to computer, ale složitější a má nějaké mechanické věci, tak myslím, že to bude v desítkách tisíc. Potom údržba toho, to je software a tyto věci, to jsou prostě drahé věci.
Moderátor (Daniel Takáč):A to jsou sumy, které působí v té výši, které jste třeba zmínil, problémy podnikatelům?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:Já se domnívám, že právě těm, kteří teď jsou nejvíc v ohrožení, těm to určitě působí – živnostníkům, lidem, kteří nezaměstnávají další lidi, ale sami prodávají. To jsou výrazné věci. Když připočteme k tomu, a vy se bráníte o tom mluvit, složité účetnictví místo zjednodušeného paušálního, na které se musí najímat další lidi, to jsou zbytečné náklady do podnikání. Já myslím, že státu to moc nevynese.
Moderátor (Daniel Takáč):Vy vidíte další dopady pro podnikatele, nebo se ztotožňujete?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, já bych řekl, že dochází až k zázračné shodě na to, že jsme tady měli být nebo máme být a zřejmě, tedy doufám, ještě budeme oponenty, tak asi nebudeme oponenty…
Moderátor (Daniel Takáč):
To záleží na vás, pánové.
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
… asi nebudeme oponenty v tomto konkrétním bodě.
Moderátor (Daniel Takáč):
Dobře, tak už to nerozebírejme. Zkusme rozebrat dopady pro lidi. Bude to mít nějaký dopad pro zákazníky našich obchodníků?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, tak podívejte se, já jsem si nedávno listoval jedním internetovým serverem, kde se zrovna téma registračních pokladen probíralo. A jeden z přispěvatelů té chatové diskuse tam řekl: Byl jsem na Slovensku, kupoval jsem si tam párek u stánku. A ten párek, který by mně teoreticky mohl prodávat a markovat jeden člověk, tak mi prodávali tři lidé. Jeden ho dával na tácek, druhý hlásil cenu, třetí to markoval do pokladny. Takže se samozřejmě rozšiřoval okruh lidí, kteří tu službu poskytovali. A samozřejmě cena toho výrobku tomu odpovídala, tzn. že byla výrazně vyšší než…
Moderátor (Daniel Takáč):
Takže cenové dopady si myslíte, že po zavedení tohoto opatření budou?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Cenové dopady já myslím, že budou, určitě budou. A tenhleten příklad, který já jsem uvedl, tak je samozřejmě takový trochu kuriózní, není nutno to brát úplně vážně. Ale jsem přesvědčen, že v ceně výrobků a služeb se to určitě projeví. A ten efekt pro ten boj proti šedé ekonomice, to se, myslím, shodneme, tak nebude odpovídat tomu nákladu, nebude odpovídat té zátěži, která toho podnikatele čeká.
Moderátor (Daniel Takáč):
Pane senátore, opět souhlas nebo vidíte i jiné dopady na zákazníky?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:Jestliže ten zákazník, jestliže ten podnikatel musí to koupit, tak musí to naúčtovat potom v ceně, to se nedá nic dělat. Jak říkám, cesta vede jinudy nepochybně i pro ten výběr daní.
Moderátor (Daniel Takáč):
Já vám zatím děkuji za názory, pojďme tedy na další téma. Ono bude do jisté míry podobné. Teď jsme mluvili o šedé ekonomice a ono něco takového také kritizuje na nás, na ČR i EU. Abych byl úplně konkrétní, tak hodně nám vytýká korupci a nejasné nakládání se státním majetkem.
Jednou z nejčastějších výhrad EU vůči naší republice je vysoká korupce u nás a případy podivného, neprůhledného nakládání se státním majetkem. Vládě, která opakovaně slibovala, že zatočí s korupcí, se zatím spíše daří vytvářet obtížnější podmínky k podnikání, zvyšovat a stále nemilosrdněji vymáhat daně a zdražovat zboží a služby. Podnikatel, který dluží pár tisícovek na daních, se může třást hrůzou, ale podivné nakládání se státním majetkem za miliardy korun politikům a úředníkům pravděpodobně vůbec nevadí. Např. při privatizaci českých dolů byli vyřazeni ze soutěže všichni zahraniční zájemci, až zbyl jen jediný samozřejmě český zájemce. Odbory tuto privatizaci označily za neprůhlednou a vyjádřily obavy z poškození státu a daňových poplatníků. Výhrady k tendru na doly vyjádřila i EU, která v podmínkách privatizace spatřovala nejen hrubou diskriminaci, ale i tušenou, skrytou státní pomoc. A to má vláda v plánu privatizovat státní majetek ještě v hodnotě desítek miliard korun.
Moderátor (Daniel Takáč):V ČR se v posledním desetiletí privatizovalo opravdu hodně majetku. Asi nestihneme probrat všechno, to je pravda. Zkusme tedy vybrat některé konkrétní případy, třeba ty nejčerstvější. Vybírám tedy pro příklad privatizaci Sokolovské uhelné. EU nás kritizuje zhruba tím způsobem, a jsou to opravdu velmi tvrdá slova právě o této privatizaci, o privatizaci Sokolovské uhelné se EU vyjádřila jako o hrubé diskriminaci doprovázené tušenou, skrytou státní pomocí. Ještě doplním slova jednoho z ekonomů z Vysoké školy ekonomické pana Zajíčka. Ten v naší Nedělní partii tady v televizi Prima říkal, že celá soutěž byla od počátku zmanipulovaná a konkurenti pozdějšího vítěze byli vlastně bez zdůvodnění vládní komisí vyřazeni. To jsou slova ekonoma pana Zajíčka, která pronesl tady v Nedělní partii. Pánové, zdá se vám taková privatizace v pořádku, anebo spíše souhlasíte s tím, jak to hodnotí EU?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Tak já se domnívám, že každá privatizace musí mít jasná kritéria. A jsou-li jasná kritéria, tak potom musí být průhledný postup podle těchto kritérií. Já si dovedu představit, že se např. neprodá za nejvyšší cenu. Ale musí to být zdůvodněno např. naším záměrem v oblasti infrastruktury nebo naší snahou nevytvářet monopoly v energetice. V okamžiku, když není jasný rámec a potom probíhají postupy, které nejsou transparentní, tak samozřejmě ty dvě věci se spojují a vyvolávají mnoho otazníků. Na druhé straně je skutečností, že je legitimní přemýšlet i o tom, že některé podniky bychom rádi viděli v tom či jiném uskupení, protože to souvisí s fungováním trhu, s tím, jestli budou vznikat tady struktury, které budou fungovat proti zákazníkům, nebo pro zákazníky atd.
Moderátor (Daniel Takáč):
Pane Zahradile, kam Vy se přikláníte? K té privatizaci, jak proběhla, mluvíme o Sokolovské uhelné, nebo k té kritice EU?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
O mně je známo, že určitě nejsem člověkem, který by ve všem kýval na kritiku, která přijde např. z Evropské komise. Ale v tomto konkrétním případě myslím, že pravda je spíš na straně těch evropských orgánů. A nejedná se jenom o tento případ, jedná se i o další privatizační případy týkající se zejména těch důlních společností, protože ty okolnosti, které doprovázely jak tuto privatizaci, tak zrušenou privatizaci Severočeských dolů, byly podle mého názoru krajně nestandardní, mám-li to říct slušně, a vyvolávají velké otazníky. Já se potom nedivím, že samozřejmě na to příslušné orgány Evropské komise reagují, protože jim jde o to, aby se tady dodržovala jasná pravidla hospodářské soutěže, aby se dodržovala jasná pravidla státní pomoci. A to jsou věci, které budeme muset po 1. květnu začít závazně dodržovat. Takže je nejvyšší čas, aby si na to české úřady, česká vláda začaly zvykat.
Moderátor (Daniel Takáč):
Zase to vypadá do jisté míry na shodu. Pojďme to dokumentovat na konkrétních číslech. Ještě v roce 2001 očekával stát výnos z prodeje Sokolovské uhelné 8 mld. Kč. Firma Metalimex, která tehdy byla odmítnutá do této privatizace, tak nabízela tři miliardy. Osm miliard byl požadavek, tři miliardy bylo odmítnuto. Tehdejší ministr průmyslu pan Grégr ovšem nabízel sokolovské doly k prodeji tzv. manažerskou cestou, to bylo krátce potom, hned druhý rok, za pouhých 825 miliónů, tedy zhruba za desetinu ceny, kterou stát očekával. A poslední číslo: V roce 2004 měly státní akcie Sokolovské uhelné na burze hodnotu více než 3,5 mld. Kč, ale byly prodány o miliardu levněji. Nejsou to nějaké divné čachry s takovýmito čísly?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, ta čísla, já myslím, hovoří sama za sebe. I při vzetí v úvahu té skutečnosti, a to myslím, že zase nebude žádný rozpor, že ne vždy musí vítězit ta nejvyšší nabídka a ne vždy je nutné, aby ten zahraniční partner, který přijde s tou nejvyšší nabídkou, tak prostě ten tendr vyhrál, protože skutečně může tady být nějaký strategický záměr to ponechat v rámci třeba nějaké české skupiny, tak zrovna v tomhle konkrétním případě já mám pocit, že těch podezřelých shod okolností je trochu příliš mnoho na to, abychom to mohli považovat za normální.
Moderátor (Daniel Takáč):
Pane senátore, Vy jste sice bez politické příslušnosti, to je pravda, leč kandidoval jste za Unii svobody-DEU. Máte nějakou obhajobu v tomto smyslu pro vládu, nebo souhlasíte tady s panem poslancem, že těch podezřelých skutečností je mnoho?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Tak já jsem nezávislý senátor, jak jste správně řekl, a nemám žádné vazby se současnou vládou. Když je třeba ji pochválit, pochválím. Když je třeba jí něco vyčíst, tak vyčtu.
Moderátor (Daniel Takáč):
Tak v tomto případě uděláte co?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Já se domnívám, že tady to je naprosto neodůvodněný postup. A pro mě také vznikají otazníky související s tím spěchem, protože skutečně od 1. května ta pravidla unie budou platit natvrdo. A vypadalo to, že byla snaha prostě, co se dá ještě udělat takovou tou českou cestou, tak to udělejme.
Moderátor (Daniel Takáč):
Tak to je docela závažné obvinění svým způsobem. Tady do toho vstupuje ještě jeden fakt. Tam vlastně nebyl konkurent pro toho, kdo tu Sokolovskou uhelnou koupil. Do poslední chvíle tam byl pan doktor Koláček, jenomže toho zadržela poměrně dramaticky policie. On se nakonec vzdal toho, že by se ucházel o Sokolovskou uhelnou. Jak to funguje dohromady s pravidly EU, že vlastně je soutěž, kde je jenom jeden zájemce?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Já jsem přesvědčen, že tady se jedná především o to, aby ta soutěž byla průhledná. Jestliže se vyhlásí jasná a srozumitelná kritéria a přihlásí se jeden zájemce, tak se nedá nic dělat. Jsou soutěže, kde se nepřihlásí nikdo. Ale nesmí se aranžovat věci tak, aby někdo jiný se nemohl přihlásit, anebo pod technickými záminkami vyřazovat jiné a nedávat šanci lepší nabídce.
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Ale to myslím, že teď jste mluvil o té zrušené privatizaci Severočeských dolů v souvislosti s panem Koláčkem.
Moderátor (Daniel Takáč):
Ne, to se týkalo i Sokolovské uhelné, to se týkalo i Sokolovské uhelné.
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Ale ty Severočeské doly jsou podobný případ. Tam najednou zbyl jediný zájemce a už to vypadalo, že ten zájemce uspěje. Pak najednou celá ta soutěž byla zrušena. A třeba ministr Urban, který ještě před časem víceméně byl stoupencem vyřazení ČEZu z této soutěže, tak dnes říká, že je koneckonců normální a proč ne, proč by to nemohl získat ČEZ. Takže já mám pocit, že lobbistické tlaky v těchto kauzách sehrály svoji roli.
Moderátor (Daniel Takáč):
Poprosím ještě jeden uhelný komentář, ten se bude týkat zase OKD. Majetek OKD je dohromady asi 32 mld. Kč. Vláda prodávala svůj 46 % podíl za dvě a čtvrt miliardy korun. Zdá se vám tato cena adekvátní? Poprosím zase krátký komentář. 32 mld. Kč cena toho podniku, poloviční, necelá polovina za dvě a čtvrt miliardy.
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, majetkové přesuny tohoto typu, zase musím trvat na tom, co jsem řekl před tím, prostě budí podezření, budí celou řadu otazníků. A jakkoliv tady nikdo nikdy nepředložil nějaké přímé důkazy, že tady došlo k nějakým podvodům nebo ke korupčnímu jednání, tak prostě toto jsou věci, o kterých když se ví na mezinárodní scéně, o kterých když se dozví Evropská komise např., no, tak si prostě musí klást velmi vážné otázky, jak transparentní je tady průběh takovýchto výběrových řízení nebo veřejných soutěží na privatizaci toho nebo onoho strategického odvětví. To nejsou nějaké zbytky, které jsou tady ještě k doprivatizování. To jsou prostě státní podíly v hodnotě desítek miliard korun. A skutečně ten spěch, který v některých těch případech tady vládl, tak zase vede k otázkám, proč to mělo být všechno rozhodnuto před 1. květnem a jaké důvody k tomu skutečně vedly.
Moderátor (Daniel Takáč):
Jestli se ale ptáte taky vy jako politici, když na jedné straně stát chce vybírat čím dál tím víc daní od občanů, na druhou stranu takto zachází se státním majetkem. Cítíte i vy jako politici za to nějakou odpovědnost?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Tak samozřejmě, ten problém je prostě dlouhodobě, že se o těchto věcech rozhoduje způsobem, který je často nesrozumitelný.
Moderátor (Daniel Takáč):
Abyste tedy na tu vládu skutečně udělal bu bu bu třeba taky někdy, pane senátore.
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Tak kdybych vám dal přehled např. svých článků, tak o těchto věcech jsem psal několikrát. Na tu vládu můžete dělat bu bu bu jen omezeně, jste-li nezávislý senátor. Ale snažím se a myslím, že mnoho kolegů snaží se na tyto věci upozorňovat a veřejnosti ukazovat, jak se věci mají.
Moderátor (Daniel Takáč):
Vaše odpovědnost byť opozičního politika?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, já musím říct, že zejména v případě Severočeských dolů jsme dělali poměrně dost velký rámus, jak co se týká interpelací, tak co se týká dokonce zařazení mimořádného bodu na schůzi sněmovny, který to projednával. A já myslím, aniž bych to teď chtěl přehánět s nějakou sebechválou, že možná i díky tlaku parlamentní opozice se z tohoto tak jako při zdi hraného případu stal docela mediálně sledovaný případ. Možná proto také byla ta soutěž zrušena.
Moderátor (Daniel Takáč):
Čehož je dokladem ostatně i naše dnešní Nedělní partie. To jsou názory politické, politické názory k privatizaci uhelných společností. Co názory ekonomické? Také jsme se zeptali ekonoma Karla Kříže.
Telefonicky Karel Kříž, ekonom:
Obecně doly by se neměly privatizovat vůbec, protože je to typický příklad podnikání, v němž výnosy jsou privatizovány a náklady znárodňovány. To proto, že vlastně vláda vlastníkům garantuje prakticky doživotní business a to znamená zatížení ložisek, takže zisky plynou víceméně samospádem. A až dojde uhlí, podnik zkrachuje a veškeré sanační náklady a ekologické škody bude hradit státní rozpočet, tzn. všichni občané. Takže z hlediska vlády je to prostě krátkodobá politika na zalátání děr několika miliardama korun, ale v dlouhodobém, z hlediska dlouhodobého je to pro stát jednoznačně prodělečné.
Moderátor (Daniel Takáč):
Tak toto je velmi zajímavý názor z úst zejména liberálního ekonoma pana Kříže, který říkal, že tyto společnosti neprivatizovat vůbec. Souhlasíte?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Tak je to určitě jedna z možností, ale já nejsem jejím stoupencem. Já jsem přesvědčen, že je možné uvažovat o tom, že si stát ponechá nějaký podíl v takové těžební společnosti. Ale že by měla být stoprocentně vlastněná a ovládána státem, to si nemyslím. Otázkou je, jestli pro tuto vládu je privatizace těch státních podílů v těch těžebních společnostech motivována snahou skutečně odstátnit tento segment těžebního průmyslu, anebo jestli to dělá jenom proto, že potřebuje ještě několik desítek miliard do státní kasy, aby zalepila nějaké díry způsobené jejím hospodařením.
Moderátor (Daniel Takáč):
My se to možná za chvíli dozvíme. Vy souhlasíte s panem Křížem?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Ne, nesouhlasím. Je nepředstavitelné, aby u každého podnikání, u něhož vzniká nějaký takový otazník, aby si to ponechal stát. To bychom se vraceli o mnoho let zpátky, ale na druhé straně je důležité, aby ta privatizace proběhla způsobem, který bude garantovat, že náklady toho podnikání, zátěže ekologické atd. nepadnou zpátky na daňové poplatníky. To všechno je možné udělat. Ale když se spěchá, když se hledá jenom rychle nějaký výnos, tak potom…
Moderátor (Daniel Takáč):
Se na leccos zapomene.
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Pak se na leccos zapomene, ano.
Moderátor (Daniel Takáč):
Zkusme po probrání privatizace minulé probrat jednu privatizaci budoucí, která tedy, pravda, už také jednou proběhla, ale nepovedla se – privatizace Unipetrolu. Připomenu několik fakt. O ní rozhodla vláda Miloše Zemana v prosinci 2001 s tím, že prodá 63 % tohoto podniku za asi necelých 12 mld. Kč agrochemické skupině Agrofert. Meziresortní privatizační komise před tím ale vládě doporučila jako vítěze britský Rotch Energy, který nabídl za koupi Unipetrolu daleko více – 14,5 mld. Kč. Premiér Zeman ovšem poté prohlásil, že vláda se rozhodla pro českou cestu. A česká cesta poměrně rychle skončila, protože šéf Agrofertu Andrej Babiš oznámil, že za Unipetrol nezaplatí a od koupi odstoupí. My jsme se na názor na tuto privatizaci, na privatizaci Unipetrolu zeptali ekonoma, ale především bývalého ministra průmyslu a obchodu pana Rusnoka.
Jiří Rusnok, ekonom, bývalý ministr hospodářství a průmyslu:
Tato společnost příliš dlouho setrvává ve vlastnické nejistotě a to nikdy neprospívá společnosti. A myslím, že to je i na té společnosti vidět. A pak také se obávám, jestli prodávající si je dostatečně vědom toho, že samozřejmě kupující budou velmi významně tlačit na to, aby cena byla co nejnižší. A to si myslím, že je potřeba se tomu bránit co nejvíce a hledat takovou variantu, která přinese státu největší prospěch. Na té straně potenciálních kupujících, se zdá, se objevují i ti, kteří už v minulosti se ucházeli a nakonec nedodrželi své závazky nebo přísliby. A to si myslím, že v běžném obchodním styku člověk by měl vzít do úvahy.
Moderátor (Daniel Takáč):
Také hodně zásadní obvinění, vlastnická nejistota, pochybnosti o tom, jestli stát si je vůbec vědom toho, že ten budoucí kupující bude co nejvíce tlačit na snižování ceny Unipetrolu. Co tomu říkáte, těmto obviněním?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, já spíš mám pocit, že je to důkaz toho, že ta vláda prostě neuměla privatizovat, protože ten obchod byl téměř uzavřen. A náhle z důvodů, které byly velmi zajímavé, protože ty strany se začaly vzájemně jedna druhou obviňovat, ta první obviňovala druhou že vlastně nemá k dispozici dostatek financí, ta kupující zase obviňovala vládu, že nedodržela nějaké podmínky, tak…
Moderátor (Daniel Takáč):
Mně jde ale spíše o to budoucno, že pan Rusnok tvrdí, že vláda si není vědoma těchto rizik, která jsem jmenoval.
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, já myslím, že pokud vláda má pocit, že nějaké riziko při takové strategické privatizaci by mohlo nastat, tak má samozřejmě povinnost neprivatizovat. A ta privatizace, zase to se dostáváme na začátek, nemusí být v každém momentě vedena jenom vidinou toho nejvyššího zisku, ale také některými dalšími faktory, zejména pokud jde o nějaké strategické odvětví, tzn. těžební průmysl, ropný průmysl, pohonné hmoty atd. Já jsem zvědav, jak si vláda s tou privatizací Unipetrolu poradí teď, protože už by to tedy mělo být zřejmě realizováno v relativně krátké době.
Moderátor (Daniel Takáč):
A co klesající zisky Unipetrolu? Od roku 2002, nebo oproti roku 2002 klesl na necelou čtvrtinu zisk Unipetrolu. Je to, a zase se dostáváme k tomu, o čem jsme už mluvili, je to odpovědná správa státního majetku?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
A bude to klesat dál, protože když se podíváme třebas na ten petrochemický průmysl, tak jen v regionu střední Evropy, v Německu je obrovský kombinát v Lohne, na Slovensku je Slovnaft, v Polsku je klodská rafinérie, to všechno je propojeno ropovody, produktovody. A když se při privatizaci nebere do úvahy především tento aspekt, aspekt vlastnictví vlastně těch tranzitních zařízení, protože to je klíčová věc ze strategického hlediska, a když se nezaměří pozornost na budoucí infrastrukturu země a místo toho se přemýšlí spíše o tom, komu prodat, komu neprodat a z jakých důvodů vlastně, místo mít jasný, transparentní plán, tak to bude takhle pokračovat dál. Já osobně mám pocit, že bych tu křivku mohl protahovat.
Moderátor (Daniel Takáč):
To ukáže budoucnost. Já jsem před chvílí říkal, že na některé vaše výhrady, že uvidíme, jak to ta vláda tedy myslí. My teď máme na telefonu ministra průmyslu a obchodu pana Milana Urbana. Pane ministře, dobré odpoledne.
Telefonicky Milan Urban, ministr hospodářství a průmyslu:
Dobrý den.
Moderátor (Daniel Takáč):
Já předpokládám, že jste si nenechal ujít naši předchozí debatu, tedy že velmi přesně víte, o čem mluvíme, o privatizaci Sokolovské uhelné, otazník, jestli vláda tyto doly prodala výhodně, další privatizace – OKD, tady se zeptám naprosto konkrétně. Proč jste prodali 46 % státního podílu v OKD za dvě a čtvrt miliard korun, když celkový majetek je kolem 32 miliard, pane ministře?
Telefonicky Milan Urban, ministr hospodářství a průmyslu:
Já musím především říct, že člověka potěší, když dva „renomovaní ekonomové“ udělují vládě knížecí rady. V té debatě bohužel padlo mnoho zavádějících informací. A je mi to líto, protože není tam nikdo, kdo by mohl řádně oponovat a ta debata je příliš jednostranná. Ale já se pokusím v té stručnosti…
Moderátor (Daniel Takáč):
Je tady někdo, jste tady Vy a Vy máte tu možnost teďka prostřednictvím telefonického spojení.
Telefonicky Milan Urban, ministr hospodářství a průmyslu:
Já se pokusím, ale nemám tolik času, jako mají kolegové. Čili v každém případě…
Moderátor (Daniel Takáč):
Tak vysypte ty základní argumenty, prosím, pane ministře.
Telefonicky Milan Urban, ministr hospodářství a průmyslu:
V každém případě chci jasně říci, že EU žádné oficiální výhrady neměla. Ani je mít nemohla, protože jí do toho nic není, to zaprvé. Za druhé podmínky vylučovaly pouze přímou konkurenci, tzn. aby doly nekoupil někdo, kdo by je zavřel. Za třetí postup byl transparentní, nepadl ani jeden konkrétní argument, v čem byl nestandardní. Za čtvrté poprvé vláda obdržela za privatizaci cenu, tedy nějaký výnos. Tady probíhaly privatizace za předchozích vlád, privatizace divoké, kdy většinový podíl státu v OKD i v Mostecké uhelné byl získán za nula korun, nezaplatil za to ten vlastník v té době ani jednu korunu. Takto bych mohl pokračovat. Privatizace Sokolovské uhelné je strategické řešení, navazuje na energetickou koncepci. Navazuje na to, abychom měli garanci a jistotu, že v regionu bude rozvoj, bude pokračovat těžba hnědého uhlí a také tam bude zajištěna nezaměstnanost. A co se týká podílu v OKD, je potřeba si uvědomit, že ten podíl je menšinový, že divokou privatizací za vlád předchozích byla získána majorita. Vláda nemá žádné rozhodovací pravomoci v tomto podniku, neovládá ji a prodávala pouze menšinový podíl za výnos, který je v této chvíli, řekl bych, výnosem pro velmi, může být považován za velmi úspěšný, protože navrhovaná cena v té době byla 1,1 miliardy a ta konečná je dvě a čtvrt miliardy korun. Tedy…
Moderátor (Daniel Takáč):
Pane ministře, ještě poprosím větu k tomu Unipetrolu. Pan Rusnok říkal, že má obavy jednak o neúměrné snížení prodejní ceny Unipetrolu. Pan Zieleniec tady mluvil o tom, že jeho zisky budou i nadále klesat. Máte stejné obavy?
Telefonicky Milan Urban, ministr hospodářství a průmyslu:
Privatizace Unipetrolu, tam, si myslím, se shodneme v tom, že je to potřeba učinit co nejrychleji. Vláda také po té neúspěšné privatizaci, která se realizovala za předchozí vlády, rozhodla co nejrychleji nastartovat privatizaci novou. Obavy o cenu se vylučují tím, že jediným rozhodujícím kritériem bude cena. 23. dubna budou podány cenové nabídky. Ten, kdo předloží nejvyšší nabídku, bude budoucím nabyvatelem Unipetrolu.
Moderátor (Daniel Takáč):
Pane ministře, já Vám děkuji, na shledanou.
Telefonicky Milan Urban, ministr hospodářství a průmyslu:
Na shledanou.
Moderátor (Daniel Takáč):
Pánové, krátký komentář chcete k Unipetrolu? Garantem bude jediné kritérium a to je cena. Věříte vládě, že prodáme co nejlépe?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
No, já nevím. Já se musím přiznat, že je mi docela líto, že ta reakce byla taková, jaká byla, taková dost typická od představitele této vlády. Napřed osobní útok, potom svádění problémů na vlády minulé. To myslím, že není příliš důstojný přístup. Navíc není pravda, že z EU nezaznívaly výhrady, jak řekl pan ministr. Jak z Evropské komise, tak z Evropského parlamentu, a tam to vím, protože jsem u toho osobně byl, tak byly vznášeny výhrady obecně vůči privatizaci uhelného průmyslu jako takového. A co udělá vláda s Unipetrolem, to skutečně v tuto chvíli uvidíme. Pana ministra jsme slyšeli, takže ta slova zřejmě nebude moci brát zpět. A uvidíme, co se stane po 23. dubnu.
Moderátor (Daniel Takáč):
Pane senátore, je to pro Vás dostatečná garance, že hlavním kritériem bude cena?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Já ze všeho, co jsem řekl, vyplývá, že to tak přece nemusí být. Pro mě např. vůbec nezaznělo z úst pana ministra starost o infrastrukturu dopravní pro výrobky a suroviny v tomto průmyslu, která je klíčová z hlediska naší geografické polohy, co bude s tím celým systémem produktovodů. Vydá se to jenom za tu nejvyšší cenu i za cenu toho, že v budoucnu ztratíme třebas klíčové tranzitní postavení? Jak to bude? Podle mě to, že pan ministr řekl, že hlavním kritériem bude cena, opět dokládá, že není tady jasný plán.
Moderátor (Daniel Takáč):
To jsme…
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Nebo možná, že je jasný plán a to je skutečně zalepit nějaké díry v tom státním rozpočtu.
Moderátor (Daniel Takáč):
Dobře, to je, řekněme, spekulace. Probrali jsme z různých úhlů pohledu to, co EU vadí na nás, na ČR. Teď se pojďme trochu bavit o tom, co nám naopak nebo našim občanům, chcete-li, vadí na EU anebo naopak čeho se bojí lidé na našem vstupu do EU. My jsme se jich ptali v ulicích.
Anketa:
… jsme byli ve Španělsku, tak tam říkali, že všechno se jim zdražilo.
Jinak si myslíme, že by to mělo bejt hlavně lepší pro mladý. A proto my taky jsme teda pro tu unii, i když myslíme si, my jako penzisti budeme na tom trochu hůře.
Neobávám se ničeho, jedině nárůstu byrokracie.
Že to bude všechno dražší a že přijdeme i takhle o část svých vkladů, co máme uspoříno a tak.
Tak zdražování bude, no, ale bude víc peněz, budeme se mít líp.
Já se obávám hlavně, že to bude hrozně byrokracie, hrozně norem. A nevím, jestli se máme moc těšit, ale určitě to přinese zase daleko víc možností všem.
Moderátor (Daniel Takáč):
Byrokracie, ztráta suverenity, to jsou asi ty základní, nebo ne základní, ty argumenty, které zaznívají. Ale co zaznívá daleko více, to je ono zdražování, že až vstoupíme do EU, tak se u nás bude zdražovat. Je to reálná obava?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Myslím, že slovo obava je možná příliš silné v těchto souvislostech. Ale i, koneckonců i tato vláda už přiznává, přestože se jí do toho moc nechtělo, že k nějakému cenovému nárůstu, dejme tomu, v rozmezí 1-2 % celoroční inflace dojít může, že to bude pravděpodobně způsobeno deregulací některých doposud regulovaných odvětví a že to také může být způsobeno, a to zase vyplývá z údajů Agrární komory, nárůstem některých cen některých konkrétních potravinářských výrobků. Ale já si myslím, že se nebude jednat o žádný cenový šok, že to nebude žádný skok, v rozmezí desítek procent, že skutečně to může být v tom celoročním přehledu možná jedno, možná dvě, možná tři procenta. Takže není to něco, co by mělo vést k nějakým prostě obavám o budoucnost nebo něco podobného.
Moderátor (Daniel Takáč):
Vy máte obavy o ceny v ČR, že by rostly výrazně po našem vstupu?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Určitě nebudou růst skokem. Část těch problémů, které se teď tak často citují, souvisí s výrobky, které jsou dováženy z třetích zemí, mimo EU. Tím, že se zavede společný tarif evropský, tak trošku poskočí cena rýže např. Ale celkově my jsme už poměrně otevřená ekonomika teď a ty ceny do značné míry tam, kde se mohou vyrovnávat, se vyrovnaly. A tam, kde k tomu vyrovnávání nemůže docházet, protože některé věci se musejí spotřebovat v tom místě, kde se vyrobí, nebude docházet ke zdražování. Když se podíváte třebas na EU současnou, tak přes to, že ty země už jsou v jednotném trhu, tak ceny v Německu či ve Francii jsou jiné než v Portugalsku a v Řecku, je to výrazné.
Moderátor (Daniel Takáč):
Čili tady funguje trh, že prostě výrobci berou to, co je v té dané zemi, berou ohled na životní úroveň?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
No, to není ohled, oni musej brát ohled na to, jestli to někdo koupí, protože poptávka je pro ně klíčovým ukazatelem. Takže to, co nemohou hromadně vyvézt levně na druhou stranu…
Moderátor (Daniel Takáč):
Právě tady jde o vývozy, že by to mohli vyvézt někam.
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
No, ale to stojí něco, některé věci vůbec nelze vyvézt, takže je to běžné a je to pozorovatelné po mnoho let v EU, takže zdaleka to takhle nebude. Ale na druhé straně nesmíme zapomínat, že i naše mzda je také cenou za naši práci. A když se připojujeme k tomu trhu, tak se byť teď s omezením toho pohybu, já doufám, že to brzy bude pryč, takže to bude znamenat také tlak na naše mzdy, tentokrát vítaným směrem. A z tohoto hlediska lze se podívat na zkušenost např. toho Portugalska, které vstupovalo v době, kdy jeho odstup z hlediska bohatství od těch špičkových zemí byl větší než náš teď od těch nejbohatších zemí.
Moderátor (Daniel Takáč):
Můžete uvést konkrétní číslo, o kolik vyšší platy třeba byly v Portugalsku po vstupu?
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Já konkrétní číslo teď neuvedu, protože bych nechtěl zavádět nepřesnosti. Ale…
Moderátor (Daniel Takáč):
Ale bylo to.
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Bylo to, ten rozdíl byl spolehlivě větší než náš průměr oproti těm špičkovým zemím. A Portugalsko to zvládlo bez velkých problémů. A když se teď zeptáte Portugalce, tak samozřejmě bude mít spoustu výhrad vůči EU, jako každý má spoustu výhrad vůči všem veřejným správám. Ale představa, že by tam měli nebýt, je prostě z jiného světa.
Moderátor (Daniel Takáč):
Přes to nějaký cenový pohyb připouštíte. Jeden z vlivů, který cenový pohyb způsobí, do jisté míry budou daně. Jak to ovšem bude s našimi daněmi po vstupu do EU? Tady se mluví o tom a přicházejí výhrady třeba ze Švédska, když budu konkrétně citovat, tak švédský premiér Persson nedávno prohlásil, že skandinávští členové nehodlají tolerovat nízké zdanění bohatých v nových členských zemích. Německý kancléř Schröder napadl země střední a východní Evropy za nízké daně z firemních příjmů. Výkonná rada ODS vzápětí obvinila německého kancléře a švédského premiéra z přípravy konceptu trvale udržitelné chudoby pro nové členské státy EU. Do jaké míry je to tedy reálné, že nám někdo bude mluvit do daní?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Já jsem přesvědčen, že tak, jak to řekl německý kancléř a jak to řekl švédský premiér, tak se jedná o mimořádně nešťastné výroky. Mj. možná jsou to právě takovéto výroky, které pak budí nejistotu i u české veřejnosti. Je…
Moderátor (Daniel Takáč):
Tak měli by nám do toho mluvit, nebo neměli?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Ne, je jasná věc v tuto chvíli a v EU je to tak, že nepřímé daně, tzn. DPH jsou do určité míry harmonizovány, tzn. že ta základní sazba má dolní hranici 15 %, pod tu by neměla klesnout. Pokud to má být něco nižšího než 15 %, tak to musí být dojednáno jako výjimka a nad těch 15 % si to ta vláda může stanovit svým vlastním zákonodárstvím nebo ty domácí orgány samy. Pokud jde o přímé daně, daně z příjmů fyzických a právnických osob, ty jsou zcela v jurisdikci národních vlád a národních parlamentů. Teď, když budu mluvit za ODS, tak budu říkat, že my jsme zcela jasně stoupenci toho, aby to tak zůstalo i nadále. A výroky tohoto typu bohužel ukazují, že někteří zejména sociálně demokratičtí politici, protože oba pánové-premiéři, které jste citoval, tak jsou předsedy sociálně demokratických vlád, tak si prostě daňovou harmonizaci představují tak, že nám řeknou: Vy svoje daně zvyšte a my u nás je nebudeme snižovat, protože proč bychom to dělali. Takový přístup je nepřijatelný. Myslím si, že v celé Evropě je ta daňová rozrůzněnost, pokud jde o ty daně z příjmů, o přímé daně, že je jedním z motorů ekonomické dynamiky vůbec. A nivelizovat to, srovnat ty daně na jednu úroveň, to by znamenalo, že by se evropská ekonomika nikdy nerozhýbala tím způsobem, jako si to přejeme.
Moderátor (Daniel Takáč):
A už jenom třeba ono nařízení té základní, minimální základní sazby DPH 15 %, to je v pořádku? Proč by si to každý…
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
U DPH je to legitimní, protože DPH je daň, která je spojena s fungováním trhu jako celku. U daní z příjmů je to, ta kritika nebo ten výpad projev neschopnosti unést i v Německu i ve Švédsku toho, že ten jejich stát je nesmírně drahý. A v EU platí zásada daňové konkurence. My bychom díky tomu měli dosahovat právě toho, že ty státní byrokracie budou se omezovat, protože už nemohou spoléhat na to, že ta výroba zůstane u nich, kdy by nekonečně ty daně zvyšovaly.
Moderátor (Daniel Takáč):
Takže nějaké výhrůžky typu, že když nezvýšíte daně, tak že nebudete mít dostatek pomoci z regionálních zdrojů, které taky z Německa zazněly, to odmítáte?
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
To nejde, ale to je, to už bych označil za vydírání, to prostě není možné. Ty regionální nebo nástroje nějaké té strukturální pomoci, ty peníze, co sem tečou z těch evropských fondů, tak ty jsou prostě dané předpisy EU a nikdo nám je nemůže arbitrárně se snažit odříznout jako by za trest proto, že jsou tady snad nižší daně než v Německu. Pokud by takovýto koncept začal platit, tak to bych se musel skutečně vážně zamýšlet nad samotným členstvím v EU. Naštěstí nic takového neplatí, naštěstí nic takového podle mého názoru ani nehrozí a tyto výroky pana Schrödera a Perssona jsou bohužel velmi nešťastné.
Moderátor (Daniel Takáč):
Prosím větu od Vás ke stejnému tématu, výhrůžky na naši stranu.
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
Ale to nejsou výhrůžky z EU, to jsou výhrůžky jednotlivých politiků…
Jan Zahradil (ODS), místopředseda strany a poslanec:
Tak, sociálních demokratů.
Josef Zieleniec, senátor a bývalý ministr zahraničí:
… jednotlivých států, kteří se řeší své vlastní problémy. Z Bruselu, od Evropské komise něco takového bychom nikdy nemohli slyšet. Já se dokonce domnívám, že tyto výroky tam vyvolaly velkou nevoli. Ale to jsou jejich osobní, politické domácí problémy, problém sporu levice a pravice, který probíhá všude. A já myslím, že se toho sporu musíme teď účastnit jako aktivní členové EU.
Moderátor (Daniel Takáč):
Tak to je tečka za naší dnešní Nedělní partií, vlastně taková předtečka. Onou tečkou bude ještě vyhodnocení té ankety, kterou jsme na začátku pořadu avizovali. Mluvili jsme také o daních a ptali jsme se vás, ptali jsme se, jestli byl nám EU měla určovat, jak vysoké máme platit daně. Výsledek je velmi jasný. Jenom 9 % občanů ČR si myslí, že by nám EU daně určovat měla. Zbylých 91 % si myslí, že nic takového by se rozhodně dít nemělo a EU nám žádné daně určovat nemá.
