Dostali jsme se do bodu, kdy je na čase vyvázat se ze závazku přijmout euro, tvrdí europoslanec za ODS Jan Zahradil. Podle něj by se Evropská unie měla vrátit do stavu, kde byla ještě před přijetím eura, i když připouští, že se to asi nepovede. Nynější spor ve vládní koalici je podle Jana Zahradila důsledkem toho, že čeští politici si za patnáct let ještě nevydiskutovali, jakou podobu Evropské unie chtějí prosazovat.
Podpisanie porozumienia byłoby sygnałem, że chcemy przyjąć euro. A tak nie jest – mówi Jan Zahradil
Náš vnitropolitický spor o tzv. "fiskální kompakt" není pouhým sporem o finanční disciplínu. Nikdo se přece dnes nestaví - ani nemůže - proti úsporné politice veřejných financí.
Místopředseda frakce Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu Jan Zahradil uvádí, že evropští lidovci drží nad Orbánem ochrannou ruku.
Fiskální disciplína a vyrovnané rozpočty, hlavní témata summitu EU, jsou nepochybně chvályhodnými cíli. Nelze proti nim nic namítat, naopak. Nicméně jejich primární příčinou dnes není ekonomická agenda (ozdravění financí), ale politická agenda (udržení eurozóny v alespoň současné podobě, další prohloubení evropské integrace). A to už problém je.
Představitelé ODS se vesměs stavějí opatrně, ne-li přímo negativně vůči možnosti, že by ČR půjčila miliardy zemím eurozóny. Europoslanec Jan Zahradil označil slova ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) o izolaci za předčasná a „bezprecedentně neloajální“ vůči vládě. Podle něj si šéf diplomacie naštěstí nemůže dovolit formulovat politiku kabinetu.
Člen nejužšího vedení ODS a předseda europarlamentní frakce Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil se tvrdě ohradil proti tomu, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v Otázkách Václava Moravce podpořil, aby Česká republika poskytla 90 miliard na záchranu krachujících států eurozóny a aby se vzdala své suverenity v rozpočtové oblasti a předala ji Bruselu.
(Právo) Krize eurozóny se blíží svému klimaxu. Levice tvrdí, že její hlavní příčinou je nedostatečná regulace hamižného finančního sektoru. Pravice kontruje, že na vině je především přebujelý evropský sociální model. Pomiňme tento levo-pravý střet. Za celou dnešní situací totiž stojí zejména "europeistická" federalistická ideologie.
Na přednášce ve Velké Británii český ministr zahraničí Schwarzenberg „vyslovil obavu z důsledků dvourychlostní Evropy, tedy různého vývoje a rozhodování v zemích eurozóny a mimo ni“(citace dle ČTK). Je příznačné, že k témuž názoru se již dlouho hlásí bývalý předseda ČSSD J. Paroubek. Je to jen důkaz, že obavy z tzv. dvourychlostní či vícerychlostní EU jsou rozšířeným předsudkem jak v řadách úředníků Ministerstva zahraničí a jiných státních institucí, tak u těch politiků, kteří se hlásí k evropskému federalismu, at´z levé či pravé strany spektra.
POLEMIKA Pozdvihl jsem obočí, když jsem si přečetl, co Luboš Palata napsal o slovenské premiérce Radičové: prý toho ví o ekonomice tolik jako o politické situaci v Uruguayi (Na první unijní ligu Slovensko nemá, LN 7. 10.).
