Otázka Jana Zahradila na Evropskou komisi: Nerovné podmínky občanů některých členských států EU pro vstup do Thajska
Občané členských států Evropské unie nemají stejné podmínky pro návštěvu Thajského království. Občané tzv. „starých“ zemí nepotřebují pro krátkodobé návštěvy do 30 dnů thajské vízum. To jim je uděleno při vstupu do země na všech hraničních přechodech formou razítka do pasu a má platnost 30 dnů. Naproti tomu občané „nových“ zemí EU, tedy i České republiky, potřebují pro vstup do Thajska vízum. O vízum na pobyt delší než 15 dnů se musí žádat předem na thajském velvyslanectví a vyřízení žádosti trvá 4 pracovní dny a stojí ca 700 Kč za jeden vstup. To vytváří dvě kategorie občanů EU.
Jak se hodlá Evropská komise zasadit o zrovnoprávnění podmínek, za nichž mohou občané EU vstoupit do Thajského království? Jak může Evropská komise být nápomocna při sjednání narovnání podmínek pro občany nových členských států, tedy při získání bezvízového vstupu do Thajského království? Jak bude Evropská komise postupovat ve vyjednávání s thajskou stranou, aby došlo ke sjednocení vízové politiky pro všechny občany EU?
E-10950/10CS, Odpověď paní Malmströmové jménem Komise (31.1.2011)
Evropská unie má společnou harmonizovanou vízovou politiku, přičemž základním kamenem této politiky je vzájemnost v otázce víz. Nařízení Rady č. 539/2001, ve znění nařízení Rady č. 851/2005, stanoví reciproční mechanismus, který se použije v případě, že třetí země uvedená na pozitivním seznamu EU (třetí země, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti při cestě do EU) zavede vízovou povinnost pro státní příslušníky jednoho či více členských států EU.
Konkrétně jde o to, že Komise musí podniknout kroky u orgánů dotyčné třetí země s cílem obnovit bezvízový styk a může navrhnout dočasné obnovení vízové povinnosti pro státní příslušníky této třetí země. V případě, že je přijato dočasné opatření, Komise předloží nejpozději devět měsíců po vstupu dočasného opatření v platnost návrh změny nařízení za účelem převedení dotyčné třetí země na negativní seznam v příloze nařízení Rady č. 539/2001.
Tento systém se prokázal jako vcelku účinný, jelikož došlo díky krokům podnikaným Komisí, jež jsou popsány v pravidelných zprávách o vzájemnosti, ke značnému snížení případů neuplatňování vzájemnosti. Svou poslední 6. zprávu o vzájemnosti přijala Komise dne 5. listopadu 2010.
Reciproční mechanismus se nepoužije v případě třetí země, která je uvedena na negativním seznamu (třetí země, jejichž státní příslušníci jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum), tj. například u Thajska, které zachovává nebo ukládá vízovou povinnost pro státní příslušníky jednoho či více členských států nebo v případě, že třetí země uplatňuje rozdílné podmínky v oblasti víz vůči státním příslušníkům různých členských států (rozdílné výše poplatků za vízum, rozdílné doby krátkodobých pobytů). Zásah ze strany EU je v takovém případě velmi složitý, protože právní předpisy EU neobsahují pravidla upravující tyto případy ani žádný specifický mechanismus.
